Návrat
-
Vozvraščenije
-
Vozvrashcheniye
-
Возвращение
-
Vozvrashchenie
-
The Return
-
Návrat
Drama / Mysteriózní / Thriller
Rusko, 2003, 105 min
Drama / Mysteriózní / Thriller
Rusko, 2003, 105 min
V kinech
od:
gogo76
Asi najkvalitnejší alebo minimálne jeden z nakvalitnejších ruských filmov, aké som doteraz videl. Film akých sa dnes netočí mnoho, čo je veľká škoda, a možno aj práve preto som si ho tak zamiloval. Príbeh v podstate jednoduchý, ale presvedčivosť s akou dvaja detský herci zahrali pochybovačných a nesmelých chlapcov, tak to klobúk dole. Výlet s cudzím chlapom, o ktorom im mama povie, že je to ich otec sa postupne v tvrdohlavých chlapčenských hlavách, mení z ich pohľadu na boj o prežitie... Kto to naozaj je? Rozuzlenie príde až v záverečných titulkoch a je dosť šokujúce. Film sa nesie v pozvoľnom tempe, na nič netlačí, všetko čo sa vo filme stane, prichádza akoby prirodzene a napriek tomu si film dovolím označiť za napínavý. Kto pochybuje o kvalite ruského filmu, tak to by mohla byť jedna z ukážok, ktorej má čo aj hollywood závidieť. Viac takýchto filmov. 100%.(3.5.2009)
vypravěč
Již první scény otevírají Návrat jako film o zasvěcení, nebo spíše: o zdánlivém nebo padělaném zasvěcení, jehož faleš je dána již jeho nekonečným opakováním: jeho nej(h)různější podoby se nepřestajně vracejí a je nutno je ustavičně podstupovat a překonávat. Napětí mezi banálním zaháněním nudy, poměřováním nechápaných sil a moci v šedi nepravděpodobného světa periferních sídlišť provinčních měst vyloučených oblastí mimosvětských zemí, a palčivými krůčky po duchovním žebříku podél axis mundi se k nesnesení zesílí po příchodu „otce“, s nímž přicházejí nové zkoušky, výzvy a vzestupy. Ten zosobňuje nadosobní, patriarchální řád, chlad, který se zprvu jeví jako nesrozumitelnější varianta dosavadní citové monochromie poznané skutečnosti: své syny ani tak nezkoumá, jako trénuje či „testuje“ podle pravidel vlastní řeči. Společná cesta ubíhá trpce všem nerozumějícím si: každý z trojice jí kráčí po svém a vzdalujíce se, přibližují, jak to znázornila již klukovská honička mezi prvními epizodami filmu. Jako se až neuvěřitelně pestře mění svět v roztodivně orientovaných, ale vždy přesvědčivých, záběrech, čistých a bezprostředních, tak se prohřívá i matoucí chlad, projasňuje se nejistota a nevíra, ale i temní radost – vše v interakcích rozumu a srdce, protikladně se valících vln, rozechvívajících celou planetu. Nemužná dospělá cizota popraskává ale jen pomalu, zatímco rozum, přesvědčivější ve slovech, která v té ryzí plodnici citu, jíž je převládající ticho, váží více a otráví svými argumenty, nevírou a opojnou mocí všechna blahodárná vodstva, přehradí očistnou prostou bezprostřednost a pak stačí již jen málo… K pravé proměně konečně přispívá krutý tragický zvrat, jenž spouští stavidla léčivé lítosti, a dešti prosvítá světlo Moudrosti. Přesycení filmu symboly, často víceznačnými, umožňuje jeho různá alegorická čtení. Dominance křesťanských odkazů kontrastuje s nemilosrdností zkoušek a bylo by jí rovněž možno chápat jako kritiku formálních duchovních návyků nebo nemilující církve i jako výzvu k pokornému poddání se řádu, k potlačení vlastního Já a povzbuzení lásky. Nad hledáním té pravé se spíše kloním k tomu chápat je jen jako podněty k ohledu k hieroglyfické povaze skutečnosti, k tajemství, které tkví za pohyby, gesty i slovy.(26.10.2017)
Vančura
Uff, síla. To nejlepší, co se s tímto filmem dá udělat, je pustit si ho naslepo, nevědět o něm vůbec nic, a nechat se jím rozervat na cucky. Nádherná kamera a lokace, vynikající scénář a neokázale působivé herectví představitelů všech rolí daly vzniknout neobyčejně působivému a krásnému filmu. Skvostný režijní debut, který si v ničem nezadá s mistrovstvím Zvjagincevových pozdějších snímků.(28.3.2015)
Sarkastic
Čekal jsem méně, dostalo se mi mnohem více. Ruských filmů moc neznám, a tak jsem se těšil, jestli mě třeba příjemně nepřekvapí a taky, že si trochu procvičím slovní zásobu, když mi jedou ty titulky (a jak jsem zjistil, většinu nadávek pobere slovíčko дурак a taky, že "srab" se řekne трус ;-)). Hodně silný příběh, někdy ledově chladný, podbarven krásnou mrazivou hudbou, dobře zahraný (oba dětští představitelé působili velmi autenticky), celkově velice opravdový, protkán štiplavým humorem (rozhovory otce a Ivana), následuje nečekaný zvrat a otevřený konec s mnoha otázkami. Navíc sdílím názor, že každý si tu najde něco svého. Jasných 5*. Zajímavé komentáře: kleopatra, Marigold.(4.5.2008)
brit84
Asi nejsem sám, kdo po shlédnutí byl mírně řečeno v rozpacích, co Návrat vlastně symbolizuje, kde je jeho myšlenka. Herecké výkony jsou přesvědčivé. Obrazově jde o krásný film, který si i naprostý laik musí vychutnat. Dějově mně zápletka nepřijde ničím zajímavá, i když silné momenty se najdou, a o otci se vlastně nedozvíme téměř nic. Já osobně jsem milovníkem silných konců. Jsem zastáncem toho, že i když libovolný film nabízí celkem průměrný obsah, zajímavý konec ho může vyšvihnout mezi elitu. Naopak už o tom nejsem příliš přesvědčen a špatné konce dle mého mohou zničit celý pracně budovaný děj. Nechci tím říct, že konec Návratu je špatný, jen vlastně neukáže vůbec nic. Žádné rozuzlení, vysvětlení, nic.(26.6.2011)