Divotvorný hrnec

Chcel som vidieť tento známy muzikál nakrútený známym režisérom a obsadený známymi hercami a spevákmi. Príliš ma neoslovil, aj keď mnohé z pesničiek som poznal a tanečné umenie Freda Astaira nepoznačil vek. Ale celkovo mi to už pripadalo jednak pridlhé a asi aj pre inú generáciu, prípadne som to mal vidieť pred mnohými rokmi. Teraz to už bolo viac-menej z povinnosti. (29.12.2017)

Přepsáno v červenci 2019. Divotvorný hrnec se zlehka vznáší přes hemžení muzikálového reje, optimismus juchá v sytých barvách, radost ze života tančí, zpívá, laškuje a neposedně skotačí v zelené záplavě irské svátosti. Francis Ford Coppola v mladickém zápalu a nadšení rozvírá vějíř v barvách duhy, slunečné dny svítí sounáležitostí, teplé noci se zamilovaně tulí v sametu zeleně a vyznávají lásku. Rasové a existenční neduhy společnosti nedokáží rozbít chuť do života, veselí se rozlévá doširoka do všech koutů Duhového údolí, hraje, pohrává si, něžně konejší, zlehčuje a výská zhurta nad celý svět. Hvězdou laskavého a nadšeného skotačení je Finian McLonergan (velmi příjemný Fred Astaire i v pokročilém věku), irský imigrant s bezstarostným pohledem na život a s jasně vytyčeným cílem svého putování. Fantazie se stává součástí reality, vyzbrojuje snílky důvtipem i odvahou a tančí uvnitř lidumilnosti. Hlavní ženskou ozdobou radosti je Sharon McLonergan (pozoruhodná Petula Clark), Finianova skromná a starostlivá dcera. Počestnost se snaží o romantickou obezřetnost a k tomu je zapotřebí nebojácná vyřídilka slov. Láska si zamilovaně píská. Důležitým elementem je Og (příjemný Tommy Steele), rozverný irský leprikón, dožadující se svého návratu původního určení. Svět lidí je tajuplným lákadlem dosud nepoznaných krás života. Významnou postavou je Woody Mahoney (sympatický Don Francks), předseda nezávislého spolku pěstitelů tabáku. Prostá vrstva společnosti se ve své poctivosti hlásí ke slovu a žádá si budoucí prosperity. Výraznou postavou je Billboard Rawkins (příjemný Keenan Wynn), rasistický senátor s nenasytnou touhou po bohatství a neomezené moci. Společenské zlo musí být po zásluze potrestáno ve jménu lidumilnosti. K výraznějším postavám patří Susan (zajímavá Barbara Hancock), mladá a hluchoněmá sestra Woodyho. Její parketou je tanec, ladný pohyb, veselí a šťastné poznávání života. A patří k nim také Howard (sympatický Al Freeman Jr.), Woodyho nejlepší kamarád, vzdělaný černoch a triumf úsilí prosté vrstvy. Mentolový tabák je hitem budoucnosti. Z dalších rolí: nejvěrnější senátorův patolízal a jeho podlézavý asistent Buzz Collins (Ronald Colby), k oficiálním představitelům politické moci loajální šerif (Dolph Sweet), nenávistný okresní prokurátor (Wright King), souznící a žehnající gospelové kvarteto (Roy Glenn, Jester Hairston a Avon Long), či dvojice vládních geologů (Vince Howard a Robert Cleaves). Divotvorný hrnec je hřejivou náručí studiového filmu. Je laskavým pohlazením lidumilnosti, je radostným tancem touhy po životě, veselí barev se usmívá a kyne do dálky svůj pozdrav lásky světu. Příjemná snaha o filmovou harmonii. (20.07.2014)

Tento film byl natočen a uvaděn na dnes již bohužel zaniklý 70mm formát. Říkalo se tomu tehdá velká podívana. Film se dal hrát pouze v několika vybraných kinech, kde tato technika byla. Teprve o mnoho let později byl film překopírován na normální 35mm formát.Pozdější uvedení v televizi, zejména tehdá ještě na malých obrazovkách těmto filmům ještě i se špatným zvukem značně ublížilo. Celkový umělecký dojem to značně snížilo. Dnes díky moderní digitální technice, širokoúhlé velké obrazovce a 6. kanálovému zvuku se da vzdáleně umělecký dojem přiblížit zaniklému 70mm formátu. (11.03.2008)

Muzikál, který se minul s dobou. Ono chtít koncem 60. let natočit muzikál, uvedený poprvé o 20 let dříve se ukázalo jako prakticky nemožný úkol. Coppola se sice snažil, ale je vidět, že jde o jeho první film a že je velice svázaný tím, že má rád jednotlivé písničky. Děj je poměrně nepodstatný a hlavně naprosto nevěrohodný, písničky jsou důležité a dodnes dělají z tohoto filmu "koukatelnou" záležitost. (11.01.2010)

Asi jsem sentimentální, ale tenhle filmový muzikál mě vždycky dostane do kolen. Nevím čím to je, možná skvělou hudbou, možní i nádherným, procítěným pěveckým výkonem Petuly Clark, možná mistrnou režií, možná skvělým a nečekaně civilním herectvím všech zúčastněných, možná silným příběhem, který je na muzikálové "poměry" nevšedně dobře a chytře vybudovaný. Ne nadarmo tenhle muzikál "padl do oka" dočasným exulantům V&W. Samozřejmě můžete tvrdit, že to celé je "jen" roztomilá romantická pohádka pro dospělé. Na to se dá namítnout, že minimálně v době svého vzniku to byla také "pohádka" velmi angažovaná a zcela oprávněně zařaditelná do "škatulky" politické satyry. Koneckonců, ještě i v době vzniku filmu byl latentní rasismus v mnoha jižních státech USA palčivým problémem, tím více ve čtyřicátých letech, kdy muzikál vznikl. Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: davidek, Curunír (13.09.2006)