Dům života

Když je hlavnímu hrdinovi diagnostikována rakovina, bere si do opatrovnictví svého nesnášenlivého dospívajícího syna, který smysl života vidí pouze v nicnedělání a prostituci, popřípadě v tom, jak se vyhnout svým rodičům a především právě otci. Trošku klišoidní námět, ale vcelku průměrně přenesený na filmové plátno.Kevin Kline se mi v úloze umírajícího otce docela líbil. Zasloužené tři průměrné hvězdy pro toto rodinné drama. (20.03.2008)

Kevin Kline v hlavní roli neschopného otce rodiny, žijícího v barabizně na kraji oceánu. Jeho žena ho opustila před 10ti lety, přesto jsou v kontaktu a on se podílí na výchově svého syna. Ten prochází těžkou pubertou a je naprosto nezvladatelný, ignoruje svojí matku i svého nevlastního otce. Do toho Klinea vyhodí z práce a po jeho fyzickém zhroucení se dozví, že trpí rakovinou v posledním stádiu. Rozhodně se, že si vezme syna na prázdiny k sobě a společně postaví nový dům, svou nemoc mu ale zamlčí. Jeho snahou, je jak reformovat syna a odnaučit ho fetovat, tak aby si otce zamiloval. Film končí bleskovým vyléčením syna z drogové závislosti, smrtí otce a patosem jak kráva přesně v duchu hollywoodské tradice. Na filmu bych vyzdvihl herecký výkon Christin Scott Thomasové. Snabší stránkou je nerozpracovaný scénář. Události které do sebe nazapadají, logicky nejsu vůbec zdůvodněné, trochu jako formou loterie. Vůbec jsem nepochopil erotický vztah matky, jenž je sousedlou Klinea s 15ti letým kamarádem její dcery a způsob jejícho pokání za způsobenou křivdu, ale vůbec nevím komu. Příběh je nehormonický, uspěchaný (hlavně smrt otce) a v celku působí rozmrzelým dojmem. Ani atmosféra člověku nic nepřivodí. (02.06.2003)

Rodina je plná roztříštěných duší - otec, který nenáviděl svého otce, se neumí smířit s vlastní existencí. Jeho syn nenávidí jeho a jeho bývalá žena miluje oba a přesto s nimi nedokáže být. V sousedství bydlí matka s dcerou, které mají volnomyšlenkářský přístup ke vztahům a pak je tu mnoho dalších sousedů, kteří mikrosvět doplňují. Ti všichni se postupně scházejí na stavbě nového domu, který jim umožňuje, aby své životy znovu postavili na nohy. Dům života je velmi příjemným rodinným dramatem, který se nesnaží být za každou cenu podbízivý a místo toho sází na nenásilné napravování obvyklých rodinných křivd. Je to trochu fousaté v tom, jak se některé postavy lehce "přepnou" do svého nového já, nicméně díky vynikající režii a skvělému hereckému obsazení je nakonec radostí sledovat veškeré patálie, které se ve filmu odehrávají… a že jich není málo. (26.04.2008)

H. Christensen zde sehrál velmi těžkou roli teenagera rebela, v dnešní době by se dalo říct i emo týpka, který se vzpouzí svým rodičům, fičí si na všelijakých svinstvech atd. A vtom se o něj začne více zajímat jeho otec, který zjistil, že mu zbývá posledních pár měsíců života. Na tomto filmu je dobře vidět střet dvou různých generací, jak věkově, tak myšlenkově. Navíc ten konec mě celkem sebral, ikdyž bylo jasné už na začátku, jak to skončí. Myslím si, že tento film patří do škály těch nadprůměrnějších filmových zážitků. (17.03.2008)

Sú filmy, od ktorých toho veľa neočakávam, no po ich konci som príjemne prekvapený a DOM ŽIVOTA je jedným z takýchto filmov. Je síce pravda, že do žánru neprináša nič svetoborného, ale celý príbeh je podaný veľmi pekným a príjemným spôsobom a aj keď sa odohráva na minimálnom priestore, ani na chvíľku nenudí. Pre podobné typy filmov sú veľmi dôležití herci a tí odviedli dobrú prácu. Od Kevina Klinea a K. S. Thomas sa to aj očakáva, ale Hayden Christensen ešte nie je takou hereckou stálicou a tak o to viac poteší jeho výkon. Uvidíme, aký dopad na neho bude mať účinkovanie v STAR WARS, teda či sa na ňom prejaví hamillovský alebo fordovský efekt. Prajem mu ten druhý. (20.11.2004)