Pan Verdoux

-"Well, you must have made a killing." -"Yes." Opravdu příjemné překvapení. Příběh Desira Landrua jsem znala z té vážné, tragické, kriminálnické stránky, kde nechyběla ani opravdová láska či souložení s prostitutkami. Tenhle osvěžující černý pohled je o to příjemnější, že přichází od Charlieho, od kterého bych něco takového příliš nečekala. Výborně. "Co to je? Jódler. Ach né, už je jich tam celá tlupa." -> Jak bolestně odpozorované ze života. (01.01.2010)

„Business is a ruthless business“ Chaplin je skoro stejně odvážný jako o sedm let dříve s Diktátorem. Za vzor si opět bere skutečného vraha, ale tentokrát ho přetváří v milujícího manžela, jenž svými vražednými zálety sleduje dobrou věc. Nezachází tak daleko, aby obhajoval vraždu za určitých okolností (což by autor námětu Orson Welles možná udělal), ale i ta trocha rozporuplnosti, kterou do černobíle nazíraného tématu vnáší, potěší. Největší devízou je nepřekvapivě Chaplin sám. Rozkošně amorální kriminálník. Pro ležérnost, s jakou dvojsmyslné hlášky prokládal starým dobrým slapstickem jsem si provinile přál, aby měl stále koho vraždit. Svým přístupem „vraždy s úsměvem“ má Pan Verdoux něco společného s Jezinkami a bezinky, které jsou ale sevřenější a svižnější. Chaplin taky oproti Caprovi netočil jenom ztřeštěnou komedii. Proto je škoda, že stejnou péči jako zapojení společenského podtextu nevěnoval úloze rodiny (Verdouxova hlavní motivace), na kterou jaksi zapomíná. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Radko, the_weaver (16.01.2020)

Kritikou ve své době velmi chladně přijatý film. Ačkoli se běžně řadí mezi Chaplinovi nejsilnější snímky, osobně mám s tímto dílem značný problém. Vkládání komických scén do krutého dramatického příběhu občas působí jako černý humor. Jde ale o humor poněkud trpký. Chaplin vtělil postavě Verdouxe komický rozměr. Člověk by i přál tomu nešťastníkovi úspěch a záchranu, jako se stalo minulým Chaplinovým postavám. Ale sériový vrah nemůže být nikdy kladným hrdinou, ačkoli lze vnímat lidský rozměr jeho osobnosti nebo beznaděj jeho chování. Tradiční lidský rozměr Chaplinových hrdinů zde stojí v ostrém kontrastu s 15ti vraždami ze zištných důvodů. Konečné moralizování a antimilitantní postoj tak v celkovém kontextu nepůsobí jen nevěrohodně, ale i pokrytecky. (31.08.2014)

Označení komedie je zde mírně matoucí. Co se ze začátku zdá jako zábavná a dosti černá podívaná, se s přibývajícími minutami mění v něco mnohem vážnějšího, plného pesimismu a rezignace. Trpká příchuť dodává výslednému vyznění na důležitosti a výjimečnosti (život přece není jen o zábavě), nehledě k tomu, že tento snímek evidentně předběhl svou dobu. 9/10 (22.09.2009)

Chaplin nás v tomto díle donutí soucítit s masovým vrahem, dokonce mu snad fandit. Dobré a zlé se proplétá a převrací (skvělá scéna s tulačkou, kterou pan V. vezme domů, aby na ní vyzkoušel jed) a já nestíhám kroutit hlavou, že něco takto černého a cynického vytvořil milý veselý chlapík Chaplin. Zaujalo mě i to, že má Charlie velmi dobrý mluvní herecký projev, nástup zvukového filmu mu myslím vůbec neuškodil.. (20.01.2011)