Kočka na rozpálené plechové střeše

Zfimovaná divadelní hra Tennessee Williamse postavená na působivé kameře a kvalitních hereckých výkonech, kde se všichni zúčastnění vhodně doplňují a každá postava má přiměřený prostor. Pro mě osobně je Kočka jedna z nejlepších her T.W. (také Tramvaj a Sestup Orfeův), která obsahuje typické prvky W. literárního dílla, bohužel ale ve filmové verzi je část těchto motivů potlačena, nebo přímo vyloučena. (03.08.2007)

Přes občasné pochyby ve mě tenhle kousek dokázal vyvolat takové to příjemné mrazení z dobrého filmového zážitku. V první půlce mě nechal režisér v napětí, co že se asi skrývá v Paulově a Lizině minulosti, v čemž doteď nemám zcela jasno (viz věta „Zapomínáš na moje podmínky, jestli máme dál žít spolu!“), nebo mi postava Paula Newmana připadá prostě malicherná; zbytek filmu to bylo porcování medvěda v rámci bohaté rodiny a řešení vztahů. Trochu jako Dallas. Scénář nebyl silnou stránkou, ale byl dobře natočený a ode všech výborně zahraný; Paul skvělý, Liz krásná. Líbilo se mi, že postavy nejsou tak úplně černobílé, jak jsem si na začátku myslel. # [viděno: monitor, 2.0->5.1] # příběh 7 | hudba 6 | humor 0 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (02.09.2012)

Aj napriek svojej statickosti ide o nesmierne výstižný film, s mimoriadne pútavým scenárom vzťahovo-rodinnej drámy a perfektnými hereckými výkonmi. Páčila sa mi rôznorodosť a povahová bohatosť charakterov jednotlivých členov rodiny a z toho plynúce konflikty a sváry ako i postupné odkrývanie tajomstiev minulosti medzi ústrednou manželskou dvojicou. Miestami zábavné, miestami smutné, všetky pocity vyplývajúce z dejovej linky sú tu tak akurát namixované, vrátane samotného záveru. Veľká spokojnosť. 85/100 (14.03.2016)

Americká obdoba českého kritického realismu se vydařila nad všechno očekávání. Pro mladé a hvězdné, kteří později budou zralí a ještě hvězdnější (Newman, Taylorová) vynikající příležitost. Na tak silný zážitek se nezapomíná stejně tak jako na poznání, že všude, bez ohledu na kulisy a další dílčí průvodnosti, se jí chleba o dvou kůrkách. V amerických poměrech jde přitom o film-mezník; psychologie postav, způsob vedení herců atd. kolísají mezi klasikou čtyřicátých a novými přístupy šedesátých let. Tedy o film na zážitky a finesy víc než vydatný. (28.03.2008)

„Pravda je bolest, pot, placení účtů a milování se s ženou, kterou už nemiluješ. Ve skutečnosti se sny neplní a tvoje jméno otisknou v novinách až když umřeš.“ A o pravdu a lež tu jde především…Kočka na rozpálené plechové střeše je jedním z těch filmových příspěvků, které hezky ilustrují, jak vypadá skutečná narozeninová idyla v kruhu milujících příbuzných, a přitom ukazuje, jak „krásné“ rodinné vztahy panují mezi jednotlivými příslušníky (z nichž někteří opravdu nejdou vystát…ostatně i ty „bezkrké“ zrůdy byly přesně tím, čím je Maggie nazývala, ehm). Ano, najde se pár nedostatků. Konec byl už trošku vybájený, citové výlevy občas kapánek přepjaté a výstupy teatrální. To ale nic nemění na tom, že jde o solidní emocionální jízdu, navíc výborně herecky podpořenou, mnohými pravdivými postřehy protkanou. („Bez peněz můžeš bejt mladej. Ale starej bez nich být nemůžeš.“). A jistá „divadelnost“ téhle konverzačky na údernosti také nijak zvlášť neubírá. Za mě to budou solidní 4*. „Já mám odvahu umřít. Ale chci vědět, jestli ty máš odvahu žít?“ (13.12.2020)