Sedmého dne večer

Hodnocení některých filmů hvězdičkami je krajně obtížné až nemožné. Tenhle film je toho příkladem. Jako detektivka je to docela dobré, čili 3*. Z hlediska obecně lidského bych ale tenhle film ohodnotil buď jako ODPAD!, nebo naopak hodnocením nejvyšším. Proč? Ten film je vlastně vynikajícím a pravdivým dokumentem natočeným neprozřetelně samotnými zločinci o své vlastní obzvláště odporné zločinecké činnosti. Protože jsem tu děsivou dobu osobně prožíval nejenom z hlediska časového, ale i místního, cítím potřebu se k tomu vyjádřit. Děj filmu popisuje běžný obrázek tehdejšího „západního“ pohraničí. V okamžiku kdy „hlídka pohraniční stráže“ (rozuměj státem organizovaní vrazi) vyzbrojená samopaly, granáty, světlicemi a psy zahlédla „narušitele hranic“, vystřelila světlice, ze samopalů začala pálit do člověka běžícího lesem, nad les se vznesly vrtulníky vyzbrojené těžkými kulomety, na „čáru“ vyjela vojenská terénní vozidla se stovkami hrdlořezů a tím byla provedena „neprodyšná uzavírka hranice“ už předtím zcela neprodyšně uzavřené dvojitým drátěným plotem nabitým vysokým napětím a zmíněnými po zuby vyzbrojenými „hlídkami pohraniční stráže“. Nelze zapomenout ani na udavače z řad místního obyvatelstva pyšnící se eufemistickým označením „pomocník pohraniční stráže“. Štvanice na člověka běžícího lesem začala. Většinou skončila jeho odstřelem, někdy zatčením a dlouhými léty kriminálu v uranových dolech. Před několika dny jsem se v místě někdejšího krvavého děje filmu proháněl na běžkách. Auto jsem zaparkoval kousek za hranicí na parkovišti v Německu a na běžkách jel lesem po hřebeni Šumavy. Lyžařská stopa vedla chvíli po německé, chvíli po české straně neviditelné hranice. Božský klid, nikde žádné dráty, žádné strážní věže, žádné hlídky ani žádní psi. Opět jsem si v plné síle uvědomil tu zrůdnost tehdejší doby. Chce snad někdo namítnout, že děj filmu se točí kolem vraha, který zastřelil dva příslušníky pohraniční stráže? Ano, ale jenom proto, že kdyby to neudělal, měl naprostou jistotu, že zcela bezdůvodně zabijí oni jeho. Já jsem při mé předvčerejší projížďce po hřebenech Šumavy nemusel na nikoho střílet, protože nikdo nestřílel na mne. Ani před čtyřiceti lety nikdo na nikoho střílet nemusel. Alespoň na hranicích mezi všemi západoevropskými státy nikdo nestřílel a žádné elektrické ploty tam nebyly. Tehdejší zločinní mocipáni nechtěně vytvořili vynikající a pravdivý dokument o své vlastní obzvláště odporné zločinecké činnosti. Pět hvězdiček za jeho dokumentární hodnotu ovšem dát nemohu. Většina dnešních čtenářů, kteří tu dobu neprožili, by se domnívala, že jde o fajn detektivku, jiní by právem předpokládali, že jsem se zbláznil. (24.01.2012)

Oficiální premiéra v kinech: 31.1.1975 *** V pražských kinech se promítal od 30.1.1975 (Kyjev) (04.03.2013)

Plytký příběh plný socialistických pohraničníků a kriminalistů, ale bez malebné a  mlžnaté atmosféry jako ve filmu Král Šumavy (1959). (10.11.2021)

Obsadit do detektivky Přeučila je vyložená blbost. Hned jak se tam objevil, tak bylo jasný, kdo je vrah. (23.05.2015)

Normalizační detektivka, průhledná jako voda z horského potoka. Ta romantická linie tam byla úplně křečovitá a zbytečná. (20.02.2020)

Tento film mě dostal hercem Eduardem Cupákem, jako vždy naprosto skvělý, přesvědčivý, celý film podržel, že nesklouznul do úplného šitu. Bohužel jednotlivé scény (např.sledování elementa) byly úděsné, Čert vem zamontované péesáky, prostě dobová záležitost. Karel Höger toho moc nezahrál. Škoda, celkem dobře obsazený film, z námětu se dalo využít více,. Režie slabá. Tak jen díky E.Cupákovi a jinak celkem příjemné oddychové atmosféry z filmu dávám odřenou trojku. Jo, něco mysteriózního na filmu bylo taky, přehazovačka Jana Přeučila, brrrrrr -))) (15.02.2022)