Interstella 5555: The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem

Někdo si do videoklipu zasadí ukázky z filmů a někdo si k písničce (nebo spíše k albu) vytvoří vlastní film. To je Interstella 5555. Už od prvního klipu k One more time mě to uchvátilo. Na to, jak to celé dopadne, jsem si musela pár let počkat (a dušovat se, jestli vůbec je nějaký konec a někdo jim projekt nestopnul), protože vydali do komerčního světa snad jen čtyři klipy. Díky Bohu jsme se dočkala a musím říct, že výsledek je za jedna :) (30.12.2012)

Za fanouška Daft Punk bych se spíš neoznačil, ačkoli jejich hudbu mám hodně rád, často ji poslouchám, ale rozhodně neznám všechny skladby, všechny alba a zatím ani jedno nevlastním - i když po dnešku asi budu chtít. Asi rok zpátky jsem viděl i ten jejich film, Elektromu. Tak jako tak ale nechápu, proč jsem tenhle film do nedávna vůbec neznal a ani nevěděl o jeho existenci. Jak mi tohle mohlo uniknout fakt nechápu, a to videoklip k One More Time jsem viděl nespočetněkrát, jen mě nikdy nenapadlo, že to je z filmu... Každopádně dneska jsem to konečně viděl a těch 65 minut si neskutečně užil. Hudba je zde totiž naprosto úžasná a snad ani jednu skladbu bych neoznačil za slabou nebo že by se mi nelíbila - a to se mi snad ještě nikdy nestalo. Navíc do každé části, ve které hraje, se dokonale hodí. A když si vezmu, že se vlastně jedná jen o film k albu, má to i geniální a skvěle vymyšlený děj, že jsem až čuměl. O to víc jsem rád, že mě Intersttella 5555 nezklamalo, právě naopak, dopadlo to mnohem líp, než jsem čekal. A to o dost. Ani bych se nebál zařadit to mezi ty vůbec nejlepší filmy, jaké jsem kdy viděl. A to poměrně vysoko. Do topky se mi ten film asi nedostane, ale i tak to bylo úžasných 65 minut, které si klidně dám vícekrát. Už jenom kvůli té hudbě. Ale nutno upozornit, pokud tenhle styl hudby není pro vás to pravé ořechové, s největší pravděpodobností vás to dost mine. Já byl ale spokojený tak, jako u málokterého filmu, takže ten plný počet je jistý. 5* (30.07.2020)

Mno, pár výhrad žel mám. Ale jsou to drobné výhrady. Trošku mi vadila modrá barva pleti mimozemšťanů, protože třeba u té holky mi to připomínalo Šmoulinku. Ta japonská animace je chvílemi naprosto geniální, aby tam pak animátoři prdli rádoby vtipnou postavičku jak z Dobrodruhů z vesmíru (ano, jeden z členů skupiny). Některé skladby bych prohodil, třeba ta u pohřbu se ke scéně moc nehodila. Samotná hudba docela ušla, jen to, že některé skladby stojí na repetitivnosti, mi chvílemi vadilo - a asi nejvíc u závěrečné, skoro nekonečné skladby. AVŠAK. Jinak mne celý film hodně potěšil. Říkal jsem si, že takhle kdyby někdo zfilmoval od ELO Time, to by bylo super. Tady to trvá hodinu a nápadů je, že by z toho Američani natočili 24 sezón nějakého seriálu. Vážně mne to hodně bavilo, a když už jsem si myslel, že jsem tvůrce prokoukl a vím, co bude dál, přišli s docela nečekaným zvratem. SPOILER SPOILER A ten nápad, že Mozart, Jimi Hendrix nebo Ella Fitzgerald vlastně byli mimozemšťané mne hodně nadchl. KONEC SPOILERU Navíc tam jsou drobné špílce jako fotbalový zápas Francie a Japonska, který je v určitou chvíli 1:1 (ha ha, kdo zná japonský fotbal, tak ten vtip pochopí daleko víc) nebo že na zlatých deskách jsou nominováni Daft Punk. Celkově to má přes určité smutné momenty hodně poztivní náboj, a to mezigalaktické spojení s mimozemšťany při koncertu je hodně příjemná vize. (24.10.2020)

Pro mě, jako fanouška Hloupého Punku (který vůbec není hloupý a už vůbec ne punk, haha)...povinnost. A velmi příjemná. Za absolutní vrchol považuji skladbu Veridis Quo (a za jejich totální vrchol vůbec skladbu, Robot Rock z alba Human After All), která je něco nepopsatelného. Něco jako Mozart/Bach vs Daft Punk. Jde také o 2. nejdelší skladbu na celém albu a dozvíte se v ní, jak je to s nejslavnějšími hudebníky v dějinách lidstva takovým způsobem, že by i Star Trek TOS mohl závidět.;-) Je samoz. ironií, že i když nejsem vyloženě house fan, tak toto mysteriózní duo poslouchám již od 1.LP a k elektronice jsem měl vždy velmi blízko (díky Carpenterovi), takže tak. Sice už anime nemusím tak jako pred 20 lety, ale tento způsob vizuálu mi vůbec nevadí. Právě naopak. A pro ty, kteří neví, zda bylo napřed album Discovery či film či obě věci souběžně vězte, že napřed je album. O 3 roky později pak přišel parádní anime s vycizelovým house/garage house/disco/post disco hudbou od 2 francouzských Robotů, kteří ve filmu při nominaci na zlatou desku mají pocity vyobrazené na svých helmách...Happy......a.....? ;-) (23.05.2017)

Já jsem si vždycky říkal, že ty videoklipy, které rotují i v dnešní době často v televizi, musí mít nějaké pokračování, protože jsou prostě až moc dobrý. A taky že mají, jenom já blbec jsem o tom nevěděl. Teda ono to není pokračování ale regulérní film, který je komplet v Daft Punk soundu. Já teda podobnou muziku až na výjimky moc rád nemám, ale Daft Punk ta výjimka je a jejich písničky docela žeru. Zvláště to hodně povedené album Discovery, z něhož jsou zde všechny songy. Anime je sama o sobě dost dobrá, ale ta muzika tomu dává úplně nový rozměr a pozvedá to ještě o úroveň výš. Prostě super a jsem hodně rád, že jsem ten jejich přes hodinu dlouhej videoklip konečně viděl celej. (08.12.2008)