-
-
Představitel Andreje Vladimír Garin se krátce po uvedení snímku do kin utopil ve stejném jezeru, kde se film točil, ve věku 16 let.
(Kulmon)
-
-
Když si Ivan obvazuje na ostrově zraněnou ruku, má v následujícím záběru obvaz na druhé ruce.
(Tygrys)
-
-
Když začínala předprodukce, režisér Andrey Zvyagintsev řekl producentovi Dmitriji Lesnevskému, že nemá smysl natočit film, pokud nenajde dva chlapce, kteří by byli na tuto roli „geniální“. Zvyagintsev měl dva asistenty, kteří mu pomohli hledat herce, jednoho v Petrohradě a jednoho v Moskvě, nakonec navštívil obě města sám. V Moskvě našel Vladimíra Garina a v Petrohradě Ivana Dobronravova, které si vybral z více než 600 uchazečů.
(Tet.Ew)
V kinech
od:
GilEstel
Dlouholeté odcizení otce od jeho dvou synů a jejich obtížné hleání cesty k sobě. To je kostra dramatu, které nabízí Andrej Zvjagincev ve svém filmovém otisku. Nízkorozpočtový snímek ve stylu roadmovie se opírá o herecké výkony obou chlapců v dětských rolích a o syrovou divokost ruské krajiny v okolí Ladožského jezera. Režisér diváka úspěšně zaplétá do psychologické hry nevyrovnaného vztahu otce a dětí. Autoritářský přístup a citová odměřenost spolu se strachem dětí z cizosti a zjevné přetářky. To vše neustále připomíná temný tón, který předznamenává tragické rozuzlení, jenž také v závěru přichází. Jak už to u podobných filmů bývá, pokládá i tento určité otázky, na které sám neodpovídá, čímž nutí k zamyšlení. Film určitě stojí za vidění. Zejména linie z pohledu obou chlapců funguje výborně. Osobně mám problém pouze s rolí otce, jehož chování a pohnutky nejsou nijak objasněny ani přiblíženy. Možná je to úmysl, zachovat tajemnost a neurčitou obavu z této postavy i před divákem, ale když chci vnímat film komplexně, pochopitelný dětský úhel pohledu mi nestačí.(4.2.2013)
Hwaelos
Z té kamery prostě musí mít člověk bradu až u země. Film je provokativní a dráždivý v tom smyslu, že pokud jednou začnet s jeho sledováním, jste prostě natolik zvědaví, že i kdyby vám jeho pomalé "Tarkovského" tempo nevyhovovalo, stejně se budete dívat dál. V tom tkví slabina i síla filmu. Od chvíle, kdy otec vstoupí do života těch dvou kluků (a zejména od doby, kdy se ocitnou na ostrově) jste zkrátka zvědaví, jak se rozkryje příběh onoho muže. Co bylo v oné bedně? Je ztroskotalá loď u ostrova jen náhodou? A jak to souvisí se zmínkou, že se kdysi "ryb přejedl"? Nutně pak musí přijít jisté zklamání, když nepřijde odpověď. Na druhou stranu možná díky tomu vám zůstane snímek vrtat hlavou...(18.11.2008)
Dont
Po technické stránce je film zpracovaný takřka dokonale, vyzdvihl bych zejména úžasnou kameru. Herecké výkony také na úrovni, a to i u dětských herců. Příběh není nikterak zapeklitý, tak to však u road movie bývá a není to tedy výtka. Vývoj vztahu mezi přísným otcem a jeho syny ve mně ale nevyvolal téměř žádné emoce. Návrat nastolí hned několik zásadních otázek, na žádnou z nich ale nenabídne kloudnou odpověď a o záhadném otci tak přemýšlíme jen na základě několika útržků z rozhovorů s chlapci. Nechal jsem si film pár dní rozležet v hlavě a mám nyní svoji verzi, jak to vlastně bylo. Na jednu stranu je dobře, že divák je tlačen do toho, aby o filmu aktivně přemýšlel, ale těch indicií mohlo být trochu více. Pokud existuje tisíc verzí a žádná není o nic víc pravděpodobnější než druhá, zůstává film spíše takovým uměleckým impulsem, než skutečným filmovým zážitkem. Když teď pročítám jiné názory, narazil jsem na komentář od uživatele GilEstel, ten to myslím vystihl velmi trefně.(13.8.2013)
NinonL
Je mi smutno. Myslela jsem si, že to bude zase jeden na čsfd přehodnocený film o ničem, ale mýlila jsem se. Krásný, velmi citlivě podaný příběh otce, který se po 12 letech znovu setkává se svými syny. Jsou to správní puberťáci a otci nic nedarují. Tedy alespoň jeden z nich. Chlapci se ve filmu více baví mezi sebou a je vidět, jak se postupně, díky vlivu přísného otce, mění. Pomalu a jistě se z nich stávají muži. Nakonec i slza ukápla a neměla jsem pocit, že mě autor filmu citově vydírá.(3.6.2017)
emma53
Velmi intenzivní zážitek, který šel až na dřeň mého já. Andreje Zvjaginceva jsem do této chvíle neznala, ale od teď si nenechám ujít žádný z jeho filmů. Výběr dvou chlapců do hlavních rolí byl dokonalý a na oči těch kluků hned tak nezapomenu. Naprosto přesvědčivé výkony s atmosférou, která mě pohltila od prvního momentu do toho posledního a pak jsem ještě chvíli seděla a rozdýchávala tuhle úžasnou i když smutnou, filmovou perlu!(7.8.2012)