La notte dei diavoli

Krásná, ale opravdu krásná hororová záležitost! Kletba starého rodu v plné parádě! Scénář napsal E.M.Brochero, který se podílel na Martinových filmech La coda dello scorpione a Lo strano vizio della Signora Wardh. Hlavní postava Nicola někde v jugoslávských lesích zabloudí, přes cestu mu přeběhne podivná žena a on strhne volant na stranu a auto mu vypoví službu. Jde hledat pomoc a mezitím narazí na podivný pohřeb, kterého se účastní hrstka lidí. Vezmou ho přespat k sobě na statek v hlubokých lesích a další podivné události na sebe nenechají dlouho čekat. Začíná se rozpoutávat atmosféra upírského gotického hororu a poslední dvacetiminutovka je přímočará děsivá jízda, za zvuků chechtajících se děcek. Překvapily mě i některé gore efekty a krásný melancholický závěr. Melancholie prostupuje celým snímkem i díky překrásné hudbě a kameře. Jsem velmi příjemně překvapen a poohlédnu se po další Ferroniově tvorbě. (06.04.2021)

Širokoúhla kamera dáva tomuto komornému príbehu na epičnosti. Je to dieťa sedemdesiatok a má klady, ale aj mínusy tej doby. Eurohorror zbožňujem, mal väčšie gule ako Hollywood a učilo sa od neho vo svojom neskoršom období aj štúdio Hammer. Takáto ponuka, ako je LA NOTTE DEI DIAVOLI, sa proste neodmieta. Gore, gothic a mystery...výdatný olovrant pre moju hororovú dušičku. (31.03.2021)

Hrůza a děs ... se bohužel nedostavily. Zpočátku jsem si i říkal, že by to mohlo klapnout, neboť exteriéry jihoevropského venkova na mě ve starých hororech pravidelně jakýmsi záhadným způsobem fungují a pomohou tak i jinak průměrnému filmu. Ale tohle prostě nešlo. Za prvé je to neuvěřitelně pomalé, takže napoprvé jsem u toho zhruba v polovině usnul. Druhou polovinu jsem následujícího dne zvládl již bezespánku, no k mému zděšení byla ještě horší než ta polovina předchozí. Závěr vůbec nefungoval. Boj se zombíky srandovní. (03.04.2013)

Žádné béčko, a už vůbec ne euro-trash. Giorgio Ferroni zde rozehrává chytlavé drama členů prokleté rodiny, žijící na statku v jugoslávských lesích. Respektive drama ztraceného kolemdoucího, který je požádá o pomoc s opravou auta. Všechno - od obsazení a vykreslení postav, přes odhalování následků kletby, ke které jsme spolu s hlavním hrdinou zpočátku skeptičtí - tady funguje natolik dobře, až ty ryze hororové gore scény svojí přímočarostí vlastně překvapí. Ale příjemně - ve starých italských hororech, které na gore více méně stojí, je podobně kvalitní drama soukolí postav vzácné, neli výjimečné. Samozřejmostí je zde gotická atmosféra místa, krásné ženy a živočišnost, a taky jemný milostný motiv, který prohlubuje závěr filmu, takřka předznamenávající kultovní vyvrcholení některých kinematografických majstrštyků (nechci spoilovat). Holt kvalitní románová předloha. (25.04.2020)

Tuhle lesní ghotiku jsem si opravdu užil, byť jde spíše o psychologické drama rodiny sužované kletbou (podle A.K.Tolstého). Stačí porouchané auto uprostřed pustiny a hlavní hrdina Nicola má o problémy postaráno. Rodina, která jediná přežívá uprostřed ruin, střeží děsivé tajemství. Jakmile se setmí, k jejich domu přichází vurdalak - hm, to by měl být vlkodlak, ale zde se jedná o jakousi kombinaci čarodějnice, upíra a zombie. Nicola, jako správný obyvatel velkého města (má nejen auto, ale i televizi), na nějaké pověry nedá. Příliš pozdě zjišťuje, že skutečnost je mnohem horší. Fajnové efekty (ne zcela dokonalé, leč milejší než digitální) krví nešetří - vyrvané srdce, probodnutá hruď špičatým kůlem či prokousnutá krční tepna. A do masakru se zapojují i děti. Samotný konec je báječnou tečkou za touhle ponurou vyprávěnkou, co není prvoplánově strašidelná, ale hezky se na ni dívá. Stylová kamera, krásné exteriéry a klasická horrová italská hudba potěší. (25.03.2016)