Režie:
Radu MihăileanuKamera:
Rémy ChevrinHudba:
Armand AmarHrají:
Yaël Abecassis, Roschdy Zem, Roni Hadar, Shimon Mimran, Pierre-Jean Chérer, Joy Rieger, Hervé Pauchon, Shmil Ben Ari, Patrick Descamps, Shlomo Vishinsky (více)Obsahy(1)
Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (84)
Je fajn vidieť film, odohrávajúci sa v Izraeli a nezaoberajúci sa primárne I-P konfliktom. Je tiež fajn vidieť film, odohrávajúci sa v Izraeli a zaoberajúcim sa problémom rasizmu medzi bielymi a čiernymi. Je fajn, keď naopak film čiernobiely nie je a ukazuje aj nešváry etiópskych prisťahovalcov. Hľadanie svojho miesta vo svete je na živote to najťažšie a keď vám to neuľahčuje ani prostredie, môže to z Vás urobiť buď trosku, alebo človeka morálne veľmi silného a odolného. Ako skončí Shlomo, nebudem prezradzovať, pretože tie dve a pol hodiny čakania za to určite stoja. Je trochu paradoxné sledovať film, kde počúvame v origináli francúzštinu a postavy by mali rozprávať hebrejsky, vďaka výborným hercom (vždy spoľahlivý Roschy Zem, všetci traja predstavitelia Shloma a ďalší) si na to po pár minútach zvyknete. ()
veľmi zaujímavý príbeh .... a celkom dobre spracovaný. Film nesie v sebe posolstvo .... hihi ... a zistil som ze aj ortodoxní dokážu byt rasisti ... všetci ľudia sa snažia byt "ľudskí" ale keď ide do tuhého .. tak zrazu je tu farba .. uniforma .. náboženské predsudky ... :( ... dávam vysoko nad štyri b.. a a poviem o ňom aj znamym :) ()
Očekávala jsem agitku o v podstatě šťastném (a vysněném) životě Falašů ve státě Izrael. A ejhle, dostalo se mi historicky téměř věrného, ale především pravdivého a emocionálně velmi silného filmu. Operace Moše, operace Noach jako akt solidarity na straně jedné a desítky tisíc etiopských židů, kteří museli čelit mnoha ústrkům majoritní izraelské společnosti na straně druhé (pocit nepochopeni je zde umocněn tím, že hlavní hrdina pochází z křesťanského prostředí; ovšem jeho adoptivní rodiče se ukáží být velmi epatickými). Nutno říci, že integrace Beta Esroel skutečně nebyla snadná. "Adam haja adom" – naprosto úžasná scéna ze soutěže znalostí Tóry. Hodně autentické a nevyumělkované. Moc, moc dobré. Nebýt vysoce nepravděpodobného závěru (shledání s matkou v uprchlickém táboře), dala bych plný počet hvězd. ()
Film je zajímavý v mnoha ohledech. Nejvíce mne asi fascinoval pohled do izraelské společnosti – nic jsem nevěděla o "Operaci Mojžíš", o velkých sporech uvnitř státu, o netoleranci ortodoxních Židů. Komentování situace v utečeneckých táborech je nad mé síly. Vlastně mi celkově chybí slova, ten film je tak krásný, ústřední příběh tak dojemný - kolik toho může jedna drobná lidská dušička vydržet. Jenom to nepokazit žvaněním. Ach ten "Hořký měsíc". ()
Citlivě natočený silný příběh, skvělý film, který přes všechny možné subjektivní výtky nese vskutku POSELSTVÍ. Šlomo není černý, není bílý, není křesťan, není žid, Šlomo je červený, zrozený z hlíny, z vody, z vůle Boží a k obrazu Jeho, miláček Hospodinův. Šalom uvracha!... - - - - - (Poprvé viděno 29.5.2008 na ČT2, komentář zde jako pátý - 30.5.2008) ()
Galerie (20)
Photo © Les Films du Losange
Zajímavosti (1)
- Sirak M. Sabahat (dospělý Schlomo) měl ve skutečnosti podobně pohnutý osud jako jako postava. Putoval dlouhé kilometry z Etiopie do Izraele a během cesty rovněž ztratil mnoho příbuzných. Absolvoval také vojenskou službu. (Candice)
Reklama