poster

Piano

  • Austrálie

    The Piano

  • Francie

    La Leçon de piano

  • Slovensko

    Piano

  • Velká Británie

    The Piano

Drama / Romantický / Hudební

Austrálie / Nový Zéland / Francie, 1993, 121 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Šandík
    ****

    Problematický film... Silný, to ano, skvěle zahraný, výborná kamera, skvělá hudba, silný příběh, propracovaná psychologie... Je tu ovšem malé neodbytné ale, které mě nutí dát pouze čtyři hvězdičky. Ten film je zkrátka nepravdivý. Přítomnost fotoaparátu v jedné scéně jej řadí kamsi do druhé poloviny 19. století, patrně spíše do jeho závěru. Konstrukce použitého piana, respektive spíše ještě klavichordu, je však staršího data, ovšem budiž... Hudba na toto piano hlavní hrdinkou provozovaná však v žádném případě nepatří do 19. století, nýbrž do druhé poloviny století dvacátého. Také zvuk jenž se z tohoto nástroje "line" patří modernímu nástroji s ocelovým rámem. Je to asi takový nesmysl, jako by při hře na hoboj zněl zvuk patřící dejme tomu saxofonu. I to bych snad překousl, přestože mi to vadí. Největší problém je však v tom, že v druhé polovině 19. století už rozhodně nepanovala natolik prudérní morálka, aby bylo možné, rozumné či běžné odklidit fenomenální pianistku na ostrov kdesi na konci světa proto, že má nemanželské dítě. Vyrobit drsnou atmosféru abychom mohli ždímat slzy mi tudíž připadá jednoduše nefér. Obávám se však, že tohle není jenom doják, nýbrž taky velmi umně napsaný "feministický pamflet". Uznávám ovšem, že jako historik umění nejsem nestranným pozorovatelem, a dále uznávám, že kdybych hodnotil film sám o sobě, bylo by to rozhodně pět hvězdiček...(19.9.2006)

  • Tatatranka
    *****

    Stačí přijít o článek, aby se cosi rozpadlo. Ticho napuchne - puká a mluví, takt po taktu... Až najednou, zaříznuté křikem zvenčí, dohraje. Ve hře je řeč zakřiknutá v minulosti. Řeč je o našem mlčení v tichu. Těžko vyslovit něco, co zakřiknuté uvízlo po zhlédnutí jednoho okamžiku. Není to ani nostalgie, jako spíš úlek, není to úlek, jako spíš zamrznutí. Slova, která jsou na hraně, uklouznou při cestě ven zpět dovnitř... Jinými slovy, okamžik trvá, dokud se nevysloví - mlčím.(20.4.2008)

  • Vančura
    **

    Všem, komu se tenhle film líbí, to upřímně přeju, ale mě prostě jen sral. PIANO je tak skrz naskrz divný film, že mě na něm iritovalo skoro všechno - tohle je filmařina, která mě zoufale míjí a pro niž nenacházím pochopení. Ženy prostě neumí točit filmy (čest výjimkám, jako Sofia Coppola, že áno?), s tím na mě už nechoďte.(28.7.2013)

  • LiVentura
    ****

    Velmi citlivě zachycené drama dvou mužů a jedné ženy, které osudově spojil Nový Zéland a piano oné ženy, která skrze něj komunikuje se světem a vyjadřuje své niterní pocity... Nemohu snad nic vytknout, hudba, scenérie, herecké výkony, prostě vše, jak má u velmi dobrého snímku být. Měli by vidět všichni zamilovaní.. :-)(16.11.2011)

  • Sarkastic
    ****

    Velmi zvláštní, podivné romantické drama. Jeho kouzlo mu dodává především přenádherná hudba (po předchozím minimalismu pro mě byl Nymanův soundtrack k Pianu mírným šokem). Nosným dílem tohoto filmu je jistě výborná Holly Hunter, která očima dokáže vyjádřit spoustu emocí, i když občas by menší nápověda neuškodila, těžko se v její hrdince zorientovat (natož pak nějak víc pochopit). Mužští jedinci, ať už šílený žárlivec či nadrženec jsou pro mě osobně postavy spíše podřadné. Naproti tomu Anna Paquin je výrazná až dost; směle se může přihlásit do soutěže o jedno z nejprotivnějších dětí v dějinách filmu (navíc ani motivy její postavy nejsou příliš dobře zvládnuté). Příběh je jinak docela tuctový, originálnějším ho dělá spíš prostředí, ve kterém se odehrává než jeho téma. Díky Holly Hunter a Nymanově hudbě ještě dávám slabší 4*.(5.7.2012)

  • - Anna Paquin se dostala k filmové roli, kterou se proslavila, paradoxně náhodou. Původně se totiž o roli Adiny dcery ucházela její starší sestra, kterou Anna s rodiči pouze doprovázela na casting. Filmaři si však všimli i Anny a půjčili jí scénář, aby se do příště naučila několik replik a pak jim je předvedla. Anna se pak učila doma společně s její starší sestrou a při dalším castingovém řízení si nakonec filmaři vybrali Annu. (Lynette)

  • - Baines (Harvey Keitel) má při svém příchodu na divadelní představení o příběhu Modrovouse nepomalovanou tvář, ač o pár vteřin později, kdy se jde usadit na židli, ji má již pomalouvanou domorodými malbami. (Lynette)

  • - Autorem závěrečné fráze "There is a silence where hath been no sound. There is a silence where no sound may be. In the cold grave, under the deep deep sea," je britský básník a humorista Thomase Hooda. (7trpasliku)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace