Obsahy(2)
Ve hře z roku 1977 Posel z Liptákova autorů L. Smoljaka a Z. Svěráka se tradičně uplatňuje osobitý model všech představení Divadla Járy Cimrmana – v první části seminář badatelů, v druhé dvě jednoaktové hry "Posel světla" a "Vizionář"... Dvěma osobními automobily se vydal tým pražských cimrmanologů do Liptákova v Jizerských horách, aby prozkoumal drsný kraj Cimrmanova stáří. Již sama cesta byla dobrodružstvím, ale její výsledek stál za to. V restauraci U Sirotka restaurovali badatelé Cimrmanovy vlastnoruční nástěnné malby, v násadě starého krumpáče objevili jeho protihabsburský pamflet "Svou pravdu nebudeme skrývat". A co hlavně – do Prahy odváželo každé auto po jedné z historických, dosud neznámých her. To pro případ, kdyby jedno z vozidel havarovalo a shořelo, aby se alespoň jeden rukopis zachránil. Zachránily se oba – Posel světla, který prozíravě varuje před rozvojem vědy a techniky, a Vizionář, jenž pak předjímá nejen vznik 1. světové války, ale i proces kolektivizace zemědělství a znárodnění průmyslu... Jedno z nejoblíbenějších představení DJC se proslavilo mnoha úslovími a obohatilo naši kulturu v mnoha oblastech. Slavný je například Cimrmanův Univerzální ptakopysk a jeho užití, nebo jeho šachová hra a první out v dějinách šachu. A zvolání Smrti ve hře "Vizionář": "Přijde novej, ten se nezakecá" nebo uhlobaronova proklamace: "Piš barde, střádej, až budeš mít dvě stě milionů, zúčtujem spolu" patří ke klasice sběratelů "hlášek"... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (170)
Pod souhrnným názvem Posel z Liptákova se ukrývají dvě jednoaktové hry Posel světla a Vizionář. Představení je tak rozděleno na dvě části, tvořené kratším seminářem ("Tak nejprve bych chtěl říci, že všechny nejdůležitější objevy jsem učinil já!") následovaným hrou. Vizionář je pro většinu diváků asi známější, mně osobně se víc líbil Posel světla, hlavně archaické nadávky typu "průduch". ()
„Na problémy, které se mělo jít intelektem, jelo se motykou!“ Dokonalá kombinácia naivity a inteligentného humoru. Podarilo sa mi túto hru pozrieť „mimo poradia“ a tak už o cimrmanológoch niečo málo viem. Začala som tým, že som počas seminára mala spustené aj mapy – a pekne som si pridávala trasu ich jednotlivých zastávok na ceste do Liptákova. A naozaj som sa dostala až po Tanvald. Epigramy z Hostince u Sirotků, ktorých autorom je Cimrman a ktoré prácne cimrnalógovia zoškrabali až k 36-tej vrstve: „Lepší pivo v žaludku, než-li voda na plicích.“ „Varuj se hazardu, vzpomeň si na Jardu“. „Nechoďte na dvorek, máme tu záchodek“. „Sirotek je naše máma“... „Teplé pivo je horší než studená Němka“. V druhej časti seminára – pojednanie o univerzálnom vtákopyskovi: „A kromě toho, je vědecky dokázáno, že jeho pacičky přinášejí daleko větší štěstí nežli pacičky zaječí“. A o chvíľu nasledovalo: „Fuj, Jindro, že se nestydíš!“ „Petr – něco červenýho – Bezruč...“ To bolo také hlboké a dobré, mňa ten koniec naozaj rozplakal. ()
Hry Divadla Járy Cimrmana.¬ Hry Divadla Járy Cimrmana zařadil bych někam mezi řádné divadelní hry a kabaretní vystoupení. Že jsou schopny překonati řadu těch i oněch přesvědčil jsem se právě na Poslu z Liptákova; žel, mnohé další znám pouze z gramofonových nahrávek. Kumšt obou stran se tu spojil do významného, vysoce pravděpodobného svědectví, vrcholícího geniální — jak jinak! — divadelní hrou zesnulého velikána, Visionářem. Budou-li vás poněkud nuditi výklady o oškrabávání staré omítky v liptákovském hostinci, dejte si šálek... a počkejte si na Visionáře. ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. "Počasí nám přálo..." ()
Ó tótó, jak mi tu chybí Svěrák. Přednáška se mě takřka vůbec netýká (od staršího diváka jsem byl upozorněn, že je tam pár vtipů pro znalce starších poměrů). A tak jsem si mohl trochu užít herectví pana Smoljaka a utlačovaného Bruknera s pár šutry. Dvě hry nejsou špatné, ale jde o takové krátké epizodky, které se nemohou rovnat s hrami typu Severní pól nebo Dlouhý, široký. Ve druhé hře opět exceluje Milon Čepelka jako uhlobaron. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (21)
- Schvalovací představení proběhlo 14. dubna 1977, tedy týden před premiérou, a Janu Zvolskému se líbilo, vyjádřil se jen, že by v něm uvítal více angažovanosti a kritiky soudobých nešvarů. Například jak vzpomíná Svěrák na konkrétní připomínku ředitele: „V těch vašich konferencích (to jsou semináře) byste měli popularizovat myšlenky kodexu kulturně výchovné práce. Soudruh Husák, jak víte, hovořil nedávno o stavebnictví. A vy to umíte, jak to napálit, ty nešvary v tom stavebnictví. Dám vám příklad, jak by to šlo: Jak jedete do toho Liptákova, tak po cestě třeba byste mohli vidět chlapa, jak se opírá o lopatu a nic nedělá, tak ho pěkně pokritizovat. A vy na to máte. Já nechci agitku, já chci plný sál.“ V komisi tehdy kromě Zvolského seděla také soudružka Kepáková. Ta si v průběhu představení dělala poznámky a s ředitelem nesdílela jeho nadšení. Mimo jiné se jí nelíbila část, kde zazní zpráva o počasí, jakou tehdejší diváci mohli slyšet z rádia, nepochopila, co by na tom mělo být vtipného, pasáž jí přišla nezajímavá a nudná. Navíc pronesla pro autory jistě nezapomenutelnou větu: „A rozhodně tam nesmí být věta ,A není to komisař Rudé armády, ale gauner 107‘“, která, jak se ukázalo, byla v úplně jiném představení, které soudružka předtím hodnotila. (mnaucz)
- Nápad, kdy se člověk přepravuje potrubní poštou se později objevil v seriálu Futurama (od r. 1999). (TomasSlach)
- Hra se měla původně jmenovat „Cimrmanův Liptákov“. (mnaucz)
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (více)
Reklama