Samaria
Samaritan Girl
Samaritánka
Obsahy(1)
Dvě soulské středoškolačky získávají peníze na cestu do Evropy zvláštním způsobem: Jae-young se prostituuje a Yeo-jin jí pomáhá hledat zákazníky. Dívky na tom nevidí nic divného. Jednoho dne se však Jae-young smrtelně zraní. Kamarádka ji sama donese do nemocnice a posléze se rozhodne nabízet své tělo jejím klientům, avšak s překvapivým záměrem, jehož cílem je vykoupení. K dalšímu zlomu v komorním, do sebe uzavřeném příběhu dojde, když dívčin otec, povoláním detektiv, náhodou zjistí, co dělá jeho dcera po škole. Vyprávění je rozděleno do tří částí a má nesporné náboženské konotace. Ponechává však divákovi značný prostor k domýšlení. Kim Ki-duk jako by ustoupil od razance své předcházející kontroverzní tvorby, jež mnohdy šokovala nečekanými naturalistickými zvraty. I v Samaritánce se objevuje násilí, sex a smrt, avšak v poněkud jiné poloze než dříve. Opět jsme však konfrontováni s podivným odcizeným světem, v němž zaujme zvláštní nálada, podporovaná lyrickou hudbou a atmosférou korejského podzimu. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (166)
Kórea je veľmi ďaleko od strednej Európy. Nemôžem sa preto čudovať, že Kórejci inak žijú, inak vnímajú, inak reagujú, majú iné náboženstvo a vyznávajú iné hodnoty. Ani som sa nečudoval, iba som vnímal príbeh, vychutnával farby podzimnej prírody a počúval hudbu. V druhej polovici filmu som sa párkrát dostal na hranicu tolerancie miestnych odlišností. Ale celkový dojem z filmu bol veľmi dobrý a pridelené hviezdičky veľmi silné. ()
Bohužel filmy Kima Ki-duka nemůžu sledovat v tom pořadí, v jakém vznikly. Takhle to vypadá, že film je ještě jednou nohou v krutě brutálním světě prostituce a drsňáků, ale zároveň hledá budoucí poetiku duchovně emocionálních zítřků. A navzdory názvu mi přišlo daleko zajímavější, co tenhle příběh udělá s hrdinčiným otcem. ()
po filmoch jar, leto.. a 3-iron, ktore som hodnotil na plny pocet prichadza tentoraz hodnotenie o cosi slabsie, ale filmu to na kvalite nic neubera. aj ked sa neda povedat, ze ide o velkolepe dielo, je to film, ktory mi nieco dal. kim ki duk vsadil na totalnu citlivost a s danou latkou sa prijemne pohral, film nielen, že hra na ludske city, ale dokaze aj zaujat..tato problematika klope na dvere uz stovky rokov, preto som rad, ze sa reziser takto nebojacne pokusil dany problem ukazat aj nam. 80% ()
Veľmi netypický Kim, tak veľa dialógov snáď nemajú všetky jeho filmy dokopy, a takisto tu chýbajú jeho tradičné devízy ako poetickosť sálajúca z každého záberu, krásna hypnotická hudba atď. "Iné" však neznamená "horšie" a Samaria vôbec nie je zlá, práve naopak. Kim teraz vsadil skôr na "prízemnejší" ľudský príbeh mladej prostitútky, jej kamarátky, z ktorej sa po jej smrti stáva takisto prostitútka... len nie v tom pravom slova zmysle. V druhej rovine sledujeme kamarátkinho otca, jeho postupné psychické rúcanie, keď sa dozvie, čo robí jeho dcéra a následnú snahu vyrovnať sa s tým (len možno nie tým najlepším spôsobom - inak, neviem, či som divný, ale v niečom mi to trochu pripomínalo Parkov Sympathy for Mr. Vengeance...). Samaria je veľmi krásny film, veľmi smutný film a hlavne vynikajúci film. 9/10 ()
Samaritánka mě podobně jako Jaro, léto opravdu mocně zasáhla, dokonce víc než třeba Bin-jip nebo Ostrov. Obsahuje několik vyloženě Kimovských poetických momentů, které mě vždycky dostanou. Jenom ta epizoda s Vasumitrou na mě byla až moc vyhrocená a nechápal jsem proč skočila z okna. ()
90% Napriek tomu, že názory na Kimove filmy (mierne) oscilujú, ja mám zatiaľ zo všetkých (Jar, leto..., Luk a teraz Samaritanka) rovnaký skvelý pocit. Hneď po dopozeraní mi všetky prídu ako skvelé "4hviezdičkovky", no akonáhle sa mi trochu uložia v hlave, je to plný počet. Samaritánka je pomerne drsná a surová, len občas poetická, no má v sebe veľkú výpovednú silu, skvelo dolaďovanú hudbou a hereckými výkonmi... Tak trochu Chan-wook Parkovsky podaná poézia... ()
Po první půlhodině jsem se litoval, jakou že to mám smůlu a v životě jsem nepotkal dvojici podobně altruisticky založených dívek, jako jsou Jae-young a Yeo-jin, ale následná rozezlená reakce milujícího otce na počínání jeho dcery mne vystrašila natolik, že jsem myšlenky na asijské středoškolačky okamžitě pustil z hlavy a inspirován skvěle nasnímanými exteriéry (a podmanivou hudbou, která pohled na ně podbarvuje) jsem se začal těšit na procházky podzimní krajinou. ()
Toto je film který mi otevřel bránu do světa úžasné ASIJSKÉ kinematografie... - 13. 11. 2009 - 90% ()
Klasický Kim Ki-Duk. Prapodivné základní téma, občas nějaké to násilí (tentokrát ne samoúčelné), ale přesto velmi citlivé, smutné a dojemné. On vlastně točí pořád to samé, ale většinou to na mě dost zabírá... A ta dívenka, která se tak ochotně prodává, je opravdový andílek! ()
Citové rozpoložení postav jako by se odráželo od pochmurných obrazů smutného podzimu, který je zde mimořádně silnou kulisou. Ki-duk Kim umí pracovat s obrazem. Bezradnost otce a stejně i samotný akt vykoupení jeho dcery na vás s plátna přímo dýchnou. Snímek je chvílemi možná až příliš uzavřen do sebe. Ale i přesto dokáže nabídnout poutaví náhled do nitra lidské bezradnosti a prázdnoty. ()
S Kim Ki-dukovými filmy jsem začala pozdě- ale přece. Samaritánka je můj první. Velmi zajímavá, ale ve třetí části ztrácí spád a chviličkami mě nudila, konec překvapil. Ale dvě předcházející, obzvláště první, jsou skvělé. Chování otce Yeo-jin jsem ale bohužel plně nepochopila. Asie je mi pořád hooodně vzdálená. ()
Ktorý koniec (a nie sú len dva) by ste si vybrali vy? Ako divák, ako autor... ako otec? ()
Je těžké se jako středoevropan vcítit do tak rozdílné kultury, jako je ta korejská. I přes ty všechny bariéry mě ten film oslovil. Možná je to tou přímostí, kterou nám ukazuje, možná je to jen tím, že mám ráda nemístnou provokaci. Jiné a to je fajn. Jen mne mrzí, že technická kvalita snímku je trochu někde jinde. Kamera, střih za to moc nestojí. Což je škoda. ()
Po dlhom čase som sa vrátil ku Kim ki Dukovi. A priznám sa nie som z toho dva krát nadšený. Síce je príbeh lyrickejší a myšlienkovo formovateľnejší ako jeho prvotiny, ktoré boli len exibíciou násilia a sexu, ale namiesto meditatívneho účinku 3-Ironu, alebo Jari, lete...., je toto len sled dobrých nápadov uväznených v bezduchej forme preplnenej akože „významami“, ale v konečnom dôsledku je to omnoho priamočiarejšie, než ako sa to snaží divákovi nahovoriť. Je to o strate nevinnosti, samote a o zmierení. Tieto aspekty Kim, ale podkladá pred diváka veľmi ťažkopádne. Stále ho mám rád a stále si užívam jeho postavy aj mieru násilia a divnosti akou prezentuje svoj výrazný rukopis. Len v tomto prípade som bol asi nastavený trochu inak. V jeho tvorbe sa jedná o skrz naskrz priemerný film. ()
Samaritánka je opravdu chladný film, poté co otec hlavní hrdinky velice svérázným způsobem zatočí s "problémy" své dcery jsem už začínal předvídat něco málo představitelného - tedy to, že poprvé koukám na špatný Ki-Dukův film - "očista" druhé části naštěstí můj dojem značně vylepšila - hlavně ten úplný závěr - auto jako malé neobratné kačátko, hozené rodičem samotné do světa, marně se snažíc zachytit poslední zbytky prchajícího pořádku... A vůbec když se to vezme kolem a kolem - těch povedených symbolů je tam skutečně dost (na to je Ki-Duk machr). Dobře tedy, ale ne výborně, takové JLPZAJ (hehe) a 3Iron jsou ještě o třídu lepší. 8/10 ()
Ještě to lepší od Kim Ki-duka... Takhle divně svět může vidět jenom on, ne? Je pravda, že mě velmi pobavila scéna, když ten její otec náhodou vykoukne z okna do protějšího domu a tam uvidí dceru v situaci, ve které by to nečekal. Ale například ten konec? To fakt neberu. ()
Samaritánka má v sobě jistě mnoho skrytého, ale je mi líto, z větší části to skryté pro mne i nadále zůstává...moc jsem neporozuměla. Asi jiný kraj, jiný mrav. Úchvatná mi přišla finální scéna (rawene děkuji za nádherné přirovnání: auto jako malé neobratné kačátko.....) , líbila se mi hudba (někde v podvědomí známá) ...., vícekrát Samaritánku již vidět nemusím. ()
První polovina je čiré utrpení ve kterém se dvě ochotnické herečky snaží popasovat se svými rolemi v příběhu jehož naivita by byla roztomilá a osvěžující kdyby šlo opravdu o nadsázku a ne znouzictnost.. Jakš takš to vybalancovává humor a druhá polovina která alespoň sklouzne do poetického, melancholic-dramatu á la kitanův Hana-bi (akorát, že Hana-bi byl asi o 12levelů ve všech směrech působivější).... Fakt nevím kde je jaká drsnost a co mělo jako vyvolat nějaké emoce? Dětská prostituce tady vyznívá jako čistě vykonstruovaný problém moralistů, protože holky naráží na poměrně slušné týpky, sex si podle všeho docela užívají a jediný problém je jen v té věkové hranici stanovené zákonem. Jestli byl Kimův záměr být právě v tomhle kontroverzní (že tuhle problematiku nastřelí takhle ambivalentně), tak si domyslete možná jednu hvězdu navíc, ale osobně mám spíš pocit, že chtěl být varovný ale nedokázal to správně podat... Tentokrát prostě v kim Ki dukovi nedokážu najít cokoliv co by mě zásadněji oslovilo... ()
Příběh dvou zoufalých mladých dívek, obžaloba pedofilie podaná jako akční film, nebo rodinné drama? Kimovi už dochází veškerá tvůrčí invence a tak splácal x věcí dohromady a - výsledek je pochopitelně příšerný. Přestože starší autorovy filmy (Ptačí klec, Drsňák, Ostrov) obdivuji, jeho poslední snímky nestojí za nic... ()
7/10 Začínám si myslet, že Ki-duk má svůj vrchol už za sebou a Jaro, léto, podzim....... už nemůže překonat. Spíše bych řekl, že zažívá tvůrčí krizi a hledá nová témata. Osobně jsem malinko zklamaný. I tak je to ovšem kvalitní podívaná opět plná symbolů, závěr to nezachrání. ()
Související novinky
Dvě smutné zprávy ze zahraničí
V noci na pátek v Lotyšsku nečekaně opustil filmový svět režisér a scenárista Kim Ki-duk. Podle dostupných informací populární a oceňovaný korejský tvůrce zemřel na komplikace spojené s nákazou… (více)