Ratatouille

Doba, ked ludia hltali kazdy 3D nimak je davno za nami. 3D animacia sa ruti rychlo dopredu, a ked kedysi stacilo par sikovnych grafikov a niekolko dobrych napadov, dnes to funguje uz inac. Je velka pravdepodobnost, ze ked sa nechate zlakat nechutne milymi zvieratkami vyskierajucimi sa na vas z posteru, dostanete len nadielku imbecilnej a primitivnej "zabavy" a otrepanych napadov, ktora ma od tej skutocnej zabavy velmi daleko. Decka sa toho zrejme tak rychlo neprejedia, my starsi vsak toho mame uz pokrk. Avsak...este je tu Pixar. A Pixar znova na plnej ciare zabodoval. Grafiku znova posunul o velky kus dopredu (animacia a kamerove nalety su uzasne), znova priniesol hromadu sviezich a zabavnych napadov, znova vymyslel niekolko neokukanych charakterov...pani moji, pred tymto by zmekol aj sam velky kritik EGO. Dovidenia pri Wall E. Uz teraz som si isty ze to bude skvely animak. (10/10) (24.02.2008)

Na to, jak nezvyklou dějovou premisu si Pinkava vybral, je nakonec Ratatouille až překvapivě předvídatelnou podívanou. Efektní, dostatečně zábavnou a pixarovsky vypilovanou, ale přece jen jasně dopředu danou. Hodně tak zachraňuje romantické prostředí Paříže, příjemná kuchyně plná roztodivných pokrmů a také Anton Ego jako temný restaurační přízrak dělající z každého svého monologu vrcholně napínavou momentku. Když ale porovnám s takovými Auty, které se mohly ve schématičnosti ztratit daleko snadněji, mírné zklamání z Remyho cesty za chutěmi a vůněmi cítím. 70% (30.01.2008)

Přiznám se, že nemám chlupaté potvory s ocasem právě dvakrát v lásce. A představa, že by se motaly kolem jídla a mě by se na nějakou tu mňamku sbíhaly sliny se mi před zhlédnutím tohoto zdála zcela bizarní. A přece se stalo! Málokdy se mi stane, že bych dal animovanému filmu plný počet hvězdiček a tím jej postavil na úroveň těch největších filmových skvostů. Tentokrát udělám výjimku a rád. Ratatouille je totiž pravděpodobně tím nejlepším animákem, který jsem kdy viděl. Má zajímavý příběh a nenudil mne ani na moment a toho si cením. (09.05.2009)

Nakonec i já jsem podlehnul příznivým referencím na onu vyhlášenou restauraci jménem Pixar a vyrazil jsem do jejich útrob rozhodnut posoudit kvalitu jejich proslulé kuchyně na vlastní chuťové buňky. Již interiér samotného podniku dával tušit, že jsem právě vstoupil do stravovacího zařízení, jemuž přísluší přívlastek luxusní. Pokrmy byly nošeny na zlatých mísách a víno se nalévalo do křišťálových pohárů. Na efekt dobré, mne však zajímalo především jídlo samotné. Když přede mne číšník položil talíř s malebně vypadající krmí, bylo mi hned jasné, že šéfkuchař své řemeslo ovládá na úrovni mistra a ani jeho kuchtíci v ničem nazaostávají. Leč možná místní kuchyni trochu chybí větší fantazie, větší kreativnost, či řekněme touha zkoušet něco nového. Dostalo se mi pokrmu umně připraveného a náramně chutného, avšak v principu jednoduchého a prostého. Mnohé mlsné jazýčky by mohly být i tak maximálně spokojeny, mé chuťové pohárky jsou však zhýčkanější. (26.12.2007)

Do posledního zrnka mouky vypreparovaná gastronomická jízda, v níž funguje na jedničku jak počítačová animace, z níž mnohé elementy působí takřka opravdově, tak naprosto plynulá a excelentně odvyprávěná příběhová linie. Nejvíc mě však potěšil Bird, kterého jsem po - pro mě - velenudných Úžasňákových ani trochu nemusel. Tady se ale chopil malého krysího kuchaříčka s grácií francouzského fajnšmekra a ukuchtil podívanou, jež mi více než sedla. Stejně jako Anton Ego miluju jídlo, sám miluju vaření a teď miluju i Ratatouille. Bravo. (06.09.2007)