M.D.C. - Maschera di cera

Dobra štylizácia a krásny vizuál. To múzeum v noci bolo neskutočne pôsobivé ale aj strašidelné.Mám rad giallo a zbožňujem gotický horor a keď sa tieto dva hororové subžanre spoja,tak ma to poteší aj keď z tohoto filmu mam rozporuplné dojmi.Tu prevláda viac giallo ako gotika v tomto ohľade to nevadilo.Pripomínalo mi to Frankensteina a to hlavne tými všelijakými prístrojmi .Nadupaná atmosféra,ktorú ešte viac znásobovala dôrazná hudba.Vraždy boli efektné.Len ma otravovali dialógy,ktoré nemali zmysel.Film čerpá inšpiráciu z viacerých zdrojov,preto tento film originalitu postráda.Je tu niečo z Frankensteina,múzeum voskových figurín,Fantomasa a finálneho Terminátora. Tak to už bolo moc,keby nebolo toho terminátorskej nezmyselnosti idem z hodnoteným vyššie. (22.11.2014)

Jasný důkaz toho, že ještě v druhé půli 90. let můžeme najít kvalitní italský horor. Wax Mask nemá zapotřebí být zařazován do subžánrových škatulek: ze všeho nejvíc připomíná starou Argentovu školu, ve které byla nejdůležitější vizuální stránka, a teprve až potom atmosféra, hudba a gore výjevy. To, že vznikl v moderní době, prozradí vlastně až samotný závěr, který je bohužel nezvládnutý a v podstatě se jedná o pořádný kopanec do předchozího dění. Jinak velká spokojenost. (13.03.2013)

Italsko-francouzský snímek „M.D.C. - Maschera di cera“ stojí především na skvělé trikové stránce a tu je skutečně možné si užít. Sergio Stivaletti se zde vyřádil a jsou zde nádherné scény. A pak jsou zde takové scény, které spíše nudí, kde už si přejete, aby se to trochu posunulo. Ale pokud odhlédnu od tohoto, tak jsem si film užíval. Vizuálně je to skutečně zajímavá podívaná. (05.02.2020)

Hektická hlúposť s do očí bijúcou neschopnosťou režiséra presiahnuť svoje povolanie trikára. Kostýmy, masky a ručné efekty sú skvelé, no celé je to tak hrozne nakrútené a ešte horšie zostrihané (nehovoriac o otrepanom príbehu s na hlavu postavenými zvratmi), že je z toho jeden guľáš navyše s odpornou pachuťou mdlých 90s. Nie nepodobné Bratstvu vlkov. (20.09.2016)

Still love it. Jeden z najlepších post 90's italo hororov, po producentskou taktovkou maestra Argenta. Prvky gialla, gotického hororu, majstrovské Stivalletiho gore efekty(a trošku dnes už cheesy digitálne FX, ale aj to patrilo k dobe), prostredie Ríma, farebný a pohyblivý vizuál ala najlepšie Argentove fláky a nádherná hrdinka v skvelom príbehu. Čo viac si priať, jeden z filmov, ktoré si stále rád pozriem znova. (21.03.2020)