Ve jménu cti

Velká pecka, která se mi hodně líbila. Na tento film se těším už skoro rok. A jsem rád, že mohu napsat, že to čekání za to stálo a film se povedl, a mělo by ho vidět, co nejvíce lidí. Film si mě získal už ve svém prologu, a mé nadšení vydrželo do závěrečných titulků. Tleskám svižné stopáži, kde režisér a scénáristé neměli potřebu film natahovat a vše podstatné hezky odvyprávěli. Režisér, scénárista a hlavní záporák Vincent Perez odvedl opravdu moc dobrý výkon na všech frontách. Jako režisér je sebevědomý a řemeslně bezchybný. Jeho scény mají spád, adrenalin a jsou výborně natočené, a samozřejmě mají tu správnou atmosféru a napětí. Se scénářem Perezovi pomáhala Karine Silla, a povedlo se jim napsat velmi působivý příběh, který má parádní dialogy a silný přesah. Moc se mi líbilo, že každý dialog je přesný a není zbytečný.  Vincent Perez jako herec odvedl moc hezký výkon a já si jeho záporáka užil, protože ho Perez zahrál velmi kvalitně. Doria Tillier je tady skvělá a má skvěle napsanou postavu. Tillier jí zahrála perfektně a je působivá v každé scéně. Velmi se mi líbil výkon Roschdy Zema, který je soustředěný, klidný a neskutečně přesný. Zem nemusí tolik mluvit, ale jeho výrazy řeknou vše podstatné. Film má krásné tempo, úderné dialogy a jako celek mi sedl a udělal mi velkou radost. Ve jménu cti je silný a povedený snímek, který se vyplatí vidět. (13.06.2024)

Precizní asalto složené z přesně načasovaných výpadů a elegantních feministických odseků, který žánr "chlapácké filmu o soubojích" posílá bez zbytečného násilí do víru současných debat o empowermentu. Lakonický Lacaze v podání Roschdyho Zema je zřejmě největší hrdina-sympaťák roku. Peréz je překvapivě zručný vypravěč a akční scény, které film rytmizují, se mohou v klidu měřit s Posledním soubojem. Prazvláštní kombinace aktuálnosti a staromilství dala vzniknout filmu, u kterého se člověk může cítit zároveň dospěle i na dvanáct, aniž by to bylo v nějakém konfliktu. Touché! (06.07.2023)

Asi jsem nebyl tak unešen jako většina velkého sálu v Thermalu, ale tenhle film svoji kvalitu má. Zajímavé téma cti a soubojů. Paradoxně se mi nejvíc zamlouval Vincent Perez, jehož cholerický výkon stál za to. A teď koukám, že i režíroval a o to větší klobouk dolů. K tématu souboje s ženami bych podotknul, že pro muže je problém jakési vnitřní nastavení je šetřit a hlavně neublížit. Můžu to potvrdit jen ze sportu, ale prostě proti holkám to nikdy nebyl výkon na 100 procent. Nevím, jestli si tohle dámy uvědomují a samozřejmě v tomhle filmu pro takový aspekt nebylo místo... není v tom teda jen to, že bychom byli zbabělci :-D Tak skončila má výprava na 57. KVIFF. Jo a pak jsem měl tu čest poprvé živě zahlédnout největší filmovou kapacitu, Mr. Hlada 😀 (04.07.2023)

Zbytočne nadhodnotené tými, čo si rýchlo napísali, že boli v Karlovych Varoch a preto nedokážu dať iné než plné hodnotenie a ospevujú tu priemerný film ako "ultimátnu historickú záležitosť"... Pritom všade je film hodnotený okolo 60%. Má svoje pozitíva: tvorcovia si dali záležať na tom, aby stvárnili dobu, kostýmy i samotné postavy verne histórii - je za tým reálne štúdium zdrojov z konca 19. storočia. V tom chválim. Na druhej strane je to len taká šermovačka bez D'artagnana a strieľačka bez Buffalo Billa. Plus je tu samozrejme feminizmus, ktorý v tom čase začal rásť - a dobre že sa ženy začali dvíhať, len si ten feminizmus nemusel brať od mužov tie najhoršie príklady, pretože tradícia duelov je asi najstupídnejšia vec, akú kedy mohol muž, alebo v modernom ponímaní "osoba s penisom", vôbec vymyslieť. Inak zaujímavosťou je, že prvou, ktorá duely zakazovala, bola stredoveká tmárska a zaostalá cirkev (1215, 4. Lateránsky koncil), to by novodobý pokrokár nepovedal. Napriek tomu v Uruguaji boli duely povolené až do roku 1992. Film je tak poctou či skôr spomienkou na duelovú dobu, dnes buďme radi, že chodí Duel len na RTVS, avšak film zároveň nepokrýva osobnosť Marie-Rose Astié de Valsayre úplne spravodlivo. Bola omnoho viac než len nejakou duelantkou a šermiarkou, jej feminizmus bol kultivovanejší a nie tak obmedzený, išlo jej o vzdelanie, o volebné právo, právo na rovnaký plat. A samozrejme, bola v skutočnosti neporovnateľne šerednejšia než je herecky stvárnená, ale to už tak býva. Celkovo film hodnotím ako prudko priemerný aj s ohľadom na to, že mu unikajú historické kontexty a súvislosti, tempo je pomalé, postavy málo zaujímavé a všetko sa len utápa v nekonečných súbojoch. (28.05.2024)

57. KVIFF - Ultimátní historická záležitost, u které by se ve zkratce mohlo říct, že je o soubojích (a jejich konci) typických pro Francii let minulých a o emancipaci s nimi spojené. Jenže reálně je to všechno daleko složitější. Kolem roku 1887 nejen, že končilo to, pro co byla Francie historicky tak specifická, ona se na to navíc nabalovala emancipace, která tu reálně dokazuje, že historie se neustále opakuje. Jinak řečeno - ne, že je emancipace dnes téma a tak to naseru do každého filmu, ale že je emancipace dnes opět téma a tak o ní pojďme zase mluvit. Vincent Perez si dal tu práci a vytvořil do detailu propracované historické drama, které je precizní v soubojích, ale které mě uchvátilo i svými hereckými výkony, kde si ultimátum vyslouží Roschdy Zem a Doria TIllier, a kde mě vlastně uchvátil i samotný závěr. Historický film srovnatelný svojí kvalitou s Posledním soubojem Ridleye Scotta. A to už je co říct, protože podobných kvalitních historických filmů s přesahem dnes už bohužel tolik nevzniká. (03.07.2023)