Za láskou vzhůru

Strašne príjemná romantická jednohubka na večer so šarmantným Jeanom Dujardinom a francúzskou Katherine Heigl. O tom, že čo treba robiť, keď princ na bielom koni nechodí a stretnete muža, ktorého ste si úplne nevysnívali a nespĺňa všetkých 20 bodov na vašom zozname. Film, ktorý stoji a padá na charizme Jeana Djurdina. 7/10 (28.03.2017)

"Ženy mě nikdy nepředstaví svým přítelkyním. Asi ze žárlivosti." Já jsem nikdy nebyl malý, takže si nedovedu představit trable 136 cm vysokého sympaťáka. Nicméně mě pobavila jeho bojovnost, hraní stolního tenisu, seskoky s padákem i kašlání na předsudky, takže bych měl být spokojen, ale to já zase tak úplně nejsem. Mně k němu totiž právnička Diane moc neseděla. Sice uměla perfektně udělat škleb plastické chirurgie, ale tam to končilo. A taky jsem si chtěl užít sex blondýny s trpaslíkem, přičemž bych se asi hodně pobavil, ale nebylo mi to dopřáno. (07.11.2017)

-3* tak tu máme další srovnávačku a tentokrát dvou nových francouzských romantických komedií. kde se řeší nějaký handicap - tahle a Láska bez bariér. Ani jedna není nijak extra bláznivá, takže kdo očekává něco na způsob Louis de Funèse, tak se nedočká a vlastně by se to asi ani nehodilo. Sice každá je o něčem jiném, ale ve výsledku na mě působily podobně, a to tak že jsem od obou očekával víc a myslím si, že by se scénářem dalo víc pohrát a k očekávanému konci mohly dojít vynalézavěji, jak se občas ve francouzské kinematografii povede. Ve výsledku jsou to průměrné komedie se sympatickým obsazením na rozhraní 2-3 hvězdiček se svými chybičkami, ale myslím že obě příjemně zaplní nudné chvíle u televize, a proto jim dám tu vyšší známku. PS: myslím, že tuto komedii bych si užil opravdu víc se skutečným trpaslíkem, ale chápu že na Jean Dujardina se naláká víc diváků, potažmo divaček. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (26.12.2018)

Film, který svedl dohromady dva mé momentálně asi nejoblíbenější francouzské herce - a já si to vrcholně užil, každou minutu, každý záběr - Jean Dujardin i Virginie Efira jsou zde absolutně bezchybní a strašně jsem jim přál - téměř jsem ani nedýchal, jak jsem byl napnutý - aby jim to vyšlo, a měl jsem velkou radost, že závěr mi v tomto vyšel vstříc. Laurent Tirard mě už před lety nadchnul snímkem Mikulášovy patálie a teď se mu to povedlo podruhé - Za láskou vzhůru je čistá filmová radost (byť v některých momentech možná lehce nevěrohodná - těžko kupříkladu věřit, že by Diane šla s Alexandrem skákat padákem chvíli poté, co se osobně seznámí, byť vlastně celé kouzlo toho příběhu je postavené právě na nepravděpodobnosti toho, že by se tak krásná žena, za kterou se na ulici každý otáčí, mohla zamilovat do trpaslíka o výšce 136 cm; Virginie Efira si zde vlastně trochu zopakovala podobnou roli, kterou ztvárnila o rok dříve ve snímku Le goût des merveillesl, v němž se její postava pro změnu zamiluje do muže s Aspergerovým syndromem - romanticky založený divák mého ražení zkrátka podobný typ filmového opia zbožňuje a tvůrci takových filmů to dobře vědí). Možná bych se ještě chvíli zastavil u postavy Alexandra - přišlo mi, že na to, jak se na začátku prsí svou vytrvalostí, mu postupně nějak dojde dech, jakoby se o Diane téměř přestal snažit - osobně bych očekával, že muž jeho vzrůstu ji bude muset permanentně oslňovat svou úžasnou osobností, aby jí ukázal, oč by její život byl chudší, kdyby s ním nebyla - v tomto ohledu mi přišlo, že to vzdal příliš brzy, a dokonce se sám Diane ptá, zda s ním chce dál být - podle mě to byla hrubá taktická chyba a on měl veškeré své snažení napnout k tomu, aby vůbec taková otázka nemusela - a nemohla - zaznít - kvůli tomu bohužel ten film v prostřední části hodně zvážní, až mi to nebylo příjemné, protože to kontrastuje s tím úžasně bezstarostným začátkem a atmosférou francouzského léta a moře, kde jedinou starostí je, že každému chybí láska - navíc po zjištění, že je Alexandre superbohatý, by si člověk myslel, že si to scenárista extrémně usnadnil na cestě za happy endem, a ono překvapivě ne - peníze v tom filmu v podstatě vůbec nejsou téma a Diane ani Alexandre je vůbec nemusí řešit, podobně jako třeba postavy mnoha filmů Woodyho Allena, včetně toho posledního, Deštivý den v New Yorku. Mimochodem film má i pěkný soundtrack a místy je hodně vtipný, takže za mě velké nadšení a asi soukromý divácký zážitek roku. "Nikdy ses nezamiloval do někoho své výšky?" - "Jo, když mi bylo pět. Jenže ona pak vyrostla.". (08.03.2020)

Ja byť ženou tak tých 40 cm vôbec neriešim. Je predsa lepšie mať po boku síce malého chlapa, no zato dobráčiska s veľkým srdcom ako nejakého dvojmetrového balvana s kravským lajnom miesto mozgu. Žiaľ v súčasnej netolerantnej a malomeštiackej spoločnosti je to, ako kto vypadá, to najpodstatnejšie. Z tohto pohľadu som tej dvojici fandil... Po filmárskej stránke však film neponúkne nič extra, čo by sa vymykalo typickej európskej produkcii - osvedčená romantická schéma našťastie oproti tej americkej zbavená zbytočného pátosu a s prítomným humorným nadhľadom. Lepší priemer. 65/100 (26.12.2017)