Režie:
Yann SamuellScénář:
Yann SamuellKamera:
Antoine RochHudba:
Philippe RombiHrají:
Guillaume Canet, Marion Cotillard, Gérard Watkins, Gilles Lellouche, Élodie Navarre, Nathalie Nattier, Julia Faure, Christophe Rossignon, Michel Angely (více)Obsahy(1)
Osmiletý Julien vnímá všechno kolem sebe jako prostor pro hru, ve které má skutečnost stejnou hodnotu jako představy. Jeho nerozlučnou kamarádkou se stává spolužačka Sophie a společně nejraději hrají hru "vadí, nevadí". Všude - doma, ve škole... Julien a Sophie ve svých hrách pokračují i v dospělosti, kdy se jejich kdysi bezproblémový vztah naplňuje hádkami a nedorozuměními. Pro dobře situovaného Juliena, který si svědomitě nalinkoval úspěšnou kariéru i rodinný život, se Sophiiny stále radikálnější zkoušky stávají měřítkem opravdovosti života, který žije. Film Vadí nevadí je hravou komedií o vážných věcech, kdy láska se stává hrou na život a na smrt. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (73)
Zvláštní film, který poměrně rychle střídá polohy a výtvarné pojetí. Děj je z počátku příjemně natočenou dětskou pohádkou, po přechodu do dospělosti hlavních hrdinů začne být čím dál více psychologickým dramatem se znepokojujícími podtóny, které se naplno rozvinou v silném závěru. Vyzdvihnout je třeba i herce, především Marion zde předvádí asi nejlepší výkon, co jsem měl zatím možnost vidět. 80 % ()
Nevadí: Fantaskní příběh od dvou zamilovaných, kteří než aby si to řekli, hrají celý život čím dál bláznivější hru plnou absurdních výzev, aniž by jim v tom realita okolního světa jakkoli překážela. Vadí: Podivný příběh od dvou do sebe zahleděných, kteří než aby si to konečně přiznali, hrají celý život čím dál bezohlednější hru plnou čím dál nesmyslnějších výzev, aniž by si všimli, že existuje i svět kolem nich a v něm i jiní lidé. Ano, je to trochu jako Amélie. A Amélie mi vadila. ()
Taký kreatívne romanticky francúzsky film, skrátka divný. Len tentokrát tú divnosť nemyslím úplne najpozitívnejšie. Niektoré scény sú sami o sebe tak nápadité a silné, že človek ich z hlavy len tak nevytlčie (najmä to "zamilované zabetónovanie naveky":) Kiežby bol celý film tak silný. Tá "detská" časť mi prišla silená, so zlými malými prehrávajúcimi hercami, nástupom Marion sa to samozrejme lepší, no sínusoida pretrváva. Aj po troch dňoch vo mne ostávajú skôr rozpaky a akoby nedotiahnutý potenciál. ()
Tak krásný, hravý, originální a zamilovaný příběh jsem dlouho neviděl. Byla místa, kde mě vysloveně poskočilo srdce štěstím, ale byla tam i místa, která mě u téhož orgánu zabolela, přesně jako v životě. Marion a Guillaume jsou užasní, člověk má chuť ty jejich osamocený dušičky co potřebujou ke štěstí jeden druhýho obejmout. A ta hudba, ta hudba, kdepak frantíci jsou pořád mistři originálních příběhů a Francie stodola plná filmařského talentu. ()
Barevný, kouzelný, úžasný, krásný, nádherný, omračující, originální, neodolatelný, nedostižný, mohl bych vyjmenovávat další adjektiva vážící se k Jeux d´enfants. Od začátku do konce byla má duše něžně hlazena veselým, rošťáckým dováděním dívky a chlapce, mladé ženy a mladého muže, dvou dospěláků...Režisér nemohl vybrat lepší obsazení než současný pár i v soukromí Canet-Cotillard. Mezi nimi ta kouzelná láskyplná alchymie funguje na sto deset procent. A ústřední písnička taky nemohla být zvolena jinak. Film, který dodá dobrou náladu, pozitivní energii a chuť si zablbnout. Škarohlídům, cynikům a pesimistům nedoporučuji. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (5)
- Yann Samuell chtěl mít co nejširší možný výběr pro dětské role. Proto byly reklamy na casting prakticky všude, objevovaly se na hřištích, ve školách i sportovních klubech. (Snorlax)
- Na casting se přihlásilo téměř 4000 dětí, Yann Samuell se s 250 z nich setkal při kamerových zkouškách. (Snorlax)
- Sophie (Joséphine Lebas-Joly) na hřbitově zpívá písničku "La Vie en Rose" od Édith Piaf. Marion Cotillard, představitelka starší Sophie, za ztvárnění Édith Piaf později získala Oscara. (ČSFD)
Reklama