Princezna za dukát

Princezna za dukát, jak se chovala na začátku, byla i zadarmo drahá. Ubohý chudý nožíř dostal nevyžádaný dar, hezkou sice, ale naprosto nesnesitelnou družku. První, co mě napadlo, bylo, co kdyby dukát zvedlo dítě, žena či ženatý muž. Vím, že pohádky mají své zákonitosti, ale ty má i život a děti, ženy, starci obého pohlaví a zadaní muži tvoří větší část společnosti, než svobodní, laskaví, krásní a v chudáky zakletí princové, kteří jsou ochotni si nechat na krk pověsit nesnesitelnou rozmazlenou holku. Co rozmazlenou, úplně blbou, když vezmeme v potaz, jak snadno uvěřila skřetovi a jak dlouho jí trvalo, než nahlédla, že když se někdo chová dlouhodobě laskavě, zřejmě to není proto, že je založením prchlivý agresor. Skřet a čarodějnice ještě budiž, proč tam byla hora těch ohavných špatných masek - horda dalších strašidel? (03.03.2016)

Československá televizní pohádka o rozmarné princezně Kateřině, jež odmítala všechny ženichy, dokud rozezlený pan král (M. Stehlík) neporučil, že kdo zvedne ze země dukát, který vyhodil z okna, toho si vezme. Osud ukázal na zdánlivě chudého brusiče nožů Janka (J. Šťastný), jenž si svou novomanželku odvedl do svého chudobného obydlí na opuštěném místě v lese. Nafrněná princezna L. Zedníčková se překvapivě rychle adaptovala na vzniklou situaci a stává se z ní pozorná a obětavá žena. Nepřítele číslo jedna v této zajímavé pohádce představuje zlá čarodějnice Sandra v podání M. Bočanové, jež už před lety nalezla v Jankovi zalíbení a chce se ho zmocnit. V tomto úkolu jí pomáhá uličnický trpaslík Uryáš (J. Krytinář), jenž v přestrojení za fiktivního Jankova dědečka se snaží překazit vznikající citový vztah mezi Jankem a Kateřinou. Zlá čarodějnice Sandra též disponuje skupinou velmi bizarních strašidel oděných do prapodivných a převleků a masek, jejichž zběsilé rejdění a závěrečný hon na milence v lese považuji za nejpůsobivější prvek celého díla. Princezna za dukát je příjemná televizní pohádka s poněkud pro děti děsivým, ale dostatečně poutavým vyvrcholením. (03.01.2016)

" Sen je sen, ale někdy se může i vyplnit.." A tak výborná freddykruegerovská záporačka Mahulena Bočanová, která si podobné kreace opravdu s velkou chutí užívá, vchází do snů zde neskutečně roztomilé Lucii Zedníčkové, která ji však dík upřímné lásce k očarovanému princi a zároveň chudákovi Honzy Šťastného, ta chemie mezi oběma funguje jako v málokteré jiné podobné žánrovce, nakonec přemůže, a šílený pohůnek Jiří Krytinář několikrát dostane co proto.. Velmi bizarní poetické taneční pasáže s čarodějnými služebníky dodávají i dík Petrovovu hudebnímu motivu krátkému snímku na síle i atmosféričnosti.. (06.09.2014)

Některé pohádky Vlasty Janečkové jsou mírně nadprůměrné (třeba Zlatovláska), ovšem většina z nich právem upadla do zapomění, jako např. tahleta. Nejsem příznivcem těchto narychlo natočených papendeklových pohádek - působí příliš levně a ve výsledku naivně. I příběh byl až moc jednoduchý (princezna si vezme za muže trhana, po kterém touží zlá kouzelnice, nakonec se vše v dobré obrátí a z trhana se stává princ). Ne, Češi pohádky opravdu umí, ale to není tenhle případ. (27.07.2012)

Princezna za dukát nebyla naštěstí za dukát, ale zadarmo, dukát si nechal král vrátit. Páč v té době ještě neexistovala ČNB a její intervence, byl dukát zřejmě dost silné platidlo, a tak si zdánlivě chudý Jan ve vidině dukátového dědictví princeznu nechal.:-)) Pohádka samotná trpí bohužel nedostatečným rozpočtem, což ji sráží dolů a zůstává tak pohádkou jen na jedno podívání. (05.10.2016)