Reklama

Reklama

Piano

  • Austrálie The Piano (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Snímek Piano byl jedním z nejúspěšnějších filmů roku 1993. Překvapil kritiku i diváky originálním ztvárněním tématu milostného trojúhelníku. Příběh, inspirovaný dobovými fotografiemi a záměrně upomínající na tvorbu Emily Brontëové a Emily Dickinsonové, se odehrává na Novém Zélandu v roce 1870, v období končících střetů Britů s domorodými Maory. Sem, do nehostinného prostředí bělošských osadníků přijíždí z Anglie za novým mužem němá Ada s nemanželskou dcerkou Florou. Přiváží s sebou milovaný klavír, bez nějž nemůže existovat. Zvláštní, uzavřená a oduševnělá žena se neshodne se svým obchodnickým manželem Stewartem, postupně však podléhá jemnému nátlaku jiného muže… Campionová citlivě a vyzrále pracuje se všemi složkami filmového vyprávění, přičemž klade důraz na neobvyklou atmosféru. Příroda je vůči bílým osadníkům krajně nepřátelská, neustále prší a všude je spousta bahna. Moře je stále bouřlivé, husté stromy jsou jen obtížně prostupné. Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou nejednoznačné a jejich charaktery obtížně definovatelné. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (393)

Shadwell 

všechny recenze uživatele

V životě každého z nás je kus prázdnoty. Někteří lidé ji vyplňují uměním, jiní se o to snaží Bohem a další třeba studiem. Pro mě to byly vždycky drogy. Pro Jane Campion to byla hudba. Navzdory přemlouvání mě ale film nepřemluvil, což může značit dvojí – film je špatně zhotovený (přece jen Campion od té doby nic kloudného nenatočila), nebo mi něco uniklo a uniká. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Ústřední čtveřice postav rozehrála velmi působivé drama, v němž nemůže být zřejmých vítězů ani poražených. Zápletka, rozehraná kolem piana, je opravdu velmi pečlivě zpracovaná a jedinečně zahraná. Kromě dramatického dopadu diváka možná zaujmou i odvážné milostné scény mezi Harvey Keitelem a Holly Hunterovou, které rozhodně nemají za účel navodit nějaké pohoršení, ale přesně koncipují vztah mezi oběma zúčastněnými. Jane Campionová si tímto filmem nasadila laťku dost vysoko. ()

Reklama

Sawy 

všechny recenze uživatele

Nevím no,chyba je asi na mojí straně,ale tenhle film mě vážně nebavil.Čekal jsem,že to bude něco úžasného a ono asi bylo,jen mě to vůbec nechytlo,nudilo mě to a měl jsem po tomhle filmu dost blbou náladu.Nevím,možná to je dobře,ale já na tu depresi zrovna moc nejsem.Nebyla tam jediná postava,kterou bych si oblíbil a když tam žádná taková postava není,nemá u mě film moc šancí.A ty tři hvězdičky zachraňuje jenom krásná hudba,skvělý Sam Neill (mimochodem,Harvey Keitel mi vyloženě vadil) a krásné prostředí.Bohužel.55 % ()

Falcor 

všechny recenze uživatele

Ach, ta láska. A vášeň. K hudbě, k člověku, kdekoliv, kdykoliv, v nepříznivém prostředí, kde je těžké ji projevit. Ale jde to. Někdy krutě, ale proč ne za skvostného doprovodu piana. V době a prostředí, kdy jsi bohužel jen něčí žena, jsi bohužel němá a miluješ celým srdcem hudbu, když nic jiného, po čem by Tvoje srdce jinde mohlo toužit, mít nemůžeš. Jsi provdána někomu někam, kde jediný útěk je opravdu jen k hudbě. Ani ta roztomilá nezbedná dceruška nemusí být vždy ku prospěchu věci, i když, samozřejmě, zabírá velkou část Tvého srdce. Co když se však do Tebe zamiluje divoch (i když v podání výborného Harveyho Keitela) a konečně Ti i jemně vnutí uprostřed buše lásku k pořádnému chlapovi, který kromě sebe sama může nabídnout snad jen obdivnou lásku k Tobě. Jde to vůbec? Jde. A krásně a smutně se na to dívá. Navíc když se Ti u toho do srdce zarývá hudba až moc plná vášně od Michaela Nymana. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Vůči Jane Campion chovám určité předsudky... připadá mi jako feministka a ty já nemám rád. Jenže tímto snímkem mi zavřela ústa. Přivírám oči a dávám plný počet hvězd, neboť Piano má atmosféru, krásnou hudbu, zajímavé prostředí, vynikající herce, docela poutavý příběh, byť si občas říkáte, jak pitomě se postavy chovají, dále nám snímek přináší pěkné záběry kamery a občas docela depresivní náladu.. a jelikož dovede na diváka zapůsobit a vyvolat v něm určité emoce, nevidím důvod, proč nehodnotit vysoko. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (15)

  • Herečka Anna Paquin (Flora McGrath) se v roce 1994 ve svých 11 letech stala druhou nejmladší držitelkou Oscara. Nejmladší držitelkou byla Tatum O'Neal, která ve svých 10 letech získala Oscara za film Papírový měsíc (1973). (Lynette)
  • Režisérka Jane Campion byla teprve druhou ženou, která získala nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší režie. (zdeny99)
  • Anna Paquin se k roli Flory McGrath, díky níž získala Oscara, dostala paradoxně náhodou. Původně se o roli Flory ucházela její starší sestra, kterou s rodiči pouze doprovázela na casting. Filmaři si však všimli i jí a dali jí scénář, aby se do příště naučila několik replik. Herečka se pak učila doma společně se svojí sestrou a při dalším castingovém kole si nakonec filmaři vybrali ji. (Lynette)

Související novinky

100 nejlepších filmů režírovaných ženami

100 nejlepších filmů režírovaných ženami

28.11.2019

Redakce BBC Culture nedávno požádala 368 filmových expertů z 84 různých zemí, aby jí pomohli vybrat 100 nejlepších snímků všech dob režírovaných exkluzivně ženami. Anketa probíhala tak, že každý… (více)

Reklama

Reklama