Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Božena ŠimkováKamera:
Jiří KovářHudba:
Otakar OlšaníkHrají:
Jitka Schneiderová, Roman Vojtek, Vilma Cibulková, Václav Postránecký, Drahomíra Hofmanová, Petr Štěpánek, Zdena Herfortová, Igor Ondříček (více)Obsahy(1)
Pohádka o velké lásce, k jejímuž naplnění je zapotřebí překonat mnoho nástrah a překážek, vychází z motivů klasického odkazu našich znamenitých sběratelů a vypravěčů příběhů. Vesnický chasník Libor se zamiluje do dívky, náležející do jiného světa a přes obavy své matky a přes skutečné úklady dívčiny vládkyně si ruku své vyvolené dobude. Cesta, kterou Libor musí za svou milovanou vykonat, je trnitá. Ale, cožpak je v životě něco zadarmo? Režisérka Vlasta Janečková obsadila do hlavních rolí Libora a Čekanky Romana Vojtka a Jitku Schneiderovou. Podstatná část natáčení probíhala ve skanzenu na Veselém kopci u Hlinska a ve vápencových skalách Moravského krasu. (Česká televize)
(více)Recenze (38)
Nejdřív jsem uvažovala o tom, že tomu dám 1*, ale když tam ten blbeček Libor vlastníma rukama a bez nějaké větší námahy "vyrval" mříže ze zdi, to už jsem nemohla a začala se řehtat jak pominutá. Ne snad nad jeho schopnostma, ale nad tou blbostí, které se říká porevoluční česká pohádka. Takže odpad je na místě. ()
Exteriérová pohádka v lesích a u skal s protivně ďábelskou Vilmou Cibulkovou a sytým barevným obrazem, ve kterém Schneiderová i Vojtek vyniknou. Škoda jen, že při navazování provazu Jitka neodhodila více oblečení a místo ustřihnutého copu si neroztrhala vlastní oblečení. Ale i tak to byla sice průměrná, ale rozhodně povedená pohádka určená spíše dospělejším divákům než malým dětem. Hudba: Otakar Olšaník ()
V dětství jsem měla tuhle pohádku opravdu ráda, bohužel nyní musím superlativy zbrzdit. Obsazení slibuje hodně, ale velice mě iritoval dabing trpaslíka a hloupost hlavní hrdinky (kupříkladu ustřihnutí copu, když měla na sobě zástěru, halenku..). Také se mi nějak nechtělo věřit tomu, že mladík na minutku zahlédne krásnou dívku, a je z toho láska až za hrob. Když ale odpočíváte po výborném nedělním obědě, není "Zakletý vrch" špatná volba. ()
Další z těch monotónních pohádek vznikajících v posledních XY letech... Prostě tady těm vyumělkovaným pohádkám nemůžu přijít na chuť. Všechno je překombinované, všechno z toho už jsme mohli vidět jinde. Chtělo by to trochu originality. Tady z těch všelijakých trpaslíků, čertů, draků, zlých královen a čarodějnic a moudrých Honzů jde hlava kolem. Ve všech směrech tuctové a předvídatelné, v podstatě nezáživná podívaná po nedělním obědě. ()
Víte, já mám pohádky rád. Pokud mám čas, vždycky na nějakou kouknu. Nechápu tedy, jak tato parodie na pohádku mohla vzniknout. Proč Vlasta Janečková celkem zběhlá v řežii pohádek tohle provedla ? To opravdu nevím… Další věc, viděl jsem hodně pohádek a pokaždé to bylo tak, že chudý či bohatý, pasáček či princ zachránil svou milou ze spáru nějaké příšery, čarodějnice, kletby, ale tady ne. Hlavní postavy se potkají, pohlédnou si do očí a hned vědí, že bude svatba a že budou mít kupu dětí. Nevím jak ostatní, ale já to takhle v reálném životě nevidím a tím spíš, že je to určené pro děti, bych to tam takhle nedával. Moc čarodějnice je opravdu ostudná, hodí na hrdinu pár kamínků ze skály, pak možná trochu větru a blesků, ale to je vše! Všechno to zavšuje trpaslík měnící se v krkavce s tím nejnevěrohodnějším trikem, jakým jsem kdy viděl, rádoby tajemné kouzelné zrcadlo, které pořád jen kecá o Síle lásky a hostinský, který nostalgicky jako vypravěč říká, že zázraky se dějí. Takhle se prostě pohádky nedělají... ()
Reklama