Taková zvláštní rodinka

Nemôžem si pomôcť, ale nemám rada filmy Wesa Andersona a to viem povedať už po dvoch jeho filmoch. Neviem si totiž predstaviť, že by sa ostatné mohli vymykať tomuto zvláštnemu, pre mňa nepochopiteľnému, suchému flegmatickému čiernemu humoru. Ostáva mi len dúfať, že Fantastic Mr Fox sa vyhne mojim "predsudkom" veľkým oblúkom, pretože - naozaj by ma potešilo pozrieť si ďalšiu dobrú adaptáciu knihy Roalda Dahla. (01.11.2009)

Zpočátku jsem se v tomto příběhu ztrácel a obával se, jestli jsem vybral dobře. To byl však pouze prolog, který uvede v krátkém čase tuto netradiční rodinu. Film pak zpomalý a zaměří se na postavy ve filmu, jejich příběh a pohnutky. Jejich perličky, které tam na jejich dně jsou. Někdy ten život, přesněji svůj příběh miluju, tyhle prchavé okamžiky přicházejí většinou z nějakého důvodu, že se třeba něco vydařilo. Někdy však přijdou naprosto nečekaně, jako když se hlavní hrdina podívá na kančí hlavu v kumbále, která mu zřejmě něco hezkého připomíná. Usměje se. V takovém příjemném okamžiku (někdy) pohlížím na sebe a na svou cestu tímto nečitelným světem jakoby z vnějšku, téměř jako bych byl součástí filmu. Tento Andersenův film považuji za jedno z nejlepších uměleckých přiblížení tomu pocitu z bytí, který se tu snažím popsat. Tento film je blízko našim příběhům, a to nemusíte mít s rodinnými osudy v tomto filmu pranic společného. (13.09.2014)

Typický představitel cyklu „smart cinema". Výstřední postavy, sarkastický humor, ironický pohled na tradiční rodinné hodnoty, dysfunkční rodinné vztahy, epizodická struktura. Neboť jde zároveň o film Wese Andersona, je epizodičnost zvýrazněna dělením do kapitol (plus prolog a epilog), kompozice připomínají obrazy (tableaux shots), z nichž každý lze pro jejich vypiplaný design a množství vtípků v mizanscéně rozebírat mnoho minut, geometricky přesné pohyby kamery se střídají se „spontánními" sekvencemi snímanými ruční kamerou (podobně vedle sebe Anderson staví scény jako z grotesky a realistické násilí, v jehož důsledku jde skutečně o život), citují se zde slavné filmy, v podkresu neustále zní zpola vážně využívané skladby známých hudebníků a děti se mnohdy chovají dospěleji než dospělí. Celkem bych souhlasil s názorem, že jde o Andersonův film s největší vypovídací hodnotou, protože v něm režisérovo hračičkovství nezastiňuje vážná témata, o kterých pojednává. Osobně si každopádně myslím, že se jako režisér doopravdy „našel" až v Životě pod vodou. 80% Zajímavé komentáře: Aquarius, Callas, wipeout, Martass21 (10.07.2005)

když jsem ten film viděl prvně, mohlo mi být 13, nesnášel jsem ho. Když jsem ho viděl podruhé, notně starší a chápající, co je filmový styl, považoval jsem ho pořád za slabšího Andersona. Když jsem ho viděl potřetí, tak jsem mu takřka propadnul. Sice za nejlepšího Andersona pořád (zdaleka) považuju Život pod vodou, ale tohle už pro mě není jen polotovar před vrcholem. (11.12.2009)

Zvláštna rodinka, ale film ešte zvláštnejší. S nálepkou komédia, ale nie je tu jeden jediný moment, kde by sa človek zasmial a to tu hrá Stiller a Wilson. Wes Anderson je proste jeden z najväčších podivínov na režisérskej stoličke a nechápem, že mu to vychádza. Ešte aj takto zohyzdiť Gwyneth, to je normálne na kriminál. (19.11.2021)