Reklama

Reklama

Piano

  • Austrálie The Piano (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Snímek Piano byl jedním z nejúspěšnějších filmů roku 1993. Překvapil kritiku i diváky originálním ztvárněním tématu milostného trojúhelníku. Příběh, inspirovaný dobovými fotografiemi a záměrně upomínající na tvorbu Emily Brontëové a Emily Dickinsonové, se odehrává na Novém Zélandu v roce 1870, v období končících střetů Britů s domorodými Maory. Sem, do nehostinného prostředí bělošských osadníků přijíždí z Anglie za novým mužem němá Ada s nemanželskou dcerkou Florou. Přiváží s sebou milovaný klavír, bez nějž nemůže existovat. Zvláštní, uzavřená a oduševnělá žena se neshodne se svým obchodnickým manželem Stewartem, postupně však podléhá jemnému nátlaku jiného muže… Campionová citlivě a vyzrále pracuje se všemi složkami filmového vyprávění, přičemž klade důraz na neobvyklou atmosféru. Příroda je vůči bílým osadníkům krajně nepřátelská, neustále prší a všude je spousta bahna. Moře je stále bouřlivé, husté stromy jsou jen obtížně prostupné. Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou nejednoznačné a jejich charaktery obtížně definovatelné. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (394)

k212 

všechny recenze uživatele

Otevřená sexualita, voyerismus, fetišismus. Emancipace. Nespoutaná, krutá, krásná příroda. Naturalismus. Odpoutaní, živelní Maorové konzumovaní kolonizátory. Asimilace. Nudní, bigotní, fádní přistěhovalci. Konzervatismus. Vášnivá, bouřlivá, maximálně emoční, komunikativní hudba. Komplikovaně malé, větší i velké vzdory hrdninky, hrdinů. Všespojující objekt, stojící ve středu dění, skrz nějž jsou prosévány emoce, reakce i akce. Kdykoliv Piano vidím, přemýšlím jak správně definovat, v čem je tak vynikající, tak jedinečné, pominu-li spojení obrazu, hudby a přesného herectví. Je to však nelehký úkol, protože Piano je komplikovaně zašifrované, v tolika rovinách a vrstvách, že to vydá na mnoha-stránkové studie odborníků. P.S. Mám velmi živé vzpomínky na moje první setkání s Jane Campion, někdy koncem devadesátých let proprala tento skvost do sobotního prime-timu ČT1, což byl pro mne vskutku dlouhotrvající zážitek. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nepochybne zaujímavý film, ktorý ponúka množstvo námetov na zamyslenie sa. O filme 127 hodín som čítal, že je o ruke privrznutej medzi skalami a ono to naozaj bolo iba o tom. O Piane som kdesi čítal, že je o postupne "odpredávanom" klavíri a zďaleka to nebolo iba o tom. Bolo to nielen o herectve Holly Hunter, nielen o príťažlivo nasnímanej prírode Nového Zélandu, nielen o krásnej hudbe, ktorú ja bohužiaľ nedokážem patrične oceniť. Bolo to najmä o vášni, ktorá ovláda, o vášni, ktorej sa podlieha, o vášni, ktorá je nezvládnuteľná. Napriek tomu si myslím, že skrátenie o necelú pol hodinu by filmu iba prospelo. ()

Reklama

Zíza 

všechny recenze uživatele

Ráda si vymýšlím skryté významy. *SPOILER* Nedostala kovový prst, neučila se mluvit, nebyla s ním šťastná. Prostě si jen v posledním záchvěvu představila, jaké by to mohlo být. Vysnila. Ale pak otevřela oči a spatřila hlubinné ticho. Nemyslela na to ve šťastné budoucnosti. Prostě to prožila a zůstala spjata s pianem. S ním až do konce života. Ale bohužel tvůrci to asi zamýšleli jinak, ačkoliv... kdo ví.*KONEC SPOILERU* A hlavně, pokud si film chcete opravdu užít, sledujte ty její oči. Ty její výrazy, ty záchvěty, ty vlny emocí, co se přes něj převalí. ()

VenDulin85 

všechny recenze uživatele

Výjimečné drama, které mi trochu změnilo život. Zní to možná pateticky, ale je to pravda. Holly Hunter umí mluvit očima, Harvey bojuje marně sám se sebou, prolínání utrpení a štěstí tu je naprosto viditelné. Do toho drsná příroda Nového Zélandu a hlavně ohlušující hudba Michaela Nymana, která se stala mou nejoblíbenější a zatím ji nic nepřekonalo. Je potřeba vidět tento film, aby člověk mohl hodnotit jiné :-). ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Tento film mi príde ako taká hra na diváka. Od začiatku teda úvodných titulkov tu máme načrtnuté postavy matky s dcérou. Dozvedáme sa že Ada ide na nový zéland kde ju čaká manžel. Ide tam. Čaká na pláži. Muž príde a jedinú vec ktorú má rada nechá na pláži. Potom sa pred nami rozvíja hutná dráma , plná túžob, intríg, zmyselností a erotického náboja, ktoré pôsobia depresívne a preto hodnoverne. Už dlho som nemal pocit že sledujem skutočne dokonalý film. Campion najednoduchšie scény podáva s takou precíznosťou že vyrážajú dych. Pokus o znásilnenie, odseknutie prstov, prvé milovanie. Každopádne to bol jeden veľký zážitok, ktorý bol podfarbený klavírnou hyamovou hudbou. Herecké výkony je zbytočné komentovať, všetci podávajú neskutočne presvedčivé výkony a vyzdvihnúť toho alebo toho by nemalo zmysel pretože všetci hrajú dokonalo a držia príbeh po kope. Lenže potom príde niečo neočakávané. happyend. V depresívnom filme. A to zrazilo filmu jednu hviezdičku. Nech je tento film akokoľvek dokonalý po všetkých možných stránkach práve tento koniec pre mňa znamenal najväčšiu podpásovku a najväčšie sklamanie. Pretože ako som podotkol film sa niesol v realistickom štýle a ten koniec je akoby z iného filmu a je to tam vidieť takže sa nakoniec žiadny ošiaľ alebo masterpeace nekoná. Je to skvelé ale aspoň si uvedomíte ako na konci záleží. tu to nevyšlo a to ma mrzí lebo to malo skutočne dobrý potenciál. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (16)

  • V roce 2019 se BBC dotázalo 368 filmových odborníků z 84 zemí na 100 nejlepších filmů, které režírovaly ženy. Na prvním místě ankety se umístil film Piano, který téměř 10% dotázaných kritiků zařadilo na první místo. (klukluka)
  • Holly Hunter (Ada McGrath) hrála většinu skladeb na klavír sama. (ČSFD)

Související novinky

100 nejlepších filmů režírovaných ženami

100 nejlepších filmů režírovaných ženami

28.11.2019

Redakce BBC Culture nedávno požádala 368 filmových expertů z 84 různých zemí, aby jí pomohli vybrat 100 nejlepších snímků všech dob režírovaných exkluzivně ženami. Anketa probíhala tak, že každý… (více)

Reklama

Reklama