Obsahy(1)
Detektivní drama na motivy novely Mileny Brůhové o netradičním trojúhelníku, poznamenaném propletencem tragických událostí z minulosti. Do života úspěšné mladé ženy Heleny po letech vstupuje její dřívější snoubenec Eda. Ke staronovému vztahu a především Edově minulosti má výhrady Helenin bývalý manžel František. Ve stejné době navíc začínají oběma rozvedeným manželům přicházet zlé a nenávistné anonymní dopisy. Výhrůžky se přitom týkají zejména jejich malé dcery Šárky. František je téměř okamžitě přesvědčen, že za vším stojí Eda a jeho touha pomstít se za kus promarněného života? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (6)
Už když jsem viděla, že na režisérskou stolici se posadil Kepka, věděla jsem, že to bude nuda k uzoufání. I tak jsem tomu dala šanci, ale měla jsem z toho přesmě takový dojem, jak jsem očekávala. Unylé, nudné, lehce předvídatelné, roztříštěné... nezachránila to ani Postlerová. ()
Dobrá česká krimi.. ()
Především musím vytknout velký logický lapsus pána scénáristy.Divák je neustále informován o tom, že anonymní dopisy postrádající adresu a razítko pošty pisatel inkriminovaným osobám háže osobně do schránky.Posléze si kriminalisté na mapě Ostravy vytváří na základě razítek těchto dopisů okruh, v jakém pisatel dopisy házel do poštovní schránky...Scénář, ale především režie, působí velice diletantsky. Pakliže akční scény působí nevěrohodně, pak Jan Fišar s revolverem působí přímo směšně. Jediné pozitivum vnímám ve skutečnosti, že se film odehrává v Ostravě a je zastoupen ostravskými herci. Rovněž je příjemný pohled na Antonína Molčíka, jehož hlas zná každý, avšak tvář málokdo. Díky výše uvedeného hodnotím dvěma hvězdami - jinak bych film označil za odpadní. Ondřej Kepka by se na poli režisérském realizovat neměl. ()
průměrná televizní krimi s dobrým scénářem a dobrými hereckými příležitostmi... ()
Ze začátku mi přišlo, že jde o patvar detektivky s dramatem, ovšem zdánlivě nesouvisejícími tématy a postavami si jen scénáristé budovali půdu pro závěrečnou pointu, která přítomnost téměř všech těchto "zbytečností" s přehledem obhájila. Film bohužel kazí poněkud staromódní režie a hudba, což tvrdím i přesto, že jde už o osm let staré dílo. Sice je tu snaha o filmovou kameru, ale vedení herců, kteří předstírají jakési noční děsy nebo vidiny jedné z postav působí jak z nějaké nepovedené inscenace. Libůstka v podobě prostřihu na šetřič obrazovky se dá akceptovat, ale vložená znělka počasí už působí divně a hlavně nadbytečně. Ukázky z francouzského Navarra sice svůj smysl v příběhu mají, ale potěší asi málokoho. Jeden opravdu zajímavý režijní nápad uznat musím: muž v maringotce poslouchá jednoduchý hudební motiv z kazeťáku, který náhle obohatí další zvukové stopy - to už ale vidíme, že teď poslouchá žena z hi-fi věže. ()