Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
"Cimrman, tento podivuhodný básník, beletrista, dramatik. malíř, filozof, aviatik, pedagog a gynekolog samouk..." Čím víckrát jsem viděl Hospodu na mýtince, tím víc se mi líbí. Přednáška i opereta jsou takřka geniální. Jedna z nejlepších her. Perfektní trio Svěrák, Smoljak a Čepelka. "To je směšné Achacha. To je směšné Achacha." [Viděno naživo] (82 %) ()
„Jára da Cimrman, tento český protějšek Leonarda da Vinciho, zasáhl během svého života snad do všech oborů lidského usilování. Byl to osobitý dramatik, filosof, gynekolog – samouk, konstruktér i pedagog.“ Jára Cimrman a opereta. Stratená opereta Proso. „Mým úkolem bylo poslouchat celé dny smazané magnetofonové pásky, jestli jsou skutečně smazány!“ „Chtěl jsem se uchytit jako košíkář. Ale. Košíky jsem nikdy nepletl!“ „Naštěstí, v nouzi nejvyšší, přinesl mi listonoš radostnou správu: dědeček zemřel.“ „Ludvíku, hosti jdou!“ To je také skvelé, tento humor! Zatiaľ najlepšia hra, čo som videla. Páni sú úžasní. ()
Naše staré hodiny, bijí čtyři hodiny...Jak se zdá, také opereta je Cimrmanovou silnou stránkou. Tentokrát se mi nejvíce líbil výkon Miloně Čepelky, který je jako hrabě Zeppelin prostě nepřekonatelný. Jedna památná hláška střídá druhou, čímž se Hospoda na Mýtince řadí mezi top hry divadla a často a ráda si jí pouštím. Tadaaam! ()
Cimrmanovský humor mi jednoduše nesedí. Párkrát jsem se pousmál, ale rozhodně jsem se neválel smíchy po zemi. Když si tady pročítám samé oslavné komentáře vychvalující naprosto vše nebo komentáře sdělující, že to bylo slabší, ale stejně dávají plný počet, tak jsem si zkrátka neodpustil napsat sem tenhle stručný ač výřečný blábol. ()
Seminář v tomto případě lepší hry; směsice geniálních hlášek, c. k. popkultury pro p. t. inteligentní publikum a vulgárních narážek tentokrát (nebo spíš „ještě“, jde o jednu z nejstarších her DJC) vychýlena značně ve prospěch toho posledního a navíc, bavíme se tu o TV záznamu ze sedmadevadesátého, který je oproti o dvacet let starší gramofonové nahrávce přece jen postižený ztrátou energie, mírnou rutinou i vymizením předpřevratového spiklenectví s publikem v sále. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Tato hra se jako první hrála na zájezdě, a to v roce 1970 v plzeňském klubu Alfa. (mnaucz)
- Árie „Tuláka“, kterou zpívá Hostinský (v tomto případě Zdeněk Svěrák), byla původně delší. Zpívala se na dvě sloky. Text byl shodný s původní Árii „Tuláka“ od Rudolfa Piskáčka, konkrétně s poslední slokou. (mnaucz)
- Podle Miloně Čepelky se v jeden čas smáli diváci více, když Kulhánek řekne: „...a najednou, kde se vzali, tu se vzali dva četnící,“ což se cenzorům nelíbilo, ale v textu to nakonec zůstalo. Miloň Čepelka ještě dodává „...nakonec to tam zůstalo, protože asi za 3 měsíce, co jim to začalo vadit, Svěrák se Smoljakem odevzdali „Posel z Liptákova“, takže je to už asi nezajímalo.“ (mnaucz)
Reklama