The Pike in a Fish Pond
Režie:
Vladimír ČechKamera:
Bohumil KolátorHudba:
Jaroslav KřičkaHrají:
Jaroslav Vojta, Ludmila Vendlová, Josef Pehr, Eman Fiala, Jana Hrdličková, Táňa Hodanová, Otakar Vážanský, Lydie Filová, Marie Brožová, Ota Motyčka (více)Obsahy(1)
Česká veselohra o děvčatech ve stavebnictví. Mladí zedníci, Franta Doubrava a jeho přítel Béla se seznámí se dvěma děvčaty, Mařkou a Vlastou. V krátké době se s Mařkou znovu setkávají na svém pracovišti jako s vyučenou zedničkou. Mařka se dostává do čety Frantova otce, na pracovně zpožděný blok. Aby mohl být splněn plán, navrhuje Mařka zavedení nového způsobu práce, zdění v trojkách. Starý Doubrava se z počátku na Mařku zlobí, protože nevěří v úspěch nové pracovní methody a nechce přiznat, že by žena mohla v zednictví pracovat stejně úspěšně jako muž, či dokonce ještě lépe. Když však Mařka dokáže, že se vyrovná ostatním zedníků, je otec Doubrava usmířen a svými zkušenostmi pomůže ještě tuto pracovní methodu zlepšit. (Filmový přehled)
(více)Recenze (25)
Další libůstka pro pokročilé znalce nejpodivnějších let čs. filmu. Když převrátit svět naruby, tak pořádně. Ženy na stavbu, staré řemeslníky poučit a hlavně kolektiv utužit. Úsměv sice tuhne při setkání s klasickými osobnostmi předválečné kultury, přeci jenom Mrázek, Fiala i Vojta vystupovali před válkou v úplně jiném repertoáru. A je poněkud trapné nutit je hrát vedle nadějného a progresivního mládí, které zde zastupuje Pehr a Vendlová. Ale kdo se dokáže od srdce zasmát s Katkou, u Cesty ke štěstí nebo při Usměvavé zemi, s nadhledem zvládne i Štiku v rybníce. ()
Tak blbé, až je to roztomilé. Navíc to skončí dřív, než to začne otravovat, zkrátka samé klady. :) Jste-li schopni nadhledu, je to za silné 3*. A pokud jste někdy zahlédli tehdejší týdeníky, nebo jste dokonce viděli Člověka z mramoru či Černobílou Sylvu, tak se to dá klidně hodnotit i 4*. _______ P.S.: Vážení zapřísáhlí antikomunisté, přečtěte si poslední odstavec a půl o Jindřichu Plachtovi (ze zdejší biografie č.1). To budovatelské nadšení nebyl jen výmysl propagandy. ()
Film, který možná u někoho vzbuzuje úsměv, ale kupodivu je pro dnešek, kdy se mluví o rovných právech žen v genderovském hnutí, docela aktuální. Jen vídce žen do zednického povolání! Oprostíme-li se od této skutečnosti,tak nám pak zůstane docela sympatická a milá komedie s výtečnými výkony Jaroslasva Vojty, Emana Fialy a některých dalších. ()
Podle divadelní hry „Stavěli zedníci“. Závory se otevírají ihned po přejezdu vlaku. Prostě kvalita. Zedničky – to je ještě mnohem větší nesmysl než traktoristky. A nejedná se o jednu průkopnici 100 kg živé váhy. Soudruzi se s tim nemažou. Celé zástupy pohledných mladých dívek se hlásí do idylického internátu s cílem vyučit se vysněnému povolání. Opravdu nechápu, že pracující nevyhnali pod vedením strhané zedničky na invalidním vozíku komunisty již v roce 1951. Těhotenství se pro zedničky sice nedoporučuje, ale v případě potřeby se porod uskuteční přímo na stavbě za míchačkou a novopečená maminka po krátkém odpočinku pokračuje v míchání betonu. Jako náhradu za porod si v přesčasových hodinách střihne tuplovanou „trojku“ obouruč. Opět známý hlásící děda (tentokrát moc nehlásí). Vojta hnusně kleje (m.D.!). Furt hromuje – to je neuvěřitelný. Pěkné hledání kamaráda pomocí hraní na klarinet na ulici. Sympatická ústřední milenecká dvojice. ()
Vždy, když to situace vyžadovala, neváhal režisér Vladimír Čech vložit své síly ve prospěch uvědomělé socialistické kinematografie: nejprve počátkem padesátých let v žánrových agitkách Štika v rybníce a Expres z Norimberka, posléze v průběhu normalizace angažovanými díly Klíč, Vysoká modrá zeď nebo Akce v Istanbulu. Pravá budovatelská komedie "o děvčatech ze stavebnictví" vznikla podle původně rozhlasové, později pro divadlo upravené hry plodného, ideologicky prověřeného, a tudíž preferovaného autora Karla Stanislava. Příběh o dívce, která se nebojí o svých nových metodách zvyšujících produktivitu práce přesvědčit staré zkušené praktiky, byl pro masmédium filmu vhodný hned ze dvou důvodů: jednak pomohl propagovat komunisty zavedenou praxi ve stavebnictví a jednak popularizoval myšlenku náboru žen do převážně mužského odvětví. Absurditu doby asi nejlépe vystihuje fakt, že ruku k dílu přidali prý i sami herci, když ve volném čase dobrovolně vypomáhali na jedné ze skutečných staveb. ( -Ponrepo 28/2/13- ) ()
Reklama