O Schmidtovi

"Až umřu a všichni moji přátelé také, jako bych ani nebyl !!" Ne tak v případě jednoho velkého herce !! Díkybohu, že se kdysi John Joseph Nicholson rozhodl dát na hereckou dráhu, dnes už nespočítáte na prstech obou rukou, o kolik jím ztvárněných nezapomenutelných rolí bychom byli ošizeni.. Nerad bych zpochybňoval kvality Alexandera Paynea, nicméně About Schmidt nelze označit jinak, než jako dokonalou one man show geniálního Jacka Nicholsona, který si ho celý krade pro sebe a jemuž naprosto cíleně ostatní jen ostýchavě přicmrndávají, snad vyjma zde naprosto iritující postavy budoucího zetě Dermota Mulroneye a totálně přirozené Kathy Bates, tak by se dalo krátce vystihnout toto drama stárnoucího muže okolnostmi zahnaného do kouta.. Hned v úvodu příběhu se musí pan Schmidt rozloučit se svojí prací pojistného matematika, kterou ačkoliv vždy snil o svojí vlastní firmě, bezesporu zbožňoval, nato mu v čase nadcházející svatby jeho jediné dcery zemře milovaná manželka vytáčející ho do nejvyšších otáček už jen tím, že si dovolila zestárnout ve starou bábu, bez níž je však zprvu úplně bezmocný.. Schmidt tak inkasuje ránu za ranou, aby si nakonec ve svém karavanu, kdy nám drama zvolna přechází v road movie, uvědomil, že si jeho dcera Jeannie v podání krásné Hope Davis bere idiota, a rozhodne se jí svatbu vymluvit !! Jack Nicholson působí jako tradičně velmi přesvědčivě, zejména v jeho oblíbených cholerických návalech vzteku je okouzlující, ale dokáže prodat i tu bolest a neutěšitelnou prázdnotu nepotřebného muže.. Jako kontrast jeho neopakovatelnému působivému využití grimas a mimiky slouží jeho dojemné dopisování si s černošským chlapcem Nduguem, jemuž se stal na dálku pěstounem, kdy dělá prostřednictvím vnitřních monologů sám sobě vypravěče, čímž se tvůrcům podařilo velmi dojemně a inteligentně vykreslit právě ten souboj s jeho vnitřními běsy a nejniternějším smutkem, ale i jakýsi pomalý přerod v člověka, jež nakonec může dojít klidu a smíření.. Nevýrazné herecké obsazení vedlejších rolí, pomalejší tempo, jednotvárnost záběrů i jakási uniformita Schmidtova domu snímku, který se nedá nesrovnat s Americkou krásou, byť na její kvality hlavně díky Mendesově nedostižné režii ani zdaleka nedosahuje, dotváří bezezbytku obraz skutečně sychravého podzimu jednoho lidského života.. Big Jack však platí za jednoho z mála vyvolených, kteří dokáží na svých bedrech utáhnout prakticky jakýkoli film.. (30.05.2013)

Hollywoodská produkce, látka pro menšinové publikum. Nedorozumění. --- Vnímám film jako velmi subtilní zobrazení krize moderního muže. Muže lze definovat jako tvora, který touží po vděku, obdivu, úctě a lásce. Schmidt celý život dělal to, co se od něj očekávalo, a byl vzorem řádného amerického muže. Když přijde čas jít na odpočinek, má penzi a rozumné úspory. Jinak nic, naprosto nic za svůj řádný život neobdrží. --- Vzácná, opravdu vzácná je citlivost, s jakou je zobrazena bída rodiny, do které se hodlá přivdat Schmidtova dcera. Větší část příběhu je vyplněna Schmidtovým úsilím dovolat se u dcery respektu. Věří, že si zalouží úctu jako otec, jako osoba starší a zkušená, a ostatně dceřino bloudění je evidentní. Marná snaha, v tomto světě na dědky nikdo nedá. --- Vyústění je provokativní a silné: Chce-li muž poznat to, pro co byl stvořen, musí to hledat někde jinde než uvnitř moderní společnosti. --- Mistrovské! (18.08.2010)

Čistá tragikomika. Avšak ničím zaujímavý príbeh, zbytočne natiahnutý na vyše dve hodiny. Občas nejaké psychologické bláboly, jediné, čo bolo pekné, boli listy africkej sirote Nbugu, a scéna na záver možno aj trochu dojme. Ale inak rozťahané, s veľa chluchými miestami. Čo je pravda, Nicholson sa mi v staršom vydaní brutálne páči, no tu veľa nepredviedol. A inak slovko komédia tu nemalo čo robiť. Príbeh je dosť depresívny a na spríjemnenie nálady formou komédie neodporúčam. 65%. (09.03.2006)

Škoda jen, že je to poněkud neuspořádané - střídají se totiž tady dramatické a komediální scény a dohromady nejdou tolik, jako v Payneově novějším filmu Nebraska. Taky dost dlouho trvá (50 minut), než se Schmidt vydá na cestu, protože všechno to, co se dělo předtím, sice bylo zajímavé, ale taky poněkud nudné. Jak už je ale Schmidt na cestě, šlape to dokonale, párkrát mi to připomnělo jak Nebrasku, tak Příběh Alvina Straighta (I když mi oba tyhle filmy připadají lepší, než O Schmidtovi), je to dokonce i poetické a dodržuje to i posloupnost počasí. Škoda jen, že před a na svatbě to upadne dost do komedie a to drama se z toho trochu vytratí, ale to pak zachránilo strašně silné finále. Ale zase když to srovnám s Nebraskou, ta mě přece jenom zasáhla o maličko víc... Ale O Schmidtovi je na rozdíl od Nebrasky natočen barevně, což se k takovému filmu prostě hodí víc. Natočené a zahrané to je ale bravurně a celkově se mi to líbilo. Akorát fakt nechápu jednu věc - Payne natočil dva skvělé filmy, tak jak mohl natočit něco takového, jako jsou Děti moje... 4* (19.04.2020)

Podľa mňa výborné. Taký príjemný príbeh o jednom človeku, ktorý na sklonku života rozmýšľa aký to malo všetko vlastne zmysel. To asi čaká pomaly každého. :-) Nicholson zahrá absolútne čokoľvek a je teda tradične perfektný. Filmu trocha škodí neumiernená stopáž, ktorá v kombinácii s pomalým tempom spôsobuje, že film sa ku koncu už trochu vlečie. Keď sa však správne naladíte na atmosféru filmu, tak si ho vychutnáte. Podobne ako napr. u Zlomených kvetín. Nakoniec by som ešte spomenul hudbu Rolfea Kenta, ktorá je naozaj výborná a krásne podfarbuje dej. (22.05.2006)