Hrabě

O upírech jsem už viděl lecos. Ale tohle bylo tedy opravdu ujeté. Nevím, co by téhle ,,poctě" říkal Augusto José Ramón Pinochet Ugarte a už vůbec netuším co Margaret Thatcherová. Hádám, že el general by to s tvůrci vyřešil jednoduše a tradičně. Naložil by je do vrtulníku a pak jednoho po druhém shodil kdesi z výšin do vln oceánu. Štáb by zmizel jako stovky jeho odpůrců beze stop. Filmu velmi prospěla nebarevnost i perfektně zvolené interiéry a exteriéry. Skoro jsem litoval, že o tomto diktátorovi nevím více, protože pak by člověk ocenil asi nejednu narážku týkající se jeho minulosti i vlastně současného bytí. Český dabink opět potěšil. Velmi zvláštní záležitost, ale rozhodně hodná vidění! Dávám za 3 krvavé smoothie! :-) * * * (16.10.2023)

Přívlastky poetický a politický mají k sobě blízko zvukově, zato obsahově hodně daleko... a filmů, jež by cosi poetického a politického dokázaly v sobě spojit, je stále méně. V chilském Hraběti se tak překvapivě událo na pozadí námětu upírského horroru! Podobně nezvyklé, kreativní přístupy k žánrovým námětům mě často baví a Hrabě mě od počátku upoutal skvostnou černobílou kamerou, z ní sálající atmosférou a nakonec i mnoha nečekanými prvky: poeticky laděnými scénami (např. během průletů jedné z postav krajinou), rozvíjením upírského námětu zčásti na pozadí reálných politických událostí dějin posledních tří století, prolínáním časových rovin (byť trošku matoucím) včetně linie se čtveřicí současníků na zámku a realizací interview s argentinským diktátorem, který přežil v podobě upíra, i několika dialogy s břitce vybroušenými replikami... „Noc je pro zloděje, jako jste vy. Já jsem rád zabíjel, vy jste rád kradl.“ *** „Mou ženu si nech. Je to můj dárek pro tebe.“  Problém trochu byl, že navzdory tomu, jak mě upoutaly vizuál a hudba, jsem se do pomalého vyprávění se sice funkční, ale místy také monotónní atmosférou dostával obtížněji. Trvalo mi skoro polovinu filmu, než jsem jeho kouzlu více propadl. Výsledné provedení nápadu mi vůbec nepřipadá špatné, snad jen trochu natahované. Zatím tudíž zůstanu u silných 3 hvězdiček, z nedávných „artových upířin“ s podobně mnohavrstvým řešením mě přeci jenom více nadchli němečtí Blutsauger. [70%] (02.02.2024)

Morbídna komédia, miestami únavná, ale nie zlá, za to obrazovo celkom zaujímavá, až vycibrená zmes hororu a politickej satiry. Film púta svojou zvláštnosťou a atmosférou a svedectvom, že ani upír nechce žiť večne, štvrť tisícročia stačí, obzvlášť ak ide o fašistu Pinocheta. Pritom len na tejto zemi žil 91 rokov. Až príliš dlho. (18.09.2023)

Luxusato upíří pakárna familie Pinochetů.El upír Pinochet to chce zabalit a jeho stará mu tajně přilejvá do žrádla human blood aby přežil.Monstrózní. Tatínek mi odkázal chatu v Aspenu,vy jste se o lyžování nezajímali!A chci okamžitě pokousat,padre!& ta mutti Maggie..Praškoda,že el latinoleft neměl koule na futtiho Fidela. (20.02.2024)

...Říká se, že jakmile ochutnáte šťavnatý sval ještě stále bušícího srdce je těžké vrátit se k normálnímu životu... Předem svýho komentáře upozorňuju, že zrovna nejsem milovníkem filmů o degustátorech červené tekutiny takže tenhle film pro mě byl jako rána mezi oči nebo blesk z čistýho nebe. Natož ještě že je to z produkce Netflixu. Ale musím smeknout(kdybych měl co) a uznat, že tohle se povedlo. Tahle temná hororově laděná  černobílá politická satira mě chytla hned od prvních minut a nepustila až dokonce. "Srdcovka".(Kdo viděl pochopí). Zajímavě pojato a zpracováno. Perfektně zahráno, luxusní kamera a skvěle zvolená hudba. Prakticky nemám co bych vytknul. No, jsem velice zvědavej na další recenze a další hodnocení. Za mě plná palba. Tady není o čem. PS. Ten černobílej obraz má stejně pořád něco do sebe. Poslední minuta je barevná. (16.09.2023)