Pohraniční pásmo

Vojenská dráma s prvkami detektívky. Joint security area je prvým výrazným Parkovým filmom, s ktorým v domácej krajine získal tak rešpekt kritiky ako aj komerčný úspech u publika. Odohráva sa na demilitarizovanom území korejského polostrova, kde jednej noci dôjde k násilnému a vražednému stretu medzi pohraničnou posádkou juhokórejcov a severokórejcov. Prípad prichádza vyšetriť členka nestrannej organizácie a postupne odhaľuje hlbšie pozadie celého incidentu. Oproti neskorším Parkovým filmom JSA trošku zaostáva po horizontálnej línii, t.j. príbehu. I keď jeho odvíjanie je pomalé a premyslene vrstvené, miestami, hlavne vďaka neustálemu prepínaniu dvoch časových línii (súčasné vyšetrovanie a retrospektívny náhľad na samotné pozadie incidentu) a pre mňa trochu nadbytočnej postavy vyšetrovateľky, stráca kompaktnú súdržnosť a čiastočne narúša tempo odvíjania deja. Formálnej stránke ale nie je čo vytknúť, pričom hlavne strihovou skladbou Park jasne poukazuje na svoje silné stránky a až fetiš v detailne premyslenej kompozícii. Vo výsledku 4,5* (18.01.2005)

„ Naše práce není najít kdo, ale proč“. Vyšetřováním střelby ve společné bezpečnostní oblasti mezi Severní a Jižní Koreou je pověřena právnička z neutrální země. Incident, který může mít vážné politické důsledky, protože Severní Korea má dva mrtvé. V případu jsou nejasnosti, nesedí počet výstřelů, chybí náboj „Pokud ho někdo schoval, znamená to, že se obával toho, že by vyšlo najevo, čí zbraň vystřelila. Jinými slovy, na scéně byl ještě někdo, pátá osoba.“ A přitom pravda je mnohem prostší a o to víc smutná. Rozhodně další velmi silný zážitek, nevím jak to funguje u jiných, ale na mě Parkova kombinace drobných detailů (Tichá výměna cigaret mezi nepřáteli. Hraniční čára a u ní , vlastně proti sobě, stejné vojenské boty), které doplňují hlavní příběh a pocitově přesný výběr hudby má nepopsatelné, téměř omračující účinky. (13.05.2006)

Scénář: Mu-yeong Lee, Hyeon-seok Kim, Seong-san Jeong, Chan-wook Park .. Absurdní to doba v níž se tohle válečné drama odehrává.. Oddělení komunismu a demokracie „železnou oponou“ je i nám Čechům dosti známá záležitost. Její horší varianta byla v Německu a je dosud na Korejském poloostrově, kde je takhle politicky rozdělen jeden stát - rodiny, přátelé .. O to absurdnější je setkání několika „znepřátelených“ vojáků hlídajících společnou demarkační linii a jejich následně vzniklé přátelství, jenž přes mnohé krásy skončí tragedii. .. Formální stránka je bezchybná, od prvního záběru až do závěrečné detailní prohlídky fotografie (krásná pointa), je pořád na co koukat. Park má velice zajímavý styl, zejména cit pro kompozici a snímání scén je úžasný, přesto není ještě tak vrcholový jako později. Náplň snímku, vyšetřování tragického vojenského incidentu, se pozvolna prolíná tu s veselými tu s smutnými scénami ze společných setkávání vyšetřovaných vojáku. Překrásný film o hořkosti přátelství, kterému doba nepřeje. I přes vysoce hodnocenou "trilogii pomsty" si dovolím říct, že tohle je nejlepší Chan-wook Park. 100%. (20.01.2006)

Zvláštní podívaná, která ve mě nenechala zrovna jednoznačný názor. Chan-wook Park ukazuje svoje kvality, ale také na 110 minutách předvádí, že i mistr tesař má slabší chvilku a nedokáže tuto filmovou "rekonstrukci" dokonale vyvážit. Pro diváka je to velká škoda a tak se lepší a silnější momenty střídají s horšími. Další film, který ukazuje co pro Korejce, Japonce nebo Čínany znamená přátelství. (07.12.2006)

Vztah Severní a Jížní Korei je v dnešní době jistě neutrální na první pohled. Otázka je jak na to hledí samotní vojáci obou stran. Rozhodně ne příliš poklidně jako to vnímá svět kolem nich. Když už se mezi nimi ale stane nehoda je třeba to vyšetřit a co udělat, když se pobijí vojáci obou stran? Pozvou právníky ze Švýcarska. Právníci ze Švýcarska si myslí bůhví jak to nebudou mít lehký, jenže oni na ně ostatně jako na okolní svět kašlou a stejnak to řeší po svém. Výborná sonda do života Korejců, kteří se nebojí sáhnout takhle hluboko do jejich politiky a povedlo se jim natočit tento excelentní politický thriller. Přiznám se, že na tyto filmy dvakrát tak nejsem, i tak mě dokázali svojí tématikou rozhodně zaujmout, sice chvílemi nudili, ale naopak určitě přiučili a donutili vnímat svět kolem nás.--- Ve stručnosti: tyhle diskuse mezi severem a jihem by se daly přirovnat ke hře v suchém lese. Stačí jedna malá jiskra a shoří celý les. (21.07.2007)