The Black Battalion
Režie:
Vladimír ČechKamera:
Rudolf MiličHrají:
Jaroslav Mareš, František Peterka, Günther Simon, Hannjo Hasse, Kurt Oligmüller, Tadeusz Schmidt, Jerzy Duszyński, Karel Jelínek, Ladislav Chudík (více)Obsahy(1)
Pod vlajkou cizinecké legie nalezl jen bolest, špínu a stíny minulosti... Václav Malý (J. Mareš) je mladík z Plzně, který narukoval do jednotek francouzské cizinecké legie a byl nasazen do bojů v neprostupných vietnamských džunglích proti místním partyzánům. V nové rotě se ihned seznámí s krajanem a kaprálem roty Petrem (F. Peterka), jenž si nováčka vezme pod svá křídla a který se chystá spolu s dalšími legionáři v dohledné době uniknout. Když nastane Václavova první výprava do džungle, stane se svědkem válečných hrůz ze strany legionářů a začne zcela přehodnocovat své postoje… Dobově poplatný snímek režiséra Vladimíra Čecha z roku 1958 podle scénáře Miloslava Fábery a Kamila Pixy byl ve své době jedním z mála dostupných dobrodružných a akčních snímků v tuzemských kinech, díky čemuž jeho návštěvnost činila přes dva miliony diváků. Je také ojedinělým českým filmem tematizujícím válku v Indočíně (1946–1954) mezi vietnamskými partyzány a francouzskými vojsky. Poté přímo reagoval na početné skupiny amnestovaných československých navrátilců z řad francouzských legií v padesátých letech – mezi nimi byl i Ervín Páleš, jenž se stal předobrazem hlavního hrdiny a který u filmu působil jako odborný poradce. Natáčení ovšem neprobíhalo v reálných asijských lokacích, jak by se na první pohled mohlo zdát, nýbrž na Žitném ostrově na jihozápadě Slovenska, kde se kupříkladu natáčel také český film Piknik z roku 1967 o amerických vojácích za války v Pacifiku. Při realizaci byl zohledněn také fakt různorodého složení vojáků v legiích – ať už ze samotných Francouzů, Poláků, Němců či Britů, a to se následně projevilo na nebývalém mezinárodním hereckém obsazení. (Česká televize)
(více)Recenze (55)
Pokud se odvrátíte ke své vlasti zády, tak se se zlou potážete, zkazí se vám charakter a vůbec budete „znechucující“ osoby. Tolik za idejové vyznění, které však naštěstí děj pouze okrajově orámovává a nestaví se před jinak ryze dobrodružný formát snímku. Přes nepopiratelnou poplatnost době je tedy Černý prapor sympatický filmem. Již jen z toho důvodu, že se svým námětem a žánrem v tuzemské šedé uniformovanosti let padesátých prostě vyčnívá. Je to v mnoha ohledech nedotažené a teatrální umírající scény jsou, při vší úctě k tvůrcům, prostě úsměvné, ale i tomu navzdory jde o dobrý snímek. Především díky závěru a několika silným scénám. Dobrá, neprávem zapomenutá žánrovka, kterých dodnes máme jako šafránu. ()
Inu, ty cizinecké legie byly pěkný póvl, co? Imperialističtí žabožrouti, SSmani ve výslužbě, vrazi, zloději, pár Čechoslováků, kteří jim ochotně sloužili... A aby se o tom vědělo, vznikl další film na objednávku, který se to, jaký je, snažil skrývat. Scénář s "realitou" legií konfrontuje hlavního hrdinu (Jaroslav Mareš, který buď vůbec nehraje nebo nechutně přehrává) a vy čekáte, co se bude dít. Čekáte čtvrt hodiny, čekáte půl hodinu, pak vidíte scénu z vesnice a tragicky natočenou "akci" v džungli, která vojáky ukazuje jako neschopné idioty, na něž by si trouflo i pár pětiletých harantů s praky, a čekáte dál... Děj se touhle smutnou cestou ubírá až do posledního záběru, v němž hraje hlavní roli opice. No tedy. Na Černém praporu je dnes možné obdivovat prakticky jen jeho technickou stránku, a to především práci architekta Zázvorky, kameru a skutečnost, že se vcelku reálně vypadající prostředí džungle podařilo vytvořit u nás. Jinak nic. Nezachrání to ani muskulatura Františka Peterky ani boží hudba v poslední scéně z džungle. ()
Rozporuplné pocity. Na jednu stravu dobrá invence, na druhou povrchní zpracování legionářské tématiky. Nechám chvíli uležet, třeba se čase rozepíšu víc. ()
Ačkoliv někde mám DVD v pošetce, koukal jsem na to jako na DVD rip. A bylo to krkolomné koukání, protože původní DVD jsem nemohl najít a rip nebyl otitulkován (pokud byly ovšem v originále). A jelikož je film z cizinecké legie, kde se to po válce jak nám soudruzi chtěli předvést hemžilo všelijakou havětí a pakáží, mluví se v něm dost internacionálně. Převažuje francouština, němčina, ale zaslechneme i polštinu, angličtinu a italštinu... Naštěstí naši ,,hrdinové'' - chápej odpadlíci od socialistické společnosti u nás - mluvili česky a tak člověk s částečnou znalostí ostatních jazyků pochytil o co tam šlo. Hlavním posláním filmu bylo divákovi ukázat jak se zle Čecháčkovi povede v tom širém západním světě když zběhne z náruče lidu a odmítne být veden prozíravou KSČ. V utečeneckých táborech to není žádný med a tak často pak nezbývá než se upsat legii. Ta ale žoldáky posílá do celého světa a tak si člověk vlastně moc nepomůže... Náš hrdina se tak ocitá v konfliktu, který dnes známe pod názvem První indočínská válka. V roce 1949 přerostl konflikt v regulérní válku. Francii podporovaly Spojené státy, které jí dodávaly zbraně, Viet Minh pak lidová Čína, což umožnilo partyzánské jednotky proměnit v regulérní a generál Vo Nguyen Giap mohl zahájit ofenzívu od čínských hranic. Dobyl Lai Khe u Tonkinského zálivu. Při další ofenzívě zahájené v září dobyl postupně Dong Khe, Cao Bang a Lang Son. Francie přišla o 4800 svých mužů. Ale aby toho ve filmu nebylo málo a jen se nebojovalo se lstivými Vietnamci, Češi mají problémy i na základně, protože tam náhodou potkávají své staré známé z války. Legie se u náboru neptá na minulost a na vytetovaná čásla a písmena v podpaží nehledí. Každý chlap se počítá! No. Co k filmu dodat. Musel jsem se často pousmát nad tím jak si filmaři poradili s tropickou džunglí. Film se točil tuším Na Štvanici v Praze a kupodivu, černobílá barva, pár palem a pár holých bambusových prutů umně zapíchaných do rákosí či maliní dojem pralesa téměř vytvořilo. Vojáci používají jeepy i americké náklaďáky, zbraně také celkem seděly a uniformy holt byly německé... I tak musím ocenit tu snahu dát si práci s dobovými reáliemi. To vše správně ozvučeno kuňkáním žab, křikem papoušků a neustále roseno rozprašovači vytvořilo dojem dusného vlhkého pekla, které je nepříjemné pro bytí samo o sobě. Souhlasím tedy s ostatními. Na jednu stranu oceňuji snahu a také skutečnost, že se filmaři pustili do nejednoduchého úkolu zpracování válečného konfliktu na druhé straně světa, na stranu druhou zcela opovrhuji sděleními divákovi o tom, kterak ve světě uprchlík zajde. Naštěstí to tam nijak zásadně nevyčnívá a film je díky tomu velmi dobře koukatelný na rozdíl od jiných budovatelských hrůz té doby. Dávám za tři lahve Bols. * * * ()
Trapný pokus o dobrodružný film připomíná směsí jazyků Socialismus a námětem Četu 317, ale zpracováním spíše některou z povedených taškařic páně Trošky. ()
V tomto snímku nedá moc námahy oprostit se od ideových a tendenčních prvků, vzhledem k netypickému prostředí. Vladimír Čech vytvořil poměrně slušnou atmosféru džungle, vlhkostí a horkem zpocených legionářů a přestřelek. Legionáři bojující pod cizím žoldem a za ideje, které jim byly většinou ukradené, nebyli v žádné době jehňátka a právě to je ve filmu trochu využito a zneužito. Jaroslava Mareše už od dětství považuji za velice křečovitého a slabého herce s příšernou dikcí a mimikou. Výraz jeho hrdiny Václava Malého při zjištění, že gestapák Wolf je vrahem jeho otce a sestry je snad to nejlepší, co kdy předvedl, avšak o skutečnosti, že voják, který se složí po první bojové zkušenosti a dobrovolně jde sloužit veliteli jako burš, s ním po onom zjištění pravdy odchází do džungle na férovku, bychom mohli dlouho polemizovat! ()
Velkolepě pojatý dobrodružný film, který se pod rouškou atraktivního prostředí pokouší zakrýt pravou podstatu věci. Jediné, co si zaslouží obdiv a uznání i po letech jsou exteriéry na slovenském Žitném ostrově, který má simulovat neprostupnou džungli. Dobré herecké výkony ve vedlejších rolích (Peterka, Günther Simon, Hannjo Hasse). Vcelku zbytečný a zbytečně shlédnutý film, který mohl nadchnout snad jen dobové publikum. ()
Dobrý film z vietnamskej vojny, kde na jednej strane bojujú dvaja kamaráti. Avšak minulosť odhalí, že kamaráti až tak byť nemusia...Inak sa natáčalo na Žitnom ostrove, ktorý mal stvárňovať Vietnam... ()
60% ()
Stejně jako u Oázy oceňuji dobrodružný válečný příběh českých vojáku v exotických krajinách. Určitá nedokonalost je dána spíš dobou vzniku než neschopností filmařů. Vojenské prostředí expedičních armád znám dobře a mnohé situace rozhodně nejsou vybájeným povídáním od flašky piva. Při vší prostotě zpracování nemyslím, že by tento film neměl atmosféru a napětí. ()
Politická agitka jako vyšitá. 1) Obraz Cizinecké legie jako spolku loupeživých banditů pobaví. 2) Slovenský Žitný ostrov spolehlivě nahradil vietnamskou džungli, živá krajta vesele krajtovala a i jinak film na první pohled působil docela autenticky. Přihoďte působivý jazykový babylon a poměrně akční děj a hned máte pocit, že sledujete FILM. 3) Mizerně natočené akce, hrozná hudba a především propagandistická lživost však odkazuje snímek tam, kam patří. 4) Zajímavé komenty: hidden666**** (uvádí okolnosti návratu legionářů do Československa, jak je zapsal Václav Černý), Antiquus**, T.O.M**. ()
Film to není vůbec špatný. Má dokonce jednu scénu, kterou bych označil za výjmečnou a ze které člověka upřímně mrazí. Tupých poplatných míst to samozřejmě taky pár má, ale člověk by jich u podobného filmu a tématu čekal nepoměrně víc, zvlášt když to točil Vladimír Čech známý svými propagitkami. J inak atmosféru a vizuály zvládnuté skvěle - člověk by to na dunajský žitný ostrov rozhodně netipoval, barandovská pevnost taky velmi slušná. Jediný zásadní problém, který mi film notně kazil byla jazyková bariéra - přeci jen fakt, že se dialogy v půlce filmu odehrávají střídavě v němčině a francouzštině bez titulků, prokládané několika polskými výkřiky, mi zrovna sledování neulehčoval. K tomu aby to byl dobrý film, tomu chybí ještě poměrně hodně a je to trochu škoda. ()
Sympatický pokus o netradiční téma v československé kinematografii. Díky době svého vzniku je to tendenční ve svém pohledu a pečlivém rozdělní na komunistické dobro a imperialistické zlo. Na druhou stranu je tato režimní poslušnost již obroušena a pohled na samostatný film je díky tomu snesitelnější. Co se podařilo na výbornou jsou kulisy, které přesvědčivým a věrohodným způsobem přibližují indočínské reálie. A jednoznačnou předností je i ponurá atmosféra, kterou ovládá především strach. Strach, který svazuje a vtahuje všechny bez rozdílu do hrůzy nahánějící válečné vřavy, kde se lidskost zapomíná a touží se především po životě a nalezení cesty ze světa beznaděje chaosu a smrti. Tato atmosféra strachu je všudypřítomná, připravuje každého o iluze a cynicky se vysmívá. Cizinecká legie byla vždy především místem, kde se jakýkoliv psanec mohl skrýt před světem a svědomím. Rozmanitá mozaika francouzské cizinecké legie je zdůrazněna babylonem jazyků, čímž se přidávají body autenticitě podání a vyznění. Hlavní postavou příběhu je Čech Václav Malý (zajímavý Jaroslav Mareš) ve strachu ze světa smrti a osobním nevyřízeným účtem, jehož smazání se stává prioritou a jediným smysluplným úkolem v danou chvíli. Výraznou postavou je další Čech a desátník první roty Petr (příjemný František Peterka), který opatrně a dychtivě touží po cestě z pekla a snaží se držet ochranitelskou ruku nad svým krajanem. Důležitou postavou je i Němec Gerhardt (dobrý Günther Simon) se sebevědomou duchaplností při hledání cesty ven. Poslední z výrazných postav je poručík a Němec Wolf (dobrý Hannjo Hasse) s tajemstvím minulosti a odhodláním. Z dalších postav: bezcharakterní a lačný seržant německé národnosti Storch (pozoruhodný Kurt Oligmüller), Petrův a Gerhardtův kumpán a polský harmonikář Tadeusz (Tadeusz Schmidt), všehoschopný polský hrubián Antek (Jerzy Duszynski), chladnokrevný hazardní hráč Jocker (Karel Jelínek), velitel pevnosti a francouzský major (Ladislav Chudík), či francouzský pobočník (Jami Blanc). I přes naivnější průběh děje, je tento film zajímavým počinem. Atmosféra se povedla na výbornou, a od ní se vše odvíjí. ()
Kdyz opomenu slusny namet a snahu o netradicni prostredi, zbyde mi lehce podprumerny film. ()
Unikátní film v mnoha ohledech. Je sice trochu pomalý a služba režimu je na něm zřejmá, ale řemeslně je zpracován slušně. Film by o pár let později možná neurazil ani diváky v USA, kde dochází k velkému BOOMU filmů pro chlapáky. František Peterka je úplný Frank Sinatra, Dean Martin nebo Burt Lancaster, Zdeněk Kryzánek náramně připomíná Ernesta Borgninea, no a univerzální představil švarných mladíků Jaroslav Mareš je hezoun s tragickým osudem typu Jamese Deana, a to maj lidi rádi! Tento film ukazuje, že natočit film z válečného prostředí jsme uměli. Díky tehdy státnímu Barrandovu nebo štědrému Armádnímu filmu na to dokonce byly rozpočty i potřebná výprava. Problémem ale zůstává nezbytná služba režimu a propagace česko-sovětského přátelství, a tak jsou stále našimi největšími válečnými filmy rozporuplné kousky jako Sokolovo nebo Dny zrady. Černý prapor je oproti nim příjemně komorní. ()
Možná v době svého vzniku zaujal, ale dnes fakt není o co se ve filmu opřít...Vylhanost tématu nastává už na Ruzyni, kdy se vrací legionáři, co já vám na letišti je čekala STB tvrdé výslechy a roky kriminálů a ne rodiny.... ()
Výřečný raport o ortelu z tropů, v oparu potu. ()
Co dneska působí lehce směšně muselo v osmapadesátém působit jako zjevení - "akční" film z exotického prostředí s množštvím přestřelek a megakorbou Františka Peterky. Zločinecké francouzské legie tu jsou samozřejmě vylíčeny jako sběr toho největšího póvlu (vraždy civilistů) a zločinců (SSman jako velitel), kteří nemají za nehet soudržnosti (zabití spolubojovníka kvůli kořisti) ale zřejmě ani bojových schopností - vietnamčíci jsou porád někde v houští, ale legionáři padají jak hrušky. Ale už jen kvůli výpravě a zajímavému námětu by tenhle film mohli rádi shlédnout nejen sběratelé obskurností z let padesátých. ()
Spolu s "Piknikem" jeden z originálních exotických válečných výletů do Asie. Film je zdrsněn absencí titulků a krom faktických nedotažeností docela vizuálně zvládnutý (krom přestřelek ovšem). Výborný je "Krakonoš" Peterka, na kterého budete v prvních chvílích nevěřícně zírat, zdali to je opravdu on. Každopádně jde o film pro žánrové nadšence, kteří budou nejspíš spokojeni. ()
Velmi nevšední snímek,který na jednu stranu navozuje realisticky atmosféru cizinecké legie a na druhé straně má jen velmi chabou zápletku s triviálním příběhem o "typickém" českém naivním troubovi a apriori zlém esesákovi (který má však paradoxně za dobu děje filmu vlastně ze všech legionářů jedno z nejlepších chování a není mu co vytknout), která by se hodila do jakékoliv jiné politické agitky z 50. let. Stejně, jako hordy prohnilých peněz lačných navzájem se vraždících imperialistů. Na snímku se rozhodně dobře projevila práce odborných poradců, zejména pana Peláše, bývalého příslušníka cizinecké legie, zběha a veterána armád Mao Ce Tunga i Ho Či Mina. Také výtvarná stránka, scéna, kostýmy, kamera, hudba, zvuková kulisa, výprava jako celek atd. jsou v mezích možností na řemeslně překvapivě dobré úrovni a a ačkoliv se celý snímek natáčel v Československu s použitím hlavně rekvizit z druhé světové války, působí celkem autenticky a přijatelně navozují atmosféru, i když při pohledu na samoúčelně před kameru zapíchané bambusové tyčky se člověk těžko ubrání úsměvu. Obdobně se podařilo obejít nedostatek vietnamských herců zapojením skupinky vietnamských školáků, kteří v té době byli v ČR, nápadně mnoho dospělých "vietnamců" je však snímáno tak, že jim není vidět do tváře. Materiální nedostatky výpravy jsou tak vidět, ale atmosféru nekazí, naopak překvapí velkoryse pojatá pevnůstka,kterou vystavěli na barandoských kopcích. Hudba sestávající ze dvou melodií na harmoniku se mi velmi líbila. Velmi nevšední postup v rámci snahy o maximální realističnost je,že jednotlivé postavy mluví celou směskou jazyků, které se v rámci cizinecké legie vyskytovaly. Mísí se tak francouzština, němčina, angličtina a čeština (a řada dalších jazyků okrajově). Vše bez překladu či titulků. Dojem je sice v tomto směru výborný, ale bohužel jen málokterý divák tak může porozumět všem dialogům a slyšet tak celý film. I sledování děje je tak trochu obtížné. Velmi detailní rekapitulace děje je na německé wikipedii, ačkoliv jsem film viděl vícekrát, stejně jsem tam nalezl některé okamžiky, které mi unikly. Jen z neznámého důvodu v ní zcela chybí scéna zastřelení seržanta a odvedení Gerharda. A pro čechy může být trochu zvláštní označení jedné ze záporných postav jako "německy mluvící Čech" - vsadil bych se, že autoři chtěli zpodobnit záporného sudetského Němce... https://de.wikipedia.org/wiki/Das_schwarze_Bataillon Z věcného hlediska je tam celá řada nesmyslů, největší hned na začátku, kdy přilétá mimořádný spoj Vietnam - Praha, což je v roce 1950 zhola nemožné. Stejně tak vedlejší zápletka o plánování útěku a získávání kompasu a mapy je dost nesmyslná, jelikož Vietminh opravdu nemuseli hledat s mapou a kompasem, aby se mu mohli vzdát. Nepřekvapí, že film nezahrnuje žádné zločiny partizánů, a hrdinní vietnamští vojáci mají v celém filmu pouze 4 oběti, zatímco legie několik desítek - to se u propagandy očekává. Spíše mě překvapilo, že vyjma zastřelení skupinky dětí (o němž p. Peláš později v jednom rozhovoru uvedl, že je to dle skutečné události, kterou viděl) tam nejsou žádné zločiny na civilistech, kterých bývalo dost a veškeré násilí se tak odehrává uvnitř legie - legionáři se vraždí navzájem. Ani prostituce se tam neobjeví. Všem které film zaujme doporučuji seznámit se se skutečnými příběhy zajatců cizinceké legie, kteří se vrátili do ČSR, které v posledních letech zveřejňuje historik Kudrna na základě vyšetřovacích spisů StB i osobních rozhovorů s nimi. Zajímavost: je velká pravděpodobnost, že jde o film, který zmiňuje Manuel Van Eyck jako jeden z důvodů, proč emigroval z Československa aby se přihlásil jako dobrovolník do americké armády do Vietnamu k boji proti komunismu. V diskusi tu také bylo zmíněno, zda bylo možné, aby příslušník SS sloužil u legie. Legie to samozřejmě dnes odmítá, a je fakt, že spousta jejich německých příslušníků nebyli už ani veteráni z durhé světové, ale mladší ročníky stižené nezaměstnaností v poválečném německu. Přesto jsem v knize "Dobrovolníkem v SS divizi Charlemagne", což jsou vzpomínky francouzského důstojníka, který se na konci WWII vztoupil k SS, a ačkoliv neměl tetování, byl po válce odhalen, odsouzen a uvězněn, narazil na to, že vzpomíná, jak k nim do věznice přijela cizinecká legie verbovat, a nabízela jim, že mohou odčinit své dřívější činy v indočíně. Nikdo se ale nepřihlásil). Na závěr bych dodal, že osobně nemám moc rád otevřené či nejasné konce. () (méně) (více)