Yeonae soseol

Vitriol do očí všech cyniků, kteří nevěří v lásku na první pohled, v přátelství mezi mužem a ženou, v idylické soužití tří lidí různých zájmů. Ač Lover’s Concerto ukazuje rovněž všelijaká úskalí těchto pomyslných „mýtů“, jeho konec vyznívá do pozitivna. Brečet přesto budete. Zaručeně. Pravdou zůstává, že mě toto jihokorejské slzavé údolí nezanechalo v natolik vláčném stavu jako jiné tamější snímky. Dílem vinou zdlouhavějšího nabíhání hlavního romantického motoru, dílem lehkou zmateností, co se postav a jejich vzájemných vztahů týče. Bez ostychu si toto dovolím vyčíst režisérovi, jehož následující film, Almost Love, rovněž nevynikal sevřeností. Minimálně tři časové roviny a množství nedůležitých vedlejších postav zavání přehnanými ambicemi. Je toho příliš a jen máloco plní svou funkci, když už to napíšu takhle bezcitně. Naopak právě srdce a jeho rozechvělost během posledních minut tlačí hodnocení silně nahoru. Nenechám se ovládnout city a této veskrze průměrné romanci, nepříliš zajímavé ani zábavné, čtyři hvězdičky nedám. Jsem svině, co se dá dělat, ale když koncert zamilovaných, pak raději Lásku nebeskou. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, MartinNDL, tragos (21.10.2008)

Jeden z korejských kousků, který skvěle předvádí, v čem je tato filmografie naprosto odlišná od evropsko-americké tvorby stejného žánru. Skvělý humor, romantika, drama, dojemnost, výborně natočeno a zahráno, brilantní v detailech, krásná hudba i prostředí. Z hlavy asi nikdy nedostanu momenty když Ye-jin na oslavě zpívá tu písničku, to jsou prostě srdcovky a nejen tento kousek mohu sledovat pořád a pořád. Na kouzelnosti celého snímku má pochopitelně lví podíl celá hlavní trojice, nedokáži si tohle dílo představit bez nikoho z nich, zejména zde křehounká Son Ye-jin je úžasná a nejen díky ní je to nádherná romantická podívaná takového nevinného rázu dospívajících, a o to kouzelnější než jakýkoli dospělácký snímek. Je naprosto nepodstatné, že jsem to viděl již asi 5x, stejně mne to dokáže opět rozesmát, dojmout a rozbrečet - nejen protože to je nádherný film, ale i protože úchvatná Lee Eun-joo již není mezi námi... (23.02.2015)

Bez umírání není romantika. V Koreji. Jižní. Ačkoli mě to většinou dost štve, zde nejobvyklejší korejské klišé fungovalo. Posledních dvacet minut. Třikrát žel, první hodinu dvacet pět se především připravovala půda pro hezké vyústění. Což jsem takřka nevydržel a skoro vypnul, přes mé oblíbené herce. Jsem si skoro jist, že napodruhé, se znalostí konce, by se mi koukalo na začátek mnohem lépe. Nevím, možná to svědčí něco o mně jako neschopném divákovi. Ale já tu jsem jen jako pasivní element: Spíš je na vině ten, kdo mě měl zaujmout, tedy režisér. Subjektivně hodně selhal. (17.11.2012)

Netušil jsem, že mě to tak dojme, před viděním jsem byl spíše skeptický a neočekával jsem mnoho, ale čim více filmu ubýhaly minuty, tim více mi to přidávalo k náladě, tolik pocitů mi film přinesl. Jsem teď zralej maximálně na kapesníky. A konec, nic příjemnějšího i nepříjemného jsem čekat nemohl. 90% (26.02.2010)

Romantika až za hrob Made in Korea. Kupodivu mne to nenasralo jako paní Steelová. Film má mnoho pozitiv, krásná kamera, solidní herectví, originální příběh a sem tam i vtip (světlušky). Hudba nikoliv-slaďák jak sviňa. Ale celý příběh je nesmírně detailně propracován s pověstnou korejskou tragédií nakonec. V málokterém romantickém filmu uvidíte hlavní hrdinku úplně ožralou, tady ano. Děj je velmi nereálný, postavy jsou přece již dospělí lidé řídící auta a na výletě nedojde k žádnému sexu, příležitostí habaděj. No ale celkový dojem pozitivní. Hlavně ty dvě holky jsou nesmírně krásné a jemné a taky nemocné. Zdravé lidi nenávidím! (05.10.2011)