Yeopgijeogin geunyeo

Aby byl správně vyjádřen můj úžas nad tímto snímkem, musím připomenout, že NEMÁM rád slaďáky.... Doposud mě oslovila jediná romatická komedie a to Nothing Hill ( 1999 )... o to větší obdiv si u mě Jae-young Kwak ( jako režisér ) a oba hlavní představitelé získali. Poutavé, vtipné a odzbrojující.. Ani chvilku jsem se po celou dobu poněkud delší stopáže nenudil a závěrečný epilog ? No to byl teda závěr :) .. 90%. (08.06.2009)

No jsem spíše než překvapen docela zklamán. Podobný typ komedii nemám zrovna v lásce. Konfrontace dvou zcela odlišných osob obohacena trochou toho nechutného humoru mi nepřipadá ani tak kouzelná jako většině ostatních. Ale abych jen nekritizoval je třeba uznat, že je tento romantický snímek natočen s velikým citem a má v sobě jakési kouzlo. Narozdíl od amerických romancí jsme zde svědky opravdového vztahu, který se vyvíjí docela uvěřitelným způsobem. Škoda jen, že povedené scény jsou pomíchány s těmi, které mi zrovna nesedli - nechápu třeba tu, kde nám režisér ukazuje jak jsou synopse k filmům, které píše ta drzá holka, špatné pomocí zvracejícího úředníka. Ani titulní hrdinové mi nebyli zpočátku sympatičtí, vlastně jsem si je neoblíbil dokud film neskončil - právě za ten úžasný závěr též přidávám dalších 20% k celkovému hodnocení. Pokud bych měl celý snímek nějak shrnout, nazval bych jej nekomplikovaným romantickým filmem, jehož půvab je pečlivě skryt a všimne si jej jen ten kdo po tom opravdu touží. Yeopgijeogin geunyeo však mohu s klidným svědomím doporučit zamilovaným párům :) Částečně je to však velmi slizké a odporné... 40% (24.06.2006)

On jí zachránil život před pádem do kolejiště. Ona mu zachránila život před živořením v zajetých kolejích. Bůh prý nehraje s vesmírem v kostky, ale setkání Gyeon-woo a Dívky, jejíž jméno se příznančně nikdy nedozvíme, začalo komickou náhodou a skončilo osudově. Dívka se zdá být od rány a křehký výhonek začne v masožravé rostlině klíčit až v druhé polovině, ale tahle korejská metafyzická romance bez polibků a nyvých vyznání mě pohltila mnohem dříve. Svou nepřímočarou poetikou a nevypočitatelností. Minimalismus prostředků, maximum účinku. Skladbu Canon in D od Pachelbela jsem znala, hrála i zpívala už dlouho, ale tohle bylo poprvé, co jsem ji slyšela v nikoli spirituální, ale pozemské tónině. Gomapsupnida, Kwak. (08.05.2007)

Ano, 'přeplněný emocemi' to vystihuje přesně. Západní kinematografie nikdy nemůže natočit tak ladný film, film plný citu, jako je My Sassy Girl, která člověka pohltí od samého začátku a její dvě a čtvrt hodiny jsou jen užaslým proplouváním životem dvou lidí, kteří se, i když se to někdy nezdá, mají nadevšechno rádi. Je pozoruhodné, jak dokáží asiati zahrát na ty nejskrytější touhy diváka a dopřát mu tak neobyčejný pohled na film, který je veskrze úplě obyčejný. (11.07.2004)

Jako u spoustě zdejších jedinců, byla právě "Má drzá holka" i jedno z mých prvních setkání s jihokorejskou kinematografií a to nemohlo dopadnout lépe. Komedie se snoubí s romantikou velice vkusně a elegantně, příběh vypráví o obyčejných věcech, ale ty působí díky úžasné postavě dívky Ji-hyun naprosto nevšedně. Setkání v metru, "invaze" ve škole, oslava narozenin, konfrontace rodičů - nejen v těchto scénách se pomalinku buduje kouzelný vztah plný nevyřčené lásky. Epilog je pak ryzí filmová katarze a naprosté uspokojení divácké touhy. Je to něžné, povznášející a krásné, přesně tak, jak to v Hollywoodu spatřit nemůžeme. 9/10 (22.08.2012)