Před soumrakem

Moc pěkný film, který vlastně není o ničem, jde o jeden dlouhý rozhovor mezi dvěma osobami, které se 10 let neviděli, ona mu ublížila, ale on k ní samozřejmě stále ještě něco cítí. Přes tento klišovitě znějící popis a fakt, že se ve filmu nic neděje jde o dílko záživné, zajímavé a to zejména díky úžasným a inteligentním dialogům a oběma hercům. (26.07.2007)

Nepopsatelně krásné. Nemohu svými slovy vyjádřit ani setinu oněch pravdivých a úchvatných dialogů, které ze svých úst pronášejí dva, s nimiž si osud tak rád hraje. Po "prvním díle", který mne docela nudil, ale i tak je nakonec výborný, jsem nečekal mnoho. Vlastně jsem se hodně obával, že budu notně zklamán. Díky bohu (jsem jako Celine a nevěřím v náboženství, držím si nadhled), že tomu tak nebylo! První minuty ve mě sice podivně hlodalo a já cítil, že to možná nebude úplně to pravé, ale nyní bych jakémukoliv filmu na světě dal přednost před tímto. Něco tak zasraně pravdivého (jaký pěkný kontrast, použít vulgární slovo v kontextu s romantickým filmem) aby člověk v dnešní době pohledal, a já bych z fleku mohl do svého díla (kniha, film) promítnout podobné emoce. Takže se ptám: proč se zatím jen Linklaterovi povedlo tak bezchybně reflektovat svoje zkušenosti do scénáře? Protože co je život jiného, než nejlepší hollywoodský scénář? Přiznám se, že od momentu, kdy pár nasednul po příjezdu lodí do auta, jsem byl permanentně "rozložen na molekuly" (ha, konečně vím, z jakého filmu všichni kradou tuto větu!). Bude to znít divně, ale takhle silně se mnou naposledy emocionálně zahýbalo Frodovo rozhodování opustit Společenstvo a vydat se do Mordoru... prostě jen přirovnávám podobně silné filmové momenty, i když ten v Before Sunset je tématicky trochu někde jinde. Abych to shrnul: já zažil (zažívám - 28.01.2010) něco podobného, a totálně jsem se našel v Celine, která je zklamaná, a ví, že na světě není pro lásku tolik místa, jak si všichni myslíme. Jsem teď v podobném stavu: proč se mám snažit? Jsem šťastnější sám. Zklamaný. Jen snad jeden poznatek mi v dialozích citelně chyběl, a to jednoduchý fakt, že ten, koho nejvíce miluješ, Ti nakonec nejvíce ublíží. Ale nebylo by to už klišé? Z tohoto filmu si odnáším desekrát více užitečných mouder, než z jakékoliv knihy, kterou jsem v poslední době četl - a proto já čtu. (28.01.2010)

Před soumrakem po úsvitu ;-) . . . Ano, opět nudné a prosté, jak prostý a nudný život je. Nic pro hledače emocí typu >rodinných pout< ... Film myslím snad i lepší, než jeho předchůdce, film pro dospělé, jen schopné přijmout cizí příběh, který ve své sobě dané podobě podobně třeba i mohli zažít... - - - P.S. Viz: http://www.csfd.cz/film/13215-pred-usvitem/ (21.06.2006)

// Jednou za život se každému naskytne příležitost být s někým, koho opravdu miluje a když ji nevyužije, bude toho podle mě litovat do konce života. O to smutnější je, že tento film je toho příkladem. Co kdyby, hm? Krom toho, když vidíte, že si jsou Jesse a Celine souzeni, o to víc vám jich je líto... jenže život na nic nečeká, jde dál a promeškané šance už se těžko dohání. Proč jen čtyři hvězdy? Protože jsem naštvanej při představě, že bych takhle jednou mohl skončit. Třeba mi poslední část trilogie zase zvedne trochu náladu...potřeboval bych teď vrátit zpátky svoji naivní představu o věčné lásce, která překoná všechny nástrahy života. LOL (04.03.2013)

I přesto, že má film pouhých 80 minut,občas jsem se docela nudila. Některé dialogy byly totiž obsahově dost nezajímavé. Možná to bylo tím, že jsem neviděla Před úsvitem a neměla jsem na co navazovat. Na druhou stranu mi je sympatické, jak reálně je to natočeno. Julie Delpy sice moc nemusím, ale sem se hodí. Oba se chovají přirozeně a svoje role zvládají dobře. 3,5* (30.11.2011)