Boj o Řím: Část první

Pohled na konec římských dějin z druhé strany, od Gótů. Notně překroucené historické skutečnosti, hlavně vykreslení Gótů jako správných a kladných je zavádějící, nebo třeba Belisaria, nejlepší vojevůdce své doby, mě pobavilo (mimochdem zemřel až stářím, v bitvě o Řím nezemřel a ještě bojoval v mnoha bitvách, jako vždy úspěšně). Bitevní scény za moc nestojí a děj je místy absolutně nelogický, ale jako na oddychový snímek se na to dá dívat. (15.07.2012)

Jeden z najmocnejších nemeckých filmových producentov minulého storočia Artur Brauner, opäť vynaložil nemalé finančné prostriedky na to, aby natočil niečo, čo bude trhať kino kasy. Tak teda ponúkol historický spektákel, rozpoltený na dve časti, kde v tej úvodnej ponúkol viac intríg a melodramatických scén, než ich máme v dnešných slovenských seriáloch. Finálna bitka na koniec a moja milosrdná druhá šanca záverečnej časti. (30.06.2017)

Musím vzít v potaz dobu natočení. Ovšem je to látka, co se velmi volně mého milovaného Říma týká a historické intriky že světa tehdejších mocných vládců. A tak se dostáváme do doby, kdy Řím byl po třicet let ovládán Góty, zamotáme císaře byzantského, jeho trpasličího generála vojsk, svár o moc dvou sester královen, jednu lásku římanky a Góta, to vše pod dohledem jednoho římského patricije, který svoje město miloval tak, že v jeho záchranu neváhal intrikovat tak, až to poznamenalo celý jeho osud. Velká výprava, slušné exteriéry i interiéry, mně se to líbilo. (02.01.2016)

Sandálový velkofilm ze zajímavé historické éry, kterému vlastně není moc co vytknout, jen jaksi neměl pověstný tah na bránu. Složitá zápletka neodhaluje skutečné motivace hrdinů (byť výtečný L. Harvey dělá, co může) a přes obrovský počet zůčastněných, jejich zápal a různé vojenské promyšlenosti není žádná bitva skutečně strhující. Výprava se také povedla, Gótové i Byzantinci sedí, pouze římské uniformy poněkud přeskočily několik staletí. Film sám by si zasloužil nějakou závěrečnou pointu, bohužel je znát, že se jedná o přepis literárního díla. (Jen varuji před strašlivým českým dabingem z roku 2011 - vyhněte se mu triumfálním obloukem!) (21.09.2012)

Je to především německý film, a snad z tohoto důvodu vyznívá celá dvojdílná historická sága velice příznivě pro germánskou rasu, která je zde vyobrazena jako ta nejlepší a nejspravedlivější volba jako vládnoucí elity na Apeninském poloostrově. Z historického hlediska je zde mnoho nepřesností a události, fakta a lidé jsou přeměňovány k potřebám filmařů. Theodorich byl nejvýznamnějším ostrogótským panovníkem, který dokázal pozvednout svůj národ mezi tehdejší evropskou elitu. Po něm přišel už jen pád a zánik národa. A tak film je především ódou intrikánských praktik prohnaných a mocichtivých politických a vládnoucích elit. A je to také pocta lásce, byť naivně zobrazované. Postavou, která hýbe během událostí, je Říman a římský prefekt Cethegus (zajímavý Laurence Harvey). Je hnán především vlastními mocenskými ambicemi. Na straně Ostrogótů jsou zde svárlivé královské sestry Amalaswintha (Honor Blackman) a Mathaswintha (Harriet Andersson), soupeřící o nástupnickou moc. A jsou zde také ostrogótští šlechtici: mladý Totila (Robert Hoffmann), usmiřující Witichis (Florin Piersic), horlivý Teja (Emanoil Petrut), starý a moudrý Hildebrand (Friedrich von Ledebur) a nenápadný Aligern (Mircea Anghelescu). Na byzantské straně je zde vyčkávající císař Justinian (Orson Welles), manipulativní a poživačná císařovna Theodora (šarmantní Sylva Koscina), velký stratég a prohnaný trpaslík Narses (Michael Dunn) a obětovaný vojevůdce Belisarius (Lang Jeffries). Z dalších rolí: Cethegusova mladá a zamilovaná dcerka Julia (půvabná Ingrid Boulting), ostrogótský velitel posádky v Římě Thorismund (Dieter Eppler), či Witichisova oddaná žena Rauthgundis (Ewa Strömberg). Pokud nebudeme lpět na historických faktech a přehlédneme tendenční germánský pohled na věc, tak nám zůstává zdařilý historický příběh o mocenském boji nad Itálií. O intrikách a o velké mezirasové lásce. (23.03.2016)