The City of the Dead

Vďakabohu! Už som si myslel, že som do smrti prekliaty mizernými čierno-bielymi kvázi horormi (Phantom Ship, Creature from the Haunted Sea) alebo priemernými kúskami (White Zombie) a toť, poď ho, je tu mrazivý Horror Hotel, nekompromisný predchodca Psycha (no, predchodca, obidva sú 1960...) a Piatku trinásteho! (12.01.2007)

Nenechajte sa odradiť malátne nudným názvom. Moxeyho film je totižto malým zázrakom-prekvapením, poukazujúcim najma na silné štylistické stránky britského horroru. Kulisy mysteriózneho mestečka, pripomínajce dôslednú vizualizáciu nasilnejších pasáži Lovecraftových románov a vynaliezavé montážne riešenia vytvárajú na pôdoryse šablónovitého naratívu koherentné, štylisticky príťažlivé mikrouniverzum s charizmou klasiky zapadnutej niekde v najzadnejšej poličke antikvariátu. The City of the Dead je maximálne funkčný, štylisticky vyspelý archaizmus, hrdo poukazujúci na očarujúcu silu poetiky B-čkovej produkcie. (31.10.2017)

Černobílá kamera, tajemná atmosféra, HODNĚ umělé mlhy, Christopher Lee v jedné z vedlejších rolí a téma čarodějnictví - tak toto všechno zavánělo povedeným a zábavným šedesátkovým hororem, nicméně to byl perfektní závěr, který to pro mě vytáhl na plný počet hvězdiček. __ Srovnání s Psychem se díky podobnému schématu příběhu a stejnému roku natočení sice trochu nabízí, ale zatímco Hitchcockův film byl pro mě z uzívání nudný, bez atmosféry a s absencí sympatických herců, tento britský majstrštyk nenudil, atmosféru měl více než dokonalou a herci byli taky dobrý. ___ Některé lehce spoilerující záběry z tohoto filmu byly použity ve videoklipu skupiny Iron Maiden - Bring Your Daughter ... To The Slaughter. (01.06.2012)

Jeden z prvních hororů (dokonce jsem někde četl, že úplně první), který přinesl téma reinkarnovaných čarodějnic, které vždy o sabbatu obětují nevinnou dívku, aby si prodloužily věčný život. V Itálii přímo na tenhle film zareagoval Mario Bava svojí Černou nedělí a odstartoval tam populární vlnu gotických hororů. Příběh sice není bez chyb. Padouch a oběť jsou od začátku přímo dáni (což nešťastně prozrazuje i dobový plakát k filmu), ale ta atmosféra je k nezaplacení. Krásné kulisy zchátralých domů města posedlého satanismem, hustá mlha se převaluje nízko nad zemí, nechybí zlověstná podzemní kobka a krásný pochmurný hřbitov s obřími kříži. Hudba zajímavě střídá jazzové pasáže s hororovými symfonickými, podepřené sborovým zpěvem. Zajímavé je, jak se zde opakují scény při obou návštěvách prokletého města – ty stejné pohledy občanů, ty stejné rituální prvky a všechno to směřuje k nevyhnutelnému. Konec je fakt paráda, výborně graduje, z kříže šlehají plameny a do toho zlověstný zpěv sboristů. Christopher Lee je bůh (jako obvykle), i když tady hraje spíš druhé housle, jednoznačným trumfem je Patricia Jessel, démoničtější čarodějnici byste těžko hledali. (09.10.2018)

Jednoduchá mysteriózní čarodějničina, halená do mlžných oparů, kde se diplomky chtivá sličná studentka vydá pátrat v temných análech Nové Anglie 17. století přímo do jednoho proklatého městečka, přebývá v tajemném hotelu (a tak dál). Všechno strašidelný jak má být, jen tomu chybí něco ikonického (samozřejmě vyjma Leeho tváře, ale on je tu spíš v pozadí). Tak jako tak dobrá volba na svíčku a příjemný starosvětský hororový večírek. (15.01.2016)