Sherlock Holmes: Mistr mezi vyděrači
The Master Blackmailer
Sherlock Holmes: Majster medzi vydieračmi
Obsahy(1)
Není snad na světě odpornějšího zločinu – tedy pomineme-li vraždu, pochopitelně – než je vyděračství. Profitovat ze slabosti a strachu svých bližních, pást se na jejich neštěstí, těšit se z peněz, které takto získám… Na to musí mít člověk opravdu silný žaludek. Bohužel lidí, kteří se hodlají takovýmto způsobem obohacovat, se vždycky najde dost. Jeden exemplář tohoto druhu se právě etabloval v Londýně. A je to skutečný mistr svého oboru. Nezastaví se před ničím, neomylně se žene za svou kořistí, umí si – někdy i léta – počkat na nejvhodnější chvíli. Jmenuje se Charles Augustus Milverton a z titulu obchodníka s uměním má přístup i do té nejvyšší společnosti. A dokáže této výhody znamenitě – k neštěstí svých obětí – využívat. Existuje vůbec způsob, jak počínání této zrůdy zarazit? Sherlock Holmes s doktorem Watsonem stojí před možná nejtěžším úkolem své kariéry. (Česká televize)
(více)Recenze (43)
Není to určitě ta nejlepší holmesovka, dokonce to není ani nejlepší holmesovka s Jeremy Brettem. Ale oproti mnohým novým zpracováním a pokračováním je to hluboce nad průměrem (samozřejmě pokračováním bez J.B.). Atmosféra je skvělá a i když mi ji rozuzlení trochu pokazilo, předešlou hodinu a půl jsem se skvěle bavil. Exteriéry i kostýmy jsou klasicky (u této série) přesvědčivé a realistické. Hlavní herci své role hrát umí (taky je hráli aspoň dvacetkrát dřív) a ani ostatní nejsou nepřesvědčiví. Navíc tu je ukázána Holmesova lepší lidštější stránka (i když poté se opět zachová jako stroj) a já osobně hodně oceňuju, že mu tu na hlavu necpou tu příšernou šedivou jezdeckou čapku, ale cylindr. O té čapce se nikdy Conan Doyle nezmínil, tak by mě zajímalo, jak se tam dostala. Jedinou vadu na kráse vidím asi v tom trochu zmršeným (můj názor) závěru, takovým trochu příliš rychle utnutým a odešlým. ()
Tu, aj keby nebol žiadny dej, tak lokácie, obrazy a kostýmy samy osebe si zaslúžia tri hviezdičky. No ak sa k tomu pripojí skvele zvládnutý zámerný holmesovský neštandard, o vyššie hodnotenie je postarané. Netypické postupy brilantného detektíva sa prejavujú v takmer v celej príhode. Holmes sa ukáže v úlohe flirtujúceho inštalatéra; absolvuje žiarlivostný fyzický súboj so sokom v láske a napokon viackrát náruživo bozkáva chyžnú, s ktorou sa v záujme doriešenia prípadu zasnúbi. V závere miesto úvah namáhajúcich mozgové závity použije vlamačské nástroje. ()
Medzi sherlockovskými celovečerákmi poemerne anomália. Sherlock dáva najavo zreteľne aj rozčúlenie a dokonca sme svedkami, že sa doňho zamiluje istá žena. Vzhľadom na okolnosti ale ide o celkom vtipné vsuvky, Sherlock totiž celú vec inicioval. Taktiež riešenie prípadu je neortodoxné, zločinca poznáme od začiatku a tu ide skôr o hru na mačku a myš. Konečne sa poriadne zapoj(t)il aj Watson, pri predchádzajúcich dielach som mal občas dojem, že je tam len na "čistenie Holmesových bôt". ()
Tentokrát se mi to zdálo málo fantastické. Pracně vyloupit trezor a pak nechat provést vraždu cizíma rukama mi připadá trochu neprofesionální od úžasného detektiva Sherlocka Holmese. On, který vždy všechno předvídá, najednou nepočítal s účastí hraběnky, která měla též nemile zkušenosti s vyděračem, o čemž on věděl. Žádné originální řešení, proto 3*. ()
Poctivé televizní zpracování vlastně dost divného (ne)detektivního případu: kdo je vyděračem všichni věděli, lítý a znechucený Sherlock nic nededukoval (vícekrát snad s nápadem přišel klidně uvažující Watson!), pouze v přestrojení posbíral pár informací a zastal roli prostředníka. Vždyť i "samovolnému" rozřešení jen přihlížel(i)! ()
Galerie (5)
Photo © Granada Television
Zajímavosti (1)
- Když je zastřelen důstojník, policejní detektiv vezme odhozenou zbraň do kapesníku. To nebylo u Scotland Yardu v polovině 90. let 19. století, kdy se film odehrává, vůbec zvykem. Otisky prstů začaly být v Británii používány k identifikaci až v roce 1901. (Sinecod)
Reklama