• troufalka
    **

    ... aneb, kterak si soudruzi představovali dělnickou mládež.                                                                                                         Stejně to muselo dát soudruhům filmařům hodně práce a přesčasových hodin, aby napsali pro naše pracující takovou pěknou optimistickou veselohru! A navíc obětavě poskytli podklady pro vznik díla Na brigádě divadla Sklep a Černobílá Sylva Pavla Juráčka. A kdo ví, jestli se u nich neinspiroval i Andrzej Wajda. Děkujeme soudruzi!!(10.2.2016)

  • Rob Roy
    **

    Pokud to berete jako seriózní film ( což ve své době byl ), tak je to příšerná, ideologicky zabarvená budovatelská agitka. Na druhou stranu jsem se se svými kolegy z Filmových věd spoustakrát nasmál, obzvláště, když Jaroslav Vojta představí svůj "zlepšovák." Pořád lepší než jen pouhá suchá přednáška na téma československý film v 50. letech.(11.10.2005)

  • Stegman
    ****

    Tak blbé, až je to roztomilé. Navíc to skončí dřív, než to začne otravovat, zkrátka samé klady. :) Jste-li schopni nadhledu, je to za silné 3*. A pokud jste někdy zahlédli tehdejší týdeníky, nebo jste dokonce viděli Člověka z mramoru či Černobílou Sylvu, tak se to dá klidně hodnotit i 4*. _______ P.S.: Vážení zapřísáhlí antikomunisté, přečtěte si poslední odstavec a půl o Jindřichu Plachtovi (ze zdejší biografie č.1). To budovatelské nadšení nebyl jen výmysl propagandy.(30.5.2016)

  • vox_populi
    *

    živá katastrofa!!! A to mám budovateľské filmy z 50.-tych rokov celkom rád - tá atmosféra a to oduševnenie ľudí ma fascinuje...väčšina českého a slovenského národa v tom čase vnímala zmenu režimu cez štátom dotovanú sociálnu politiku a tá bola nesporne v prospech obyčajných ľudí. Ale tento film nemal žiadnu iskru, nudil od začiatku do konca. Prehnané a neprirodzené výkony i takých hercov, ako Vojta, Fiala, Kemr zrážajú film na úroveň tupej, nepresvedčivej agitky. A na dovŕšenie katastrofy tvorcovia do deja filmu umiestnili i slovenského negramotného cigáňa Bélu, ktorý síce toho veľa nenapracoval, ale zato bavil pracujúci ľud svojou hudobnou produkciou a smiešnou slovensko-češtinou. Z úcty k Jaroslavovi Vojtovi a jeho dvojpodaniu spakruky dávam slabú jednu hviezdičku.(2.5.2018)

  • Marthos
    *

    Vždy, když to situace vyžadovala, neváhal režisér Vladimír Čech vložit své síly ve prospěch uvědomělé socialistické kinematografie: nejprve počátkem padesátých let v žánrových agitkách Štika v rybníce a Expres z Norimberka, posléze v průběhu normalizace angažovanými díly Klíč, Vysoká modrá zeď nebo Akce v Istanbulu. Pravá budovatelská komedie "o děvčatech ze stavebnictví" vznikla podle původně rozhlasové, později pro divadlo upravené hry plodného, ideologicky prověřeného, a tudíž preferovaného autora Karla Stanislava. Příběh o dívce, která se nebojí o svých nových metodách zvyšujících produktivitu práce přesvědčit staré zkušené praktiky, byl pro masmédium filmu vhodný hned ze dvou důvodů: jednak pomohl propagovat komunisty zavedenou praxi ve stavebnictví a jednak popularizoval myšlenku náboru žen do převážně mužského odvětví. Absurditu doby asi nejlépe vystihuje fakt, že ruku k dílu přidali prý i sami herci, když ve volném čase dobrovolně vypomáhali na jedné ze skutečných staveb. ( -Ponrepo 28/2/13- ) (26.10.2012)

  • - Filmovanie snímky prebiehalo v Beskydoch, Ostrave a Prahe - časť Nové Mesto (Legerová ulica), časť Nuslena (Mečislavová ulica). (dyfur)

  • - Natáčelo se také v obcích Čeladná, Horečky a Kunčice pod Ondřejníkem. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace