-
-
Představitel Andreje Vladimír Garin se krátce po uvedení snímku do kin utopil ve stejném jezeru, kde se film točil, ve věku 16 let.
(Kulmon)
-
-
Když začínala předprodukce, režisér Andrey Zvyagintsev řekl producentovi Dmitriji Lesnevskému, že nemá smysl natočit film, pokud nenajde dva chlapce, kteří by byli na tuto roli „geniální“. Zvyagintsev měl dva asistenty, kteří mu pomohli hledat herce, jednoho v Petrohradě a jednoho v Moskvě, nakonec navštívil obě města sám. V Moskvě našel Vladimíra Garina a v Petrohradě Ivana Dobronravova, které si vybral z více než 600 uchazečů.
(Tet.Ew)
-
-
Když si Ivan obvazuje na ostrově zraněnou ruku, má v následujícím záběru obvaz na druhé ruce.
(Tygrys)
V kinech
od:
Enšpígl
V době kdy píši komentář je půlka ledna a v tuto dobu k nám obvykle z Ruska doráží silné mrazy. Tentokrát však dorazil "pouze" film ze kterého místy jde mráz, ale nemá v sobě vůbec žádný chlad . Těžko se mě nachází slova, natož odpovědi k tomuto filmu. Kamerová poezie byla naprosto překrásná, nejen že dokázala svými záběry umocnit protichůdný vztah dvou bratrů ke svému údajnému otci, ale ještě stačila ukázat svými záběry krásu, velikost a současně drsnost ruské přírody. Naprosto mimořádné dětské herecké výkony, které hraničili z autentičností si zaslouží celosvětové uznání a společně s výše popsaným jednoznačných 5 hvězdiček.(16.1.2007)
Hwaelos
Z té kamery prostě musí mít člověk bradu až u země. Film je provokativní a dráždivý v tom smyslu, že pokud jednou začnet s jeho sledováním, jste prostě natolik zvědaví, že i kdyby vám jeho pomalé "Tarkovského" tempo nevyhovovalo, stejně se budete dívat dál. V tom tkví slabina i síla filmu. Od chvíle, kdy otec vstoupí do života těch dvou kluků (a zejména od doby, kdy se ocitnou na ostrově) jste zkrátka zvědaví, jak se rozkryje příběh onoho muže. Co bylo v oné bedně? Je ztroskotalá loď u ostrova jen náhodou? A jak to souvisí se zmínkou, že se kdysi "ryb přejedl"? Nutně pak musí přijít jisté zklamání, když nepřijde odpověď. Na druhou stranu možná díky tomu vám zůstane snímek vrtat hlavou...(18.11.2008)
Matty
Film je opatrně protkán jemnými náznaky a nepatrnými gesty (krásná je scéna, kdy otec nastupuje do auta – sledujte výrazy chlapeckých tváří). Buď se vám hned ze začátku podaří „naladit“ na tu správnou vlnu, nebo si snímek vůbec neužijete a budete jej sledovat s chladným nezájmem. Výkony herců, zvlášť obou chlapců, jsou dokonale procítěné. Linie dělící herce od postavy byla zde ztenčena na nezbytné minimum. Návrat je pozoruhodným ruským počinem, jistě právem přirovnávaným k filmům Andreje Tarkovského, na rozdíl od Tarkovského jsem si jej však užíval ani ne tolik hlavou, jako srdcem. Nebyl to zážitek příjemný v pravém slova smyslu, Návrat je extrémně smutný, zvlášť, jste-li obeznámení s faktem, že představitel Andreje krátce po natáčení tragicky zemřel, ale i na smutku může být cosi povznášejícího. 90% Zajímavé komentáře: Radko, JB2203, d-fens, Humprt Pum(10.2.2007)
MontyBrogan
Chápal som aj deti aj otca. On bol skôr prísny ako zlý a chcel vo výchove dobehnúť zameškaný čas. Či už sa preto rozhodol sám, alebo nie a záujem predtým nejavil, je v danej situácii viac-menej jedno. Oni ale vedeli, že sa to nedá zo dňa na deň a nevideli dôvod poslúchať cudzieho človeka. Teda jeden viac, druhý menej, no nakoniec vzdorovali obaja. Až to vyústilo do jednej nešťastnej situácie. Film, ktorý nabáda vážiť si život a vzťahy o niečo viac. Veď nový začiatok v znamení zblíženia sa s človekom známym doposiaľ len z rozprávania, môže ľahko stíhať koniec. Veľký a nemenný. Čierna čiara za ktorou bude svedomie už stále čiastočne pošramotené. A z tých pár dní, kedy sa všetko zmenilo, ostanú len čiernobiele fotky a spomienky ešte temnejšie.(27.7.2014)
GilEstel
Dlouholeté odcizení otce od jeho dvou synů a jejich obtížné hleání cesty k sobě. To je kostra dramatu, které nabízí Andrej Zvjagincev ve svém filmovém otisku. Nízkorozpočtový snímek ve stylu roadmovie se opírá o herecké výkony obou chlapců v dětských rolích a o syrovou divokost ruské krajiny v okolí Ladožského jezera. Režisér diváka úspěšně zaplétá do psychologické hry nevyrovnaného vztahu otce a dětí. Autoritářský přístup a citová odměřenost spolu se strachem dětí z cizosti a zjevné přetářky. To vše neustále připomíná temný tón, který předznamenává tragické rozuzlení, jenž také v závěru přichází. Jak už to u podobných filmů bývá, pokládá i tento určité otázky, na které sám neodpovídá, čímž nutí k zamyšlení. Film určitě stojí za vidění. Zejména linie z pohledu obou chlapců funguje výborně. Osobně mám problém pouze s rolí otce, jehož chování a pohnutky nejsou nijak objasněny ani přiblíženy. Možná je to úmysl, zachovat tajemnost a neurčitou obavu z této postavy i před divákem, ale když chci vnímat film komplexně, pochopitelný dětský úhel pohledu mi nestačí.(4.2.2013)