The Black Battalion
Režie:
Vladimír ČechKamera:
Rudolf MiličHrají:
Jaroslav Mareš, František Peterka, Günther Simon, Hannjo Hasse, Kurt Oligmüller, Tadeusz Schmidt, Jerzy Duszyński, Karel Jelínek, Ladislav Chudík (více)Obsahy(1)
Pod vlajkou cizinecké legie nalezl jen bolest, špínu a stíny minulosti... Václav Malý (J. Mareš) je mladík z Plzně, který narukoval do jednotek francouzské cizinecké legie a byl nasazen do bojů v neprostupných vietnamských džunglích proti místním partyzánům. V nové rotě se ihned seznámí s krajanem a kaprálem roty Petrem (F. Peterka), jenž si nováčka vezme pod svá křídla a který se chystá spolu s dalšími legionáři v dohledné době uniknout. Když nastane Václavova první výprava do džungle, stane se svědkem válečných hrůz ze strany legionářů a začne zcela přehodnocovat své postoje… Dobově poplatný snímek režiséra Vladimíra Čecha z roku 1958 podle scénáře Miloslava Fábery a Kamila Pixy byl ve své době jedním z mála dostupných dobrodružných a akčních snímků v tuzemských kinech, díky čemuž jeho návštěvnost činila přes dva miliony diváků. Je také ojedinělým českým filmem tematizujícím válku v Indočíně (1946–1954) mezi vietnamskými partyzány a francouzskými vojsky. Poté přímo reagoval na početné skupiny amnestovaných československých navrátilců z řad francouzských legií v padesátých letech – mezi nimi byl i Ervín Páleš, jenž se stal předobrazem hlavního hrdiny a který u filmu působil jako odborný poradce. Natáčení ovšem neprobíhalo v reálných asijských lokacích, jak by se na první pohled mohlo zdát, nýbrž na Žitném ostrově na jihozápadě Slovenska, kde se kupříkladu natáčel také český film Piknik z roku 1967 o amerických vojácích za války v Pacifiku. Při realizaci byl zohledněn také fakt různorodého složení vojáků v legiích – ať už ze samotných Francouzů, Poláků, Němců či Britů, a to se následně projevilo na nebývalém mezinárodním hereckém obsazení. (Česká televize)
(více)Recenze (55)
Němčině jsem rozuměl hovno, francouzštině jsem rozuměl dvě hovna a česky se tam skoro nemluvilo. Jak tomu mohl rozumět divák v 58ém nechápu. Škoda, nemít to jako němý film a chápat víc, co se tam děje, asi by to byl i dobrý film, ale takhle nemůžu jinak. ()
Velice netradiční a odvážný český film 50. let. V době, kdy komunisté začali amnestovat emigranty, byl natočen snímek, kdy rodiče na Ruzyni vyhlížejí své ztracené syny, kteří se rozhodli vstoupit do francouzské cizinecké legie. Přitom bojují ve Vietnamu proti partyzánům, kteří chtějí samostatnost. To, co každého překvapí ( když si to dopředu nepřečte ), je architektura filmu. Dobrá polovina snímku se odehrává v asijské džungli, ale natáčelo se na Žitném ostrově tak šikovně, že si troufám poznat, že nikdo nepozná, že filmaři z ČSR neodjeli. Dalším plusem je jazyková rovina snímku, postavy mluví francouzsky, německy, italsky, česky a proto není od věci si pustit české titulky. Hlavní roli ztvárnil Jaroslav Mareš, kterému výborně sekundoval svalovec František Peterka. Český divák si všimne i H. Hasseho, známého jako SS z Vyššího principu. V 50. letech rozhodně ojediněný český dobrodružný snímek, který i přes určitou poplatnost době by neměl být zapomenut. ()
Vydržíte se dívat na iritující začátek filmu - točící se anténa? To zavání silným komunismem. ()
Hodně staré, hodně neznámé a na svoji dobu hodně dobré. Místo natáčení neznám a ani jsem zatím nepátral. Peterka by dal Árnoldovi na prdel. Byl dobře sedlácky namakanej. ()
Bolševičtí vrazi jsou vlastně úplní chudáčci a francouzské legie jsou plné nacistických buržoazních vrahů, včetně dvou českých vlastizrádců NO FUJ. Zpracování docela šlo, ale z toho zesměšňování válečných hrdinů a mladých kluků je mi kurva zle. Bolševická sračka... ()
Snímek má určitě svou originalitu. A pravdou je, že jsem si říkal s ohledem na rok vzniku, v kterém státě to mohlo být natočeno a už rozhodně bych neřekl, že to bylo točené v Praze. Bojové scény by se daly okomentovat: "střelba, smrt legionáře" a to bez přímé konfrontace. Nehledě k tomu je dílo v podstatě bez hlubší myšlenky, kde zaujme snad jen namakaný Peterka, kterého bych opravdu v temné uličce potkat nechtěl a poměrně zajímavý průřez národností v cizinecké legií včetně jejich komunikace mezi sebou. ()
Tak propaganda to je, ale ne tak blbá jako v jiných filmech (scénář napsal dřívější důstojník StB K.Pixa). Připomíná mi to spíš některý americký filmy, postavy vymyšlený a zasazený do prostředí, kde něco pravda je a něco není. Všechno náležitě přibarveno, zkresleno nebo upraveno, aby to mělo požadované vyznění. Rozhodně bych ten film nebral nějak poučně, protože ve skutečnosti to bylo jinak, i když něco pravdy tam je. Že se Češi dostali do legií kvůli bídě v utečeneckých táborech pravda je, to že to nebyli žádní bojovníci proti komunismu, dezertovali nebo přebíhali na druhou stranu a pak se dobrovolně vraceli do ČSR taky. I to, že tam spolu s nima sloužila většina Němců a že mezi nimi byli i ti SS. Byli to ale práve jenom ti, kteří neměli vytetovánu tu krevní skupinu (což ale úplně všichni SS neměli). Podle té krevní skupiny se tak dali SS snadno poznat a do legie tyhle nebraly. Když už se tam nějaký dostal, tak v žádným případě nemohl být důstojníkem, protože tím mohl být jen Francouz nebo franc.občan a Němci po válce občanství zásadně nedostávali. Není tak možný, aby tam byl důstojník s vytetovanou značkou SS jak v tomhle filmu. Dokonce i ty masakry vesničanů legionáři opravdu byly, dokonce daleko brutálnější (na rozdíl od filmu se na tom podíleli ovšem i ti Češi). Ale i Vietnamci se k legionářům nechovali vůbec pěkně, partizáni zajatce nebrali, regulérní armáda od určité doby ano, když zjistila, že to má propagační a vojenský význam (do té doby se legionáři nevzdávali a bojovali do posledního muže, což se Vietnamcům moc nevyplácelo). Jinak už je to s tou výplní života v pevnosti. Že by se mezi sebou legionáři vraždili kvůli zlatu, to je klasická vložka v tomhle druhu filmů. Stejně tak ten stav: hodní Češi, Poláci plus jeden hodný Němec (patrně východní), kteří střílí do vzduchu, versus zlí západní Němci + Francouzi, kteří to tam vedou. Hlavní příběh Malý versus Wolf, silně hraje na city, ale jako propadaganda povedený. Ten příjezd do ČSR vypadal taky úplně jinak, jednak přijeli vlakem a nato okamžitě putovali v Antonech na Ruzyň, kde strávili něco přes rok, než dostali amnestii, což chtěli mj. Vietnamci a nakonec i Zápotocký, protože pro ně to mělo propagační význam. Ale tohle mi vůbec nepřekvapuje, že to tam scénárista z StB v r.1958 nedal. ()
Legionářský film natočený kousek pod Bratislavou . ()
Absolutně nechápu přispěvatele, kteří tvrdí, že v tomto snímku téměř nebo vůbec neregistrovali propagandu. Film je vzorně propagandistický a krom toho obsahuje z historického hlediska spoustu nesmyslných momentů, u kterých člověk mnohdy kroutí hlavou, protože se leckdy nedají ani propagandisticky využít. Poměrně veselá je výzbroj legionářské jednotky, sestávající z britských Sten gunů, německých Schmeisserů a amerických karabin M1 (jakapak to asi jednotka řešila s municí). Sten guny a Schmeissery se v téhle válce vůbec nevyskytovaly, pušky M1 v menším množství ano. Hlavní pěchotní zbraní byly francouzské pušky a samopaly MAS, Samopal této značky ve filmu vlastní toliko poručík Wolf. Je také velmi nepravděpodobné, že by se člen SS stal v legii poručíkem a vychlastával s francouzskými štábními veliteli (pro ty, kteří se chystají argumentovat Ďáblovou gardou bych rád řekl, že tato kniha je fikce). Němců bojovalo v legii poměrně dost, esesáků už o poznání méně (oficiálně tam být ani nesměli, nicméně někteří se tam dostali), No a ten idylický návrat do Prahy...V reálu je místo rodičů čekaly antony. Černý prapor je předvídatelná komunistická agitka, ne filmové dílo ()
Viděl jsem tenhle film strašně dávno a, nevím proč, jsem si pamatoval dlouhé roky jedinou scénu - jak si Franta "Krakonoš" Peterka hodil suverénně do pusy cigáro:) ()
3 x sláva za TV kanály jako CS film. Jinak nevím, kde bych mohl takový film shlédnout. Vůbec jsem netušil, že podobný film v podmínkách 50. let u nás vzniknul. Zajímavý námět, skvělý Peterka a překvapilo mě, že se měl film točit někde v "rákosí a křoví" Žitného ostrova. Klidně bych v TV věřil tomu, že filmaři opravdu vyjeli točit někam do džungle nějaké tehdy spřátelené země. Zkrátka opravdu zajímavý filmový počin naší kinematografie. ()
Vyprava bozi, ale v roce 1958 se nemuselo filmem nic sdelovat? Dobre pochopil jsem, ze LE je spolek nicemu a kdo se k ni prida a je ochoten podstoupit katarzi, nemusi byt zatracen. Prekvapive postradajici ideovou masaz. ()
Natočit film o indočíně a francouzské legií je stejně nevšední pro českou kinematografii jak natočit válečný film o Vietnamu. Dnes si můžeme nechat zdát, komouši se alespoň pokusili sice agitka ale alespoň akční film. Vše popsal zběh z Francouzské cizinecké legie Ervin Páleš, tento mladičký Slovák etnický karpatský Němec měnil uniformy a názory jak světové strany, nejprve Junák pak Hitlerjugent, pak Legionář, pak Vietmin, pak spolupracovník STB, dnes se k Cizinecké Legií byť své druhy ve zbrani-legionáře zabíjel, hrdě hlásí, typický oportunista, nicméně jeho svědectví je upřímné aby se zavděčil režimu vše popravdě řekl, asistoval u natočení jednotlivých scén i popisoval masakry. Později velmi podrážděně reagoval na své podílnictví na zločinech. Teké přítomnost SS v legií vyvracel, což je nesmysl. Válečné zločince hledané tribunálem Legie nepřijmula ale ostatní, byť SS byla označena jako zločinecká organizace, samozřejmě brala neboť i mezi SS nebyli jen dozorci koncentráků. Myslím, že i dle knihy “Ďábelská garda” od příslušníka Waffen SS , je film vcelku dobře natočen. Pro mě tam byla silná scéna kde nahé děti klečí s rukama nad hlavou a jsou postříleni, na tento masakr tu není kamerově kladen takový důraz jak bychom dnes očekávaly, asi to bylo tím, že bylo po válce a lidé byly po masakrech v Lidicích i Javoříčku na podobné obrazy zvyklí, proto je tu spíše kladen důraz na přítomnost SS v legií, tu co tak slovák Ervin Páleš vehementně vyvrací. Dnes si samozřejmě nic neidealizujeme a vše chápeme i tehdejší Cizineckou Legií . Dnes by se film dramaturgicky a dějově natočil zcela jinak, ale i zde ukázal z části to co za 30 let natočil Oliver Stone v Četě. Zde nám mělo být sděleno jediné : Cizinecká legie je plná egoistů-žoldáků a je tu především, byť s nádhernou tradicí a skvělým Kodexem cti, na špinavé věci hraničící s válečnými zločiny. Samozřejmě to dnes již víme i bez komunistické propagandy. Zajatci co byli propuštění a navrácení do Československa nikdy nezískali Francouzské státní občanství za službu v legií neboť porušili nepsané pravidlo: Legionář je buď raněný nebo mrtvý ale nikdy není zajatý bojuje do konce jak legionáři v Mexiku l.p. 30.dubna 1863pro věčnou: “Honneur et Fidélité“ ()
Dobře natočené, výborné herecké obsazení, ale scénář takový neslaný nemastný. Takže více než 60 % to ode mne nezíská. ()
Velmi nevšední snímek,který na jednu stranu navozuje realisticky atmosféru cizinecké legie a na druhé straně má jen velmi chabou zápletku s triviálním příběhem o "typickém" českém naivním troubovi a apriori zlém esesákovi (který má však paradoxně za dobu děje filmu vlastně ze všech legionářů jedno z nejlepších chování a není mu co vytknout), která by se hodila do jakékoliv jiné politické agitky z 50. let. Stejně, jako hordy prohnilých peněz lačných navzájem se vraždících imperialistů. Na snímku se rozhodně dobře projevila práce odborných poradců, zejména pana Peláše, bývalého příslušníka cizinecké legie, zběha a veterána armád Mao Ce Tunga i Ho Či Mina. Také výtvarná stránka, scéna, kostýmy, kamera, hudba, zvuková kulisa, výprava jako celek atd. jsou v mezích možností na řemeslně překvapivě dobré úrovni a a ačkoliv se celý snímek natáčel v Československu s použitím hlavně rekvizit z druhé světové války, působí celkem autenticky a přijatelně navozují atmosféru, i když při pohledu na samoúčelně před kameru zapíchané bambusové tyčky se člověk těžko ubrání úsměvu. Obdobně se podařilo obejít nedostatek vietnamských herců zapojením skupinky vietnamských školáků, kteří v té době byli v ČR, nápadně mnoho dospělých "vietnamců" je však snímáno tak, že jim není vidět do tváře. Materiální nedostatky výpravy jsou tak vidět, ale atmosféru nekazí, naopak překvapí velkoryse pojatá pevnůstka,kterou vystavěli na barandoských kopcích. Hudba sestávající ze dvou melodií na harmoniku se mi velmi líbila. Velmi nevšední postup v rámci snahy o maximální realističnost je,že jednotlivé postavy mluví celou směskou jazyků, které se v rámci cizinecké legie vyskytovaly. Mísí se tak francouzština, němčina, angličtina a čeština (a řada dalších jazyků okrajově). Vše bez překladu či titulků. Dojem je sice v tomto směru výborný, ale bohužel jen málokterý divák tak může porozumět všem dialogům a slyšet tak celý film. I sledování děje je tak trochu obtížné. Velmi detailní rekapitulace děje je na německé wikipedii, ačkoliv jsem film viděl vícekrát, stejně jsem tam nalezl některé okamžiky, které mi unikly. Jen z neznámého důvodu v ní zcela chybí scéna zastřelení seržanta a odvedení Gerharda. A pro čechy může být trochu zvláštní označení jedné ze záporných postav jako "německy mluvící Čech" - vsadil bych se, že autoři chtěli zpodobnit záporného sudetského Němce... https://de.wikipedia.org/wiki/Das_schwarze_Bataillon Z věcného hlediska je tam celá řada nesmyslů, největší hned na začátku, kdy přilétá mimořádný spoj Vietnam - Praha, což je v roce 1950 zhola nemožné. Stejně tak vedlejší zápletka o plánování útěku a získávání kompasu a mapy je dost nesmyslná, jelikož Vietminh opravdu nemuseli hledat s mapou a kompasem, aby se mu mohli vzdát. Nepřekvapí, že film nezahrnuje žádné zločiny partizánů, a hrdinní vietnamští vojáci mají v celém filmu pouze 4 oběti, zatímco legie několik desítek - to se u propagandy očekává. Spíše mě překvapilo, že vyjma zastřelení skupinky dětí (o němž p. Peláš později v jednom rozhovoru uvedl, že je to dle skutečné události, kterou viděl) tam nejsou žádné zločiny na civilistech, kterých bývalo dost a veškeré násilí se tak odehrává uvnitř legie - legionáři se vraždí navzájem. Ani prostituce se tam neobjeví. Všem které film zaujme doporučuji seznámit se se skutečnými příběhy zajatců cizinceké legie, kteří se vrátili do ČSR, které v posledních letech zveřejňuje historik Kudrna na základě vyšetřovacích spisů StB i osobních rozhovorů s nimi. Zajímavost: je velká pravděpodobnost, že jde o film, který zmiňuje Manuel Van Eyck jako jeden z důvodů, proč emigroval z Československa aby se přihlásil jako dobrovolník do americké armády do Vietnamu k boji proti komunismu. V diskusi tu také bylo zmíněno, zda bylo možné, aby příslušník SS sloužil u legie. Legie to samozřejmě dnes odmítá, a je fakt, že spousta jejich německých příslušníků nebyli už ani veteráni z durhé světové, ale mladší ročníky stižené nezaměstnaností v poválečném německu. Přesto jsem v knize "Dobrovolníkem v SS divizi Charlemagne", což jsou vzpomínky francouzského důstojníka, který se na konci WWII vztoupil k SS, a ačkoliv neměl tetování, byl po válce odhalen, odsouzen a uvězněn, narazil na to, že vzpomíná, jak k nim do věznice přijela cizinecká legie verbovat, a nabízela jim, že mohou odčinit své dřívější činy v indočíně. Nikdo se ale nepřihlásil). Na závěr bych dodal, že osobně nemám moc rád otevřené či nejasné konce. () (méně) (více)