Adikts

Dlouho jsem nedal seriálu jednu (navíc alibistickou) hvězdu. A možná nikdy..? Všechno je jednou poprvé. P.S.: Ty kecy o Srbsku ve mně evokovaly ultraeklhaft Srpski film. A nejenom ty kecy. Pokud šlo o záměr, tak ten se zdařil. Tyhle 2 produkty (nic jinýho to není) mám ve stejným, nevábně čpícím fochtlíku. (12.01.2024)

Seriál určitě selhává v tom sdělit něco hlubokomyslného o závislosti, předat nám nějaké sdělení. Na druhou stranu já se nechci dívat jen na seriály, které se nám strašně vážně snaží něco sdělit (a často jim to nejde). Tedy jasně, můžete namítnou, že seriál nám sděluje, že represe drog není řešení, což ale moc objevné není. A ti, kteří si myslí, že represe je řešení, tenhle seriál vypnou po 5 minutách, takže tohle sdělení taktně přejdu. Proto jsem postavy neanalyzoval, nerozebíral nelogičnosti, jen jsem si užíval tu drogovou jízdu. A bavilo mě to. Hudba dokonalá. (10.01.2024)

Tvl mě je z toho špatně. Nevim jak to dnešni děcka maj, ale jestli to maj takto, tak ja tutok nebudu. Asi su fuckt stara a toto mě zabilo. Neznám dnešní prostředí mlaďochů a chápu, že tohle bylo stvořeno jako odstrašující případ, mě to, ale fakt sejmulo. Je to vlastně paradox, to co má odstrašovat většinou přitáhne ke zkoušce. Svého času Memento ( četla jsem knihu, ta je vždy lepší) měla mít stejný účinek, ale mě po přečtení napadlo jediné...chtěla bych to zkusit. Naštěstí jsem to nikdy neudělala. A jenom doufám, že Adikts bude mít stejný přínos... Za mě divně se cítících 85% (14.01.2024)

Po vynikajícím a po zásluze oceňovaném Bangerovi Adam patrně notně zpychnul a řekl si, že teď vlastně děsně rozumí feťáckým psychózám, a jakože pod záštitou (slovní základ „zachcat“) boje proti drogovým závislostem uklohnil pravou Sedláckou smaženici z lysohlávek pro pubescentní degeneraci, kdy při předložení scénáře patrně řádně zhulil krekem nějakého hodného strýčka z veřejnoprávního bandity, kterýžto to na tripu dobrovolně zacvakal. Smaženici z lysohlávek, většině jejíž po piku dozajista prefíkaných narkojinotajů a narkoposelství, jakož i tomu údajnému a hodně dobře ukrývanému odbojovému mementu, porozumí možná jen tvůrce sám a pár smažek v posledním tažení. Má to sice několik neotřelých nápadů a sugestivně hnusných či řádně vychlazených momentů, přičemž to přirozeně slizký Uhlík táhne nejen svým pérem, ale i herecky, seč mu metadon stačí, ovšem pro většinového a řádně nenapajcovaného diváka je to spíše otravné perníkové utrpení a šest hodin psychotropního blábolení s bandou totálně nesympatických prkenných pizd, chovajících se poplatně svému přirození, sjeté, či nikoliv. Rovněž rozhořčeně vytýkám tu odpornou bandu zaprodaneckých anglicismů, jakož i trapný čenglišský pičoid jako titul. Neodehrává se to v žádném degenerativním anglosaském mrdníku a světový bestčuměl to taky nikdy nebude, Adame, tudíž by se v tomto kontextu jevil název „Závyslácy“ jako mnohem méně kokotský! Příště ty idioty mentorsky uč nejen nefetovat, ale také ctít svůj rodný jazyk, aby ho „neměli tolik v piči“! (19.01.2024)

Ani s vícedenním odstupem se stále nemůžu rozhodnout, jestli Adam Sedlák sofistikovaně vytrolil jednu konzervativní televizní instituci, nebo se s mecenáši z Kavčích hor jenom prostě nepochopili. Rozhodně to ale není antidrogová agitka, která by se měla promítat na školách. Fakt je ten, že „takový malý český Trainspotting“ se nekoná hlavně proto, že ten nesmyslný děj se stále více na sílu snaží maskovat jako úlet za hranice běžné tuzemské produkce. Zatímco Banger pracoval s realistickou zápletkou kluka z ulice v průseru, tohle je jiný svět, kde dialogy zavánějí deklamací a vztahy mezi postavami jsou jak z nekonečného seriálu. Jen to hrozně dobře vypadá (ten promyšlený vizuál mě vlastně udržel až do konce) a vlastně bych Sedlákovi přál, aby natočil evropskou věc v produkci Netflixu, nebo HBO, protože Adikts mají mezinárodní parametry. Ale potřebuje lepšího scenáristu než je on sám. Anebo přísného dramaturga. PS: Uhlík je herecké zjevení odjinud, absolutní král. (21.02.2024)