Blueberry

Co k tomu dodat? Kdo viděl.. ví svoje. Já měl možnost to vidět dokonce 2x. Poprvé jsem totiž usnul asi půl hodiny před koncem. Napodruhé jsem byl svěží a tak jsem to dokonce dokázal dokoukat do konce. Myslím, že přenesení duchovna a tajemna do westernu byl docela originální nápad a i vizuální stránka filmu byla vcelku vydařená. Dokonce i herci v hlavních rolích docela potěšily mé oko. Avšak děj byl místy zmatený a konec byl vůbec šílený. Zkrátka a jednoduše. Pro příznivce ranního vysílání čt2 s panoramatickými záběry našich hor je tenhle film naprostá senzace. Pro zbytek (co hledají smysluplný děj) je to ztráta času. 30% (07.04.2010)

Velmi duchovní a velmi specifická vize o cestě k nejvyššímu poznání ke kterému člověk vůbec může dojít. Děj je chronologicky přehledný a i když futuristickych vizi bylo ke konci více než dosti nemohu říci že bych se v nich ztrácel. Pokud máte jen nějakou představu o věcech mezi nebem a zemí určitě si v tomto snímků své najdete. Film je řemeslně zvládnutý dobře. Komiks z něho je vidět pouze v jeho začátku. (28.06.2008)

Vážně nevim co si o tom myslet, film disponuje skvělou kamerou, pěknou hudbou a jednou napínavou akcí, jenže celej dojem pak kazí nepochopitelné digitální efekty, které se sice tváří jako důležitý prvek filmu, ale klidně by se bez nich obešel. Střich je v několika scénách dost zběsilej a nejednou i dost špatně vyřešenej. netroufam si hodnotit hvězdičkama, protože odpad je málo a 5 je moc a to mezi tim se k tomu zkrátka nehodí. (22.05.2008)

Celé je to takové "rádoby & jakoby". Kamera je hodně zvláštní, nervní, občas rušivá, občas zajímavá. Co se týče reálií, chvilku jsme v Mexiku, případně v Novém Mexiku, chvilku v Peru. Račte si vybrat... Meskalinové úlety a průlety jsou sice pěkné, ale nestačí. Zřejmě záměrně neucelený počin, jenž je natočen na půl plynu. Škoda, komixová předloha je vážně vydařená. Filmový Blueberry však připomíná podivného křížence mezi Arsenem Lupinem a Mrtvým mužem. A co je hlavní: Převážně nudí. (06.02.2011)

Zvláštní, "psychedelický" western jsem ještě neviděl. Výtvarně podmanivá stránka filmu je to hlavní, a téměř jediné, co vás udrží film sledovat. Kovboji náležitě ošuntělí, indiáni o něco méně uvěřitelní, krásné přírodní scenérie i špinavá zákoutí a barů / bordelů / jiných interiérů - bohužel to celé často přesahuje hranici kýče (prolévání tváře halucinujícího hrdiny spolu s krajinou, v níž ještě letí orel). Děj je čitelný, v podstatě vůbec ne složitý, ale z nějakého mě nepochopitelného důvodu tak podivně rozkouskovaný - je vidět, že pan režisér jistě prvoplánovitě nechtěl, aby byl příliš čitelný a divák "musel přemýšlet", ale výsledkem je spíše zmatení, rozčarování, ztráta harmonie. Herecké výkony řekl bych poněkud formální, neurazí, nezaujmou, Casselovi to moc nevěřím, zaujme pár vedlejších roliček a částečně padouch Madsen. Konečně se dostávám k uniku tohoto snímku: mnohým narážkám na šamanismus a indiánské rituály, které vrcholí několika transpersonálními vizemi po požití různých psychedelických látek. Je pěkné, že se někdo do tohoto tématu pustil, ale - kámen úrazu - doporučoval bych tvůrcům se předem s problematikou hlouběji seznámit. Osobně se tomuto a příbuzným tématům již řádku let věnuji, něco jsem také zažil a hle, to co je nám v Blueberry předloženo, tak takhle to vážně v celkovosti nefunguje a nefungovalo. Zajímavé je počítačové ztvárnění různých vizí, témata boje s vlastními "démony" či vstupů do minulosti se pojí s rituály řady světových kultur a mystických tradic, ale rozhodně v tomto rozšířeném stavu vědomí fyzicky nezlikvidujete svého úhlavního nepřítele, který stejně jako vy leží na zemi a jeho vědomí létá v kyberprostoru. Tedy, je pěkné, že téma tvůrci nakousli, snad bylo míněno dobře s ohledem na původní komicsovou předlohu (neznám; snad naznačené rituální nedotaženosti jsou obsaženy již tam), nicméně zde tyto scény působí přes výtvarnou zdařilost příliš samoúčelně, drobný náznak by stačil.. obzvláště závěrečná scéna je nekonečná, a to i pro mě, natož pro člověka, kterému toto téma nic neříká. Případným zájemcům o tuto nesmírně bohatou i složitou (a dnes značně podneňovanou až patologizovanou) problematiku bych raději doporučil např. něco z děl Terrence McKenny nebo Stanislava Grofa, kde se dozví, o co kráčí a jak bezpečně vstoupit do říše divů:-)) (07.01.2010)