poster

Věra Angiová

  • Maďarsko

    Angi Vera

  • slovenský

    Viera Angiová

  • anglický

    Angi Vera

Drama

Maďarsko, 1979, 98 min

Režie:

Pál Gábor

Kamera:

Lajos Koltai

Kostýmy:

Éva Zs. Varga
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • WwiwW
    ****

    Syžet prezentuje příběh velmi mladé dívky, která je zdravotní sestra a žije úplně sama. V nemocnici se nebojí projevit a upozorní na to, co je špatné. Jelikož se jedná o prostředí v době socialismu, Věra nastupuje na „převýchovu“. Věra je velmi oddaná studiu, pomáhá svým kolegům, plně věří své straně a chová se přesně podle pravidel. Postupem času se ale zamiluje do svého učitele, který je navíc ženatý a stráví s ním noc. Když vedení hodnotí své chovance Věra je zhodnocená jako jedna z nejlepších, avšak ta se přizná ke svému činu, protože je vedení oddaná více než sama sobě. Snímek nenudí a nabídne nám pohled na různé druhy komunistů.(17.2.2012)

  • Steffa.
    *****

    Při sledování filmu mě neustále udivovala hrdinčina naivita. Její jednání, které běžnému člověku přijde úplně nelogické s ohledem na vlastní pocity a emoce, však Věra myslí naprosto upřímně a vede ji jakési svědomí vůči straně, pocit spravedlnosti, snad i správnosti, kvůli kterému činí tak, jak činí. Avšak někdy je potřeba se zamyslet, zda je správné a upřímné vůči něčemu (v tomto případě se jedná o socialismus) skutečně správné, nebo zda s vírou ve spravedlivost strany nebudeme upřímností činit naprosto zle.(26.12.2016)

  • neo93
    ****

    Režisérský počin Pála Gábora, který jasně a zřetelně přestavuje všechny aspekty komunistického kolektivismu v Maďarsku 50. let. Příběh vypovídá o mladé zodpovědné, ale také idealistické a nespokojené Věře, ketrá pracuje jak ošetřovatelská síla v jedné nemocnici. Když na jednom hromadném stranickém shromáždění nemocnice si vylije všechny své pocity a stížnosti na vedení, je poslána do jaké si převýchovné a zároveň naučné školy, kde se má naučit správnému chování podle řádných hodnot v rámci socialistického státu. Zde nalezne nejenom přátelství, ale také nečekanou lásku, která ji záhy dostane do potíží. Nakonec se ale stane tou pravou soudružkou v tomto zvláštním světě. Věra Angiová je dramaticky laděný snímek s milostnou zápletkou pod rouškou komunistického režimu, jenž může totálně zhatit všechny radostné a cílevědomé plány na poněkud lepší život.(6.1.2017)

  • Iggy
    ****

    Jojo, taky jsem motivaci jednání hlavní hrdinky nechápal. Byla tak naivní? Nejpravděpodobnější se mi zdá, že ji k jednání nutil jakýsi pocit upřímnosti, pravdivosti či správnosti. Ovšem kritérium správného jednání nelze určovat nijak objektivně. A subjektivní chápání správnosti činů pak může být značně pokřivené a může škodit! Nejhorší je, že takové jednání se může změnit v udavačství, které sice strana ocení, ale jinak bude takový člověk v duchu pravdy páchat zlo! Podobným příkladem byl Pavlík Morozov. Zajímavý postřeh: To co bylo v době vzniku na filmu kontroverzní a nepřijatelné na mě dnes působilo jako velmi realistické zobrazení oné doby. Toto vidění mi asi nejvíc připomnělo Formanovy české filmy nebo vidění Milana Kundery. Zřejmě proto nepřijatelné zobrazení, protože realistické, neboť neodpovídalo oficiálním představám, jak by situace měla být viděna (z hlediska komunistické strany).(30.11.2006)

  • Vitex
    ****

    Film je v podstatě velice dobrý. Dokázal mi podat socialistickou společnost 50. let (asi nejen v Maďarsku) tak hnusně, jako ještě žádný jiný. V dnešní době už opravdu pozbyl prakticky veškerou dřívější kontroverznost, přesto jsou otázky, které pokládá, zajímavé a film nenudí. Toto vše je ale zásluhou scénáře (či námětu). Nedokážu se zbavit dojmu, že při realizaci tvůrci (snad kromě opravdu dobré kamery) nezvládli vůbec nic a námětu jen škodily. Tím myslím především vedení herců. Film je založený na klasické předpokládané identifikaci diváka s hrdinkou. Způsob jejího hraní a volba záběrů tak, aby bylo všechno vidět, přestože to nic neříká, zároveň znemožňuje divákovu vlastní interpretaci a způsobuje, že divák (nebo aspoň já) nechápe hrdinčiny motivace a považuje ji za uplnou krávu. Tedy se s ní nedokáže identifikovat, což je ale pro vyznění právě tohoto filmu podstatné. Podobně jako třeba u filmu Piano jsem se prostě musel dívat na několik hlavních postav, z kterých mi nebyla ani jedna ani trochu sympatická a jejich problémy mne nedokázaly zajímat. Zbývá tedy už jen onen opradu nepěkný obraz lidí dobrovolně se nechávajících ovládat socialistickými "ideály".(30.11.2006)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace