• Vesecký
    *****

    Pochopitelně, je to trošku červená knihovna, ale krásná a nechybí dramatické chvíle. Příběh chirurga, který po přepadení ztratí paměť a potom obdivuje svými dovednostmi ve svém oboru, ač mu to přináší mnohé potíže a nakonec vězení, byl spojen s láskou jeho dcery k mladému hraběti. Aniž tuší, že jde o jeho dceru, zachrání jí život - a všechno skončí jako v pohádce. Asi b to nebylo pět hvězdiček, kdyby mi nevhrkly do očí na konci slzičky štěstí.(2.1.2019)

  • radektejkal
    ****

    Nejsem člověk romantický, ale jsem (asi jako většina z nás) člověk sentimentální; a právě "Znachor" (polštináři nechť poradí, co se všechno za tímto slovem skrývá, mastičkář asi není ten nejtrefnější překlad - šlo především o chirurga) je film určený sentimentálnímu diváku. Zápletky ano, místy až hrozící smrtí, ale vyústění šťastné ve všech ohledech. Vyprávění Tadeusze Dołęgy-Mostowicze (1898—1939) převedl Jerzy Hoffman do řeči pohybujících se obrázků s naprostou suverenitou, nepodcenil vůbec nic: vedení herců (důstojnost, věrohodnost), autentičnost prostředí, dokonce i hudba je pro mě přijatelná. První filmové zpracování Znachora pochází z roku 1937 v režii Michala Waszyńského - slovo remake by tu bylo nepřípadné (jako ostatně skoro vždy).(18.2.2014)

  • ti88na
    ****

    Viem, že som to ako malá videla, dokonca som si pamätala niektoré scény, ale bez váhania som využila možnosť a film si pozrela a zahmlené spomienky oživila. Veľmi pekne a ľudsky podaný príbeh výnimočného muža, ktorý je verím aj solídnym spracovaním svojej knižnej predlohy. Samozrejme že film ma nalákal hneď sa pustiť aj do knižky. Je to asi jediný poľský film, ktorý som kedy videla, ale v zásade mu nemám čo vytknúť. Pôsobí možno trochu staršie ako v skutočnosti je, ale vôbec mi to neprekážalo, páčilo sa mi, že herci pôsobia veľmi reálne a zo života, žiadny výberový zmes krásavcov a krásavíc. Pár citlivých scén mi dokonca aj mierne zahmlilo oči tlačiacou sa slzou.(15.9.2014)

  • Arsenal83
    *****

    K poľským filmom sa nedostávam často, ale pokiaľ sa už k nejakému dostanem, nie som sklamaný. V tomto prípade som dokonca nadšený. Pekné dielko s citlivo zahranými postavami. Veľmi sympatická poľská herečka pôsobiaca ešte tým skutočne nevinným dojmom, že človek na chvíľu aj zabudne v akej dobe to človek žije. Veď ako Oscar Wilde, pravdepodobne vtedy ženatý homosexuál, vtipne povedal: „Príliš mnoho líčidiel a príliš málo oblečenia je u ženy vždy príznak zúfalstva.“ A hlavná hrdinka je presný opak, aké to šťastie. Takisto vynikajúci hlavný herec a pomerne strhujúci dej v poetickom poňatí. Nemám čo vytknúť.(24.12.2015)

  • progression
    *****

    Přiznám se, že film mi léta unikal, lépe řečeno jsem o jeho existenci (i jeho knižní předlohy) neměl ani tušení. O to to včera bylo větší překvapení a jednalo se opravdu o hodně silný a emotivní zážitek. Vypointovaný příběh, který se klidně mohl stát (hranice mezi úspěchem a neúspěchem a existencí a "neexistencí" je opravdu velice úzká), výborné herecké výkony, nádherná Anna Dymna (na těch více než 30, co jí tehdy bylo opravdu nevypadala), zajímavé exteriéry i hudba a hodně velice emotivních scén. Ty ale do silného příběhu patřily a nenechaly diváka ani na chvíli vydechnout či se od příběhu odpoutat. Přesto, že jsem byl do příběhu plně vtažen, několikrát jsem se přistihnul, že se mi "asocioval" Jean Valjean, při některých vesnických scénách zase tak trošku "Želary". Ten název filmu mne zpočátku trochu zmátl, dovedl bych si představit trošku jiný a výstižnější překlad. V té polské kinematografii (a kultuře obecně) je opravdu hodně drahokamů a tento k nim (podle mého názoru) určitě patří. Při mnoha dalších asociacích se mi vybavil i film "Bohové", ale chirurg/mastičkář (Wilczur/Kasiba) zdaleka tolik nehulil :-)(29.12.2017)

  • - Vo filme môžeme vidieť automobily dnes už veterány Studebaker Dictator 6 z roku 1928, Essex Brougham z roku 1930 a motocykel Ardie DBK 503 Berlin z roku 1933. (Raccoon.city)