-
-
Když začínala předprodukce, režisér Andrey Zvyagintsev řekl producentovi Dmitriji Lesnevskému, že nemá smysl natočit film, pokud nenajde dva chlapce, kteří by byli na tuto roli „geniální“. Zvyagintsev měl dva asistenty, kteří mu pomohli hledat herce, jednoho v Petrohradě a jednoho v Moskvě, nakonec navštívil obě města sám. V Moskvě našel Vladimíra Garina a v Petrohradě Ivana Dobronravova, které si vybral z více než 600 uchazečů.
(Tet.Ew)
-
-
Režisér přiznal, že původně natočil scénu, kde bylo odhaleno tetování otce, které by mohlo prozradit něco z jeho minulosti. Později se rozhodl tuto scénu vystřihnout.
(Tygrys)
-
-
Vladimiru Garinovi (Andrej) bylo věnováno ocenění, které film získal na festivalu v Benátkách.
(Tygrys)
V kinech
od:
Jhershaw
S ruskými filmy moc zkušeností nemám a když jsem jeden viděl na filmovém festivalu v KV, nabyl jsem dojmu, že ruské filmy jsou velmi levné, vznikají v "polních podmínkách" a je to na nich vidět; a něco podobného jsem očekával i od Návratu. Naštěstí jsem se mýlil - už od začátku jsem byl okouzlen krásnou hudbou a kamerou; a překvapen hereckými výkony. Obzvlášť ti dva dětští herci byli skvělí, což můžu posoudit podle toho, že mi byli opravdu nesympatičtí (nepoznal jsem, jestli toho otravného romazlence jen hraje, nebo jím skutečně je, což v prvním případě znamená pochvalu:-)(28.7.2004)
misterz
Snímok ma ani tak nedostal príbehom ako skôr svojou jedinečnou, seversky chladnou a bezútešnou atmosférou. Dejová linka naozaj toho veľa neponúkne, je o dvoch chlapcoch, ktorí sa vyrovnávajú s nečakaným príchodom svojho otca, každý po svojom a z protipólneho postavenia sa k problému, ale aj tak..... O to zaujímavejšie je postupne budované dramatické napätie medzi otcom a chlapcami ako aj chlapcami navzájom. Režisér si dal záležať a nastienená psychologická stránka tohto problému sa začne pred očami diváka odvíjať veľmi nepríjemným a mrazivým, dokonale spracovaným spôsobom. Určite sa takéto niečo len tak nevidí a z tohto pohľadu je tento film jedna veľká vzácnosť. Film poteší hlavne náročnejšieho diváka. 80/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou.(8.4.2015)
GilEstel
Dlouholeté odcizení otce od jeho dvou synů a jejich obtížné hleání cesty k sobě. To je kostra dramatu, které nabízí Andrej Zvjagincev ve svém filmovém otisku. Nízkorozpočtový snímek ve stylu roadmovie se opírá o herecké výkony obou chlapců v dětských rolích a o syrovou divokost ruské krajiny v okolí Ladožského jezera. Režisér diváka úspěšně zaplétá do psychologické hry nevyrovnaného vztahu otce a dětí. Autoritářský přístup a citová odměřenost spolu se strachem dětí z cizosti a zjevné přetářky. To vše neustále připomíná temný tón, který předznamenává tragické rozuzlení, jenž také v závěru přichází. Jak už to u podobných filmů bývá, pokládá i tento určité otázky, na které sám neodpovídá, čímž nutí k zamyšlení. Film určitě stojí za vidění. Zejména linie z pohledu obou chlapců funguje výborně. Osobně mám problém pouze s rolí otce, jehož chování a pohnutky nejsou nijak objasněny ani přiblíženy. Možná je to úmysl, zachovat tajemnost a neurčitou obavu z této postavy i před divákem, ale když chci vnímat film komplexně, pochopitelný dětský úhel pohledu mi nestačí.(4.2.2013)
kobejn
K tomuto filmu mohu napsat dva různé komentáře. První by byl tento. Tomuto filmu nelze nic vytknout, ve stopách Tarkovského, dokonale bezchybné dílo. Druhý by byl tento. No jo, bezchybné, dokonalé to ano. Ale je to přesně ten typ filmu, který mě nechává spíše chladným, podruhé to vidět nechci. Bez chyby, ale za srdce mě to nevzalo. Jak takový film ohodnotit? Podle prvního musím dát pět. Podle druhého tak tři. Takže kompromisně za čtyři. A jednu čistě subjektivní poznámku z hloubi mé duše - nesnášim malý umíněný protivný spratky koljovského ražení, takže ten malý hoch mě tam neuvěřitelně iritoval, naopak otec mi byl sympatický. Závěr byl působivý.(10.2.2012)
mat.ilda
Hudba znějící jak žalostný zpěv kosatek v zajetí hned v úvodu navodila očekávání hlubokých emocionálních zážitků, a skutečně, odsypány v pravidelných dávkách, zasahovaly přesně a bolestivě, prostřednictvím dokonalých výkonů obou chlapců v hlavních rolích, jejichž rozdílné charaktery odrážely touhu po otcově lásce zcela po svém. Natočeno v duchu typicky ruské poetiky, bez patosu, s krásnými záběry, dokonalý zážitek mně však narušoval všudypřítomný chlad i nezodpovězená "proč?"(6.6.2012)