Princezna za dukát

Československá televizní pohádka o rozmarné princezně Kateřině, jež odmítala všechny ženichy, dokud rozezlený pan král (M. Stehlík) neporučil, že kdo zvedne ze země dukát, který vyhodil z okna, toho si vezme. Osud ukázal na zdánlivě chudého brusiče nožů Janka (J. Šťastný), jenž si svou novomanželku odvedl do svého chudobného obydlí na opuštěném místě v lese. Nafrněná princezna L. Zedníčková se překvapivě rychle adaptovala na vzniklou situaci a stává se z ní pozorná a obětavá žena. Nepřítele číslo jedna v této zajímavé pohádce představuje zlá čarodějnice Sandra v podání M. Bočanové, jež už před lety nalezla v Jankovi zalíbení a chce se ho zmocnit. V tomto úkolu jí pomáhá uličnický trpaslík Uryáš (J. Krytinář), jenž v přestrojení za fiktivního Jankova dědečka se snaží překazit vznikající citový vztah mezi Jankem a Kateřinou. Zlá čarodějnice Sandra též disponuje skupinou velmi bizarních strašidel oděných do prapodivných a převleků a masek, jejichž zběsilé rejdění a závěrečný hon na milence v lese považuji za nejpůsobivější prvek celého díla. Princezna za dukát je příjemná televizní pohádka s poněkud pro děti děsivým, ale dostatečně poutavým vyvrcholením. (03.01.2016)

Byla by to hodně dobrá a příjemná pohádka, kdyby zlo v podání Mahuleny Bočanové a jejích tančících (pro děti opravdu strašidelných) příšer nebylo v pohádce tak výrazné a silné. Příběh odehrávající se v chaloupce začarovaného prince v chudáka je přitom kouzelný a moc hezký, pomáhá tomu i velice, ale opravdu velice příjemná, hezká a milá postupem času se napravující pyšná princezna Lucie Zedníčkové a tradičně milý a hodný Jan Šťastný. Jejich společné scény nebo scény se Zedníčkovou mají šťávu a rozehrávají malý úsměv na tváři. Jenže zlo je v této pohádce opravdu až nepříjemně silné a mocné a i když na konci samozřejmě dobro zvítězí, zůstane po něm výrazná pachuť. Škoda, díky Zedníčkové bych dal i lepší hodnocení, takhle ale nemůžu. PS: papundeklové kulisy mi nevadí, už to tak trochu k těm našim hodinovým pohádkám patří:-) (09.08.2014)

" Sen je sen, ale někdy se může i vyplnit.." A tak výborná freddykruegerovská záporačka Mahulena Bočanová, která si podobné kreace opravdu s velkou chutí užívá, vchází do snů zde neskutečně roztomilé Lucii Zedníčkové, která ji však dík upřímné lásce k očarovanému princi a zároveň chudákovi Honzy Šťastného, ta chemie mezi oběma funguje jako v málokteré jiné podobné žánrovce, nakonec přemůže, a šílený pohůnek Jiří Krytinář několikrát dostane co proto.. Velmi bizarní poetické taneční pasáže s čarodějnými služebníky dodávají i dík Petrovovu hudebnímu motivu krátkému snímku na síle i atmosféričnosti.. (06.09.2014)

Motiv pyšných a rozmazlených princů a princezen se v našich pohádkách objevuje velmi často. Někdy jsou ty pohádky povedené, jiné trochu méně. Tato je jedna taková. Neurazí a ani neoslní. Vyšla z pera Vlasty Janečkové. Ta zde použila nápad s dukátem. Ten považuju za originální a taky ho oceňuju. Lucie Zedníčková mě ku podivu neštvala. Mahulena Bočanová mohla být jako kouzelnice mnohem větší bestie, ale pak by z toho byl nejspíš horor a ne pohádka na nedělní poobědový čas. (03.10.2016)

Tvůrci udělali jednu velkou chybu. Dali dohromady pár, mezi kterým vytvořili pěknou chemii a budování lásky mezi "chudým brusičem" Janem a princeznou Kateřinou je moc pěkné, jen se tomu věnují zatraceně málo. Rozmazlená princezna se tu opravdu snaží, takže jí člověk fandí, aby se jí začalo dařit. Kdyby ten nátlak na ní udělali jen skrze sny, které jí vnukne zlá čarodějnice a ztemnili to, myslím, že by to byla moc dobrá pohádka. Bohužel ty zbytečné scény s Krytinářem a spíše směšná maškarní strašidla to hrozně kazí. Takhle docela slušné tři hvězdy. (03.03.2016)