The Reflecting Skin
Režie:
Philip RidleyScénář:
Philip RidleyKamera:
Dick PopeHudba:
Nick BicâtHrají:
Viggo Mortensen, Lindsay Duncan, Jeremy Cooper, Sheila Moore, Duncan Fraser, Guy Buller, David Bloom, Codie Lucas Wilbee, Jacqueline RobbinsObsahy(1)
Keď sa Cameron Dove (Viggo Mortensen) vráti z Pacifiku, kde v službách armády testoval nukleárne zbrane, do rodného zapadákova v Idahu, nájde svoju zúfalú matku v bezútešnom stave. Žena sa pomiatla po tom, ako si jej muž Luke (Duncan Fraser) pod tlakom temnej minulosti vzal život. Zamiluje sa do tajomnej susedky Dolphin Blue (Lindsay Duncan). Problémom je, že jeho takmer deväťročný brat Seth si myslí, že Dolphin je dvestoročná upírka, ktorá je pre Camerona nebezpečná, a tak sa všetkými spôsobmi snaží ich vzťahu zabrániť. Seth je dokonca presvedčený, že Dolphin zajala Ebena, jedného z jeho priateľov, ktorý je už dlhšiu dobu nezvestný. Sethova bujná fantázia a svet, na ktorý sa skrz ňu díva, je tak v ostrej konfrontácii so skutočným správaním sa dospelých v reálnom živote. (sochoking)
(více)Videa (1)
Recenze (33)
[FOD 2016] Bizarní zážitek, u kterýho netuším, jestli mu dát ** nebo ****. Krásná kamera, hudba, herecký výkony (hlavně matka exceluje), ale… Film se tváří vážně a pak vždy dojde na nějakej naprosto WTF moment, viz třeba scény s šerifem. Takže jsem si většinu filmu kladl otázku, jestli mohou být burani opravdu tak otupělí, lhostejní, hloupí a jestli (nebo jak moc) to jsou jen projevy krutosti. Například to co se děje bratrovi jde racionálně vysvětlit bez upírů, ale nad některými místy, kde se objevují mrtvoly, zůstává rozum stát. Divák se občas neubrání cukání v koutcích, ne-li hurónskému smíchu, a nechápavým výrazům. Bořilo mi to hutnou a zajímavě budovanou atmosféru snímku, kterou nejlíp vystihuje poslední věta otrlecký anotace, že hrozné věci se někdy dějí zcela přirozeně. WTF působí i výkřik na konci, nad jehož významem jsme po projekci s pár lidmi dumali. ()
Z detského pohľadu a detskej stránky ide o podobný snímok ako je napr. Krajina prílivu (2005), len nejde o tak sugestívnu a expresívnu formu. V oboch prípadoch sú hlavnými hrdinami deti, ktorých gniavi sociálna beznádej a neutešená životná situácia s len mizivými vyhliadkami na zlepšenie. Obrovské pozitívum je, že sa tu veľmi dobre zapracovalo aj na psychológii vedľajších postáv, čo narozdiel od Krajiny prílivu v kontexte pochopenia hlavnej pointy a celého príbehu situáciu značne uľahčuje a v mojom prípade aj spríjemňuje, v niečom podobnom si rád bahním. Zároveň je tu treba aj veľká dávka empatie, všetky na prvý pohľad šialenstvá a uletené charaktery jednotlivých postáv dostanú tak úplne iný rozmer. Určite nejde o žiadnu oddychovku. 80/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Prosil bych odstranit žánr horor a i s thrillerem by se dalo dosti polemizovat. Poetické, symbolické až surrealistické, prodchnuté magickým realismem. Střet dětského světa se světem dospělých...drsný střet. Příběh začíná jako syrovější podoba filmu Páni kluci a končí zhroucením vysněného světa... Malý Seth je natolik lapen do svých nočních můr, že nedokáže zabránit neštěstím, která se začnou vršit na sebe jedno na druhé. Film má blízko k poezii - nechává na divákovi, jak bude vše vnímat. Je Seth zlý a krutý? Je hloupý? Myslím, že je jen zmatený. Nerozumí dostatečně tomu, co se okolo něj děje. Když konečně zjistí, jak se věci mají, je pozdě. Přijíždí v temném voze skupina pedofilů, aby si vyhlédla oběť? Toť otázka. Možná ano (jisté gesto na benzině směrem k Sethovi by mohlo naznačovat), ale spíše ne. Vidím v nich jen někoho, kdo se baví zabíjením. Ostatně to napoví i závěrečná oběť. Postavy filmu se mohou zdát zvrácené, nesympatické, zlé. Ale ony jsou především ZOUFALÉ. Výpověď o našem světě, který se rozpadá tak, jako voják po ozáření, jako farma s benzinou, jako nefungující rodina. Skvostná kamera (nekonečné lány zlatého obilí, modrá obloha a kdesi v tom všem ukrytá temnota), místy až mystická hudba (Nick Bicât) a velmi dobré herecké výkony. ()
Takto to vyzerá, keď má dieťa bujnú fantáziu a všetko, čo sa deje okolo neho, mu do jeho vymysleného príbehu nádherne zapadá. Keď každý dospelý na neho kašle, lebo má sám so sebou problémy. Smutný a ponurý príbeh, ktorý má ale krásny vizuál, špičkovú kameru a famóznu hudbu. Sheila Moore hrala ako bohyňa. ()
Naprosté šialenstvo, niečo také sa fakt často nevidí. Matka tyranka, ktorá vkuse nadáva a mláti svojho muža. Otec bisexuál, alkoholik a urevaný slaboch, ktorý pije naftu a napokon sa podpáli. Fagan neskutočne protivný, rozpráva sa s podobizňou mŕtveho plodu, ktorý považuje za anjela svojho mŕtveho kamaráta, a usmieva sa, keď benzínka aj s otcom zhorí do tla, lebo taký krásny požiar ešte nevidel. A ešte tu máme ďalších obyvateľov: zvrátenú psychopatickú Britku, ktorá trpí depresiami zo samovraždy svojho manžela (deti ju dokonca považujú za upírku) a zopár náboženských fanatikov. A ešte nesmiem zabudnúť na partičku pedofilov, ktorí unášajú a vraždia miestne deti. Ťažko sa mi to hodnotí, lebo jednotlivé situácie boli až príliš absurdné a postavené na hlavu. Ako keby sa režisér snažil natočiť čo najväčšie psycho. V tom úplnom závere sa mu to aj sčasti podarilo. Neviem však, čo týmto filmom sledoval a či mal nejaký hlbší zmysel, lebo pokiaľ áno, tak ja som ho nepochopil. P.S.: Úvodná scénka s ropuchou nemala chybu :) ()
Reklama