• NinonL
    ****

    Tento krásný poetický film mi trochu připomínal díla Claude Berriho nebo Daniela Auteuila na motivy románů Marcela Pagnola (Jean od Floretty, Manon od pramene, Studnařova dcera). Silný příběh o nespravedlnosti a pokoře mě dojal. Přestože obsah vypadá místy trochu kýčovitě, v tomto filmu mi to nevadilo, protože jsem mohla hlavního hrdinu za jeho chování obdivovat. Taky jsem si uvědomila, že vlastně stačí jen krůček k tomu, aby člověk skončil otrhaný a bosý někde pod mostem ... Film doporučuji zejména romantickým duším.(4.1.2014)

  • tahit
    *****

    Přestože režisér Jerzy Hoffman se proslavil spíše epicko-historickými příběhy, ve kterých uměl vždy dobře navodit výrazně historickou filmovou řeč. O to více se dá říci, že mě mile tímto filmem překvapil. Poeticky naladěné duše to spíše ocení. Film dovede vtáhnout živostí, smutkem, lyrikou a nezaměnitelným příběhem podobenství obrazu lásky a spravedlnosti, v němž čas rychle běží a je jak stvořen pro potěchu duše. Co víc dodat? Stojí jistě za úvahu, čím že tak cukrkandlová romance osloví a zanechá cosi, co nelze do detailu popsat. Kdo ví, možná krásnou souhrou skvělých polských herců nebo pečlivě vybranou tvorbou exteriérů či dobovými reáliemi. Nejspíše to ale bude přímočarou poetikou prodchnutou obsahem krásně lidských věcí.(30.10.2017)

  • radektejkal
    ****

    Nejsem člověk romantický, ale jsem (asi jako většina z nás) člověk sentimentální; a právě "Znachor" (polštináři nechť poradí, co se všechno za tímto slovem skrývá, mastičkář asi není ten nejtrefnější překlad - šlo především o chirurga) je film určený sentimentálnímu diváku. Zápletky ano, místy až hrozící smrtí, ale vyústění šťastné ve všech ohledech. Vyprávění Tadeusze Dołęgy-Mostowicze (1898—1939) převedl Jerzy Hoffman do řeči pohybujících se obrázků s naprostou suverenitou, nepodcenil vůbec nic: vedení herců (důstojnost, věrohodnost), autentičnost prostředí, dokonce i hudba je pro mě přijatelná. První filmové zpracování Znachora pochází z roku 1937 v režii Michala Waszyńského - slovo remake by tu bylo nepřípadné (jako ostatně skoro vždy).(18.2.2014)

  • Padme_Anakin
    ****

    Poláci mě ani tentokrát nezklamali, jejich tvorbu postupně objevuji a zatím stále velmi dobrý. Příběh chirurga, který ztrátou paměti přijde o vše a protlouká se životem bez zázemí, bez rodiny, bez peněz, mě rozhodně nenechal chladnou. A ač to místy asociuje červenou knihovnu (setkání s dcerou či dceřin románek), vůbec mi to nevadilo, decentní způsob podání a pěkné zpracování všechny připomínky zametá pod koberec. Bylo mi potěšením.(28.9.2019)

  • Marek1991
    ****

    Tento príbeh je ako rozprávka a páčil sa mi, napriek tomu, že práca chirurgov mi je nepríjemná, obzvlášť som mal nepríjemné pocity pri lámaní kostí nôh, či operácii hlavy, ale našťastie to skončilo ako skončilo. Viem ospravedlniť isté dobové reči, svojim spôsobom je dobré, že sa snažia byť podobné, no toto mi prišlo v mnohých dialógoch také hrané, inokedy zas naivné a inokedy mi tam zas chýbali nejaké rady a tipy, keď už je to film o Mastičkárovi, prípadne záver som čakal s nejakým vyvrcholením obhájenia slobôd so zodpovednosťou a nie tak, ako to dopadlo a to aj prvá polovica sa mi zdala slabšia a tak nechápem ako to kedysi mohli ešte rozdeliť. Každopádne zaujímavý film a myslím, že je to to lepšie z poľskej kinematografie, navyše ten odkaz filmu je ozaj silný.(5.4.2015)

  • - Vo filme môžeme vidieť automobily dnes už veterány Studebaker Dictator 6 z roku 1928, Essex Brougham z roku 1930 a motocykel Ardie DBK 503 Berlin z roku 1933. (Raccoon.city)