Janghwa, hongryeon

Trochu mi to připomíná Davida Lynche. Nikdo tomu moc nerozumí a všichni to milují a vysoce hodnotí. Největší problém jsem měl s prvními 45 minutami, kdy jsem takřka usínal nudou. Hudba nulová, scénář tak bohatý, že se dočkáme jedné věty za 5 minut. A děj díky tomu vlastně žádný. Do toho herecké výkony strohé, nic neříkající. Na mě to spíše působilo jako velmi špatné amatérské divadlo. Lidi tam chodí jak roboti a schválně potichu, aby se měli asi čeho leknout a když už přijde lekačka v podobě ruky z podskříně, tak je tak průhledná, že se člověk ani nelekne. No naštěstí od půlky filmu si spolu začnou postavy i povídat. Jupííí! :-D ... Závěr mě docela překvapil nejen pointou, ale výborným točením kamery a hudbou, ale jinak musím říct, že americký remake zvaný NEZVANÁ je mnohem mnohem lepší. (07.09.2010)

Ide o ten typ filmu, kde je veľa otázok a odpovede prichádzajú v tajomných náznakoch. Pohrávanie si s divákom a jeho vnímavosťou. Určite prekombinované, ale nie na úkor celkového dojmu. Keď sa totiž prepracujete k záverečným titulkom, tak Vám všetko krásne zaklapne, to menej zaujímavé získa na zaujímavosti, a to zaujímavé získa nadstavbu. Mne sa tieto kórejské božie mlyny páčili. Jednak vďaka rozuzleniu a druhak vďaka Soo-jeong Im. (21.09.2021)

Tale of Two Sisters je mrazivě chladný příběh jedné dysfunkční rodiny, jejíž těžištěm je silné sesterské pouto, jediný světlý aspekt celého filmu. Pomalé odhalování vztahů a důmyslně budovaná atmosféra jen prospívají samotné intenzitě snímku, který je ještě umocněn úchvatným formálním pojetím. Dlouhé záběry, nádherné kompozice, úžasné nájezdy a in-camera efekty. Ji-woon Kim se zároveň dokáže s absolutní lehkostí přesouvat mezi náladami i žánrovými polohami a jeho konfrontace s horrorovými prvky je stejně přirozená, jako neutichající komunikace s divákem. Jediným negativem filmu je fakt, že má-li divák více nakoukáno, dokáže si určité souvislosti spojit dříve, než režisér zamýšlel. Ve výsledku je to ale jen drobná vada na kráse, která v žádném případě neohrozí finální emotivní požitek, jenž Janghwa, Hongryeon nabízí. (09.02.2011)

Mimoriadne kvalitný film, ktorý nie je ani tak hororom ako drámou. Extrémne pomalá expozícia je prostriedkom ako divákov učičíkať pred nástupom šialeného sledu zvratov v poslednej tretine. Práve ten potom spôsobí, že divák nevie kde je sever a musí poriadne zapojiť mozog aby film pochopil. Netrúfam si povedať že som film pochopil správne, ale dúfam že áno. ToTS je síce strašidelný a v niektorých scénach mi behali zimomriavky po chrbte, avšak až v poslednej tretine sa divák dozvie, čoho sa bál a prečo. Ďalšia výborná kórejská chuťovka 9/10. (18.11.2005)

Zatímco u émerické Nezvané jsem všechno chápal tak u tohoto korejského díla jsem dlouho nevěděl která bije a zachraňovalo mě jen to, že jsem díky Nezvaný tušil co asi teda bude. Nakonec to nebylo. Já bych ty filmy nesrovnával každej ten příběh bere úplně jinak a oba jsou super. Korejskej Tale of two sisters sází dost na atmosféru a napětí se nám buduje po celej film až krásně graduje. Holčina co hrála Su-Mi fakt U-mi a roli jsem jí 100% věřil. Ponurý, depresivní příběh s nešťastným koncem mě opravdu potěšil a zjistil jsem že korejská variace Popelky má s Popelkou společnýho asi tolik jako Rambo s Bajajou... (05.05.2014)