Režie:
Richard EyreKamera:
Roger PrattHudba:
James HornerHrají:
Judi Dench, Kate Winslet, Jim Broadbent, Hugh Bonneville, Penelope Wilton, Nancy Carroll, Eleanor Bron, Kris Marshall, Samuel West, Juliet Aubrey (více)Obsahy(1)
Neobvyklý příběh celoživotní lásky mezi nonkonformní spisovatelkou a filosofkou Iris Murdochovou a Johnem Bayleyem. Ten svoje vzpomínky sepsal do knihy, podle které vznikl tento film.
Setkali se jako dva talentovaní mladí pedagogové na proslulé oxfordské univerzitě a přes jejich naprosto protikladné povahy - ona živelná a výstřední charismatická žena, on nesmělý a nenápadný muž - vznikl mimořádný milostný vztah. Hluboce zamilovaný Bayley velice těžce nese neuspořádaný bláznivý milostný život Iris, stále je ale okouzlován její mimořádnou inteligencí, talentem a vtipem. A stojí při ní i o čtyřicet let později, kdy se právě tyto její vlastnosti začínají nelítostným postupem Alzheimerovy choroby vytrácet a Iris se stává bezmocnou... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
Smutný film. Dojemný. V našich končinách práci Iris Murdoch asi moc čtenářů nezná, přestože tu něco málo vyšlo. Já zatím od Iris nečetla nic. O bouřlivém životě a dílech této spisovatelky jsem se dozvěděla z článku z časopisu Reflex a dopadá to tak, že článek je pro mě, co se týče informací o této temperamentní inspirativní dámě, přínosnější než-li film. Judy a Kate hrály bezvadně, ale tuším, že dost důležitých témat zůstalo schováno mezi řádky. Nicméně pěkné komorní drama. Jim Broadbent klasicky vynikající! ()
Jediné, čo v tomto filme stojí za zmienku sú herecké výkony. A veľmi podarené herecké výkony. Z hlavnej štvorice vyčnieva Kate Winslet, ktorá sa (ako vždy ) naplno vžíva do svojej úlohy. Za ňou nasleduje Jim Broadbent, no jeho výkon na OSCARa nebol (toho mal vyhrať Ian McKellen za Pána prsteňov). Potom nasleduje Hugh Benneville v úlohe mladého Johna Baleyho. Tažko sa mi to hovorí, ale v mojich očiach je na poslednom mieste Judi Dench, ktorá akoby hrala úplne odlišnú postavu, akú hrá Kate Winslet. Navyše Iris v jej podaní sa mi zdá trochu chladná.Ale nominácia na OSCARa je zaslúžená... ()
Co je horší – ztratit tělo nebo ztratit mozek? Ve skutečnosti tato otázka postrádá smysl a vznikla jen proto, že křesťanství rozpojilo tělesný a mentálně-duševní projev podobně jako později marxismus oddělil nadstavbu (obecně kulturu) od základny (ekonomiky, technologie a výroby). Mnohem lépe si počíná moderní, přesněji kvantová fyzika, jež vědecky popsala dualitu jin a jang v teorii duality částice a vlnění. Ovšem nejlépe si stále vedou indická filosofie a taoismus, které popisují Jedno v mnohosti a mnohost v Jednom. Proto ztratit tělo znamená ztratit mozek a ztratit mozek znamená ztratit tělo, přičemž i částečné ztráty tělesné vedou ke změně mentality a postojů čili k určitým ztrátám a naopak. Takže správně by otázka měla znít: co je horší – ztrácet sebe přes tělo nebo přes mozek, přes omezení svobody konání nebo přes omezení svobody myšlení? Osobně mám jasno – obě ztráty jsou špatné a veškeré duchaplné řeči o boji, překonání a vítězství jsou lidským frajerským dočasným hrdinstvím na poli, kde každého čeká jen jeden konec, a rozdíl mezi lidmi je jen v tom, jak hodně ze sebe člověk ztratí, než na ten konec dorazí. Během životní cesty člověk může jen jedno – snažit se vyrovnávat se ztrátami a nahrazovat je jinými možnostmi. Lidové přísloví o hmotné strance říká – "Je lepší být bohatý a zdravý než chudý a nemocný." Totéž se dá říci i o stránce nehmotné – je lepší být plnohodnotný, harmonický a talentovaný než omezený, pokřivený a blbý. A to, že tělesného a mentálního bohatství není dost pro všechny, nezakryje žádná víra ani lidské hrdinství. Současná "epidemie" alzheimerovy nemoci je vlastně projevem nedílné jednoty a duality světa, v kterém kde se přidá, tam se i ubere, a naopak, a proto i nárůst množství informací je vyvažován postupnou ztrátou schopnosti je soustředěně, uvědoměle a neomezeně vnímat a zpracovávat a prodloužení života se znehodnocuje ztrátou vazby s okolím. Holt je svět bohatý, ale chudý. ___ Iris doplňuje řadu filmů na téma ztráty mentálních schopností (Píseň pro Martina, Hilary a Jackie, Hanekeho film Láska) a zajímavé je to, že většina podobných snímků je o tvůrčích lidech, což zas tak moc nepřekvapuje, protože drama vynikne více, když se jedná o lidi, u kterých je zřetelnější podíl mentální činnosti. Nicméně v tomto případě se víc než o drama ztráty osobnosti jedná o nostalgické ohlédnutí za vztahem. ()
Plně souhlasím s tím, co tu píše POMO. Jelikož o Iris Murdochové nevím vůbec nic (a po shlédnutí tohohle filmu snad jen na co zemřela), neoslovuje mě její příběh tolik, co by chtěl. Zbývá jen ocenit kompletní herecký kvartet: Judi Dench je suverénně nejlepší, Kate Winslet jako její mladá verze plná sil předvádí další parádní výkon, Jim Broadbent svého Oscara určitě nedostal omylem a Hugh Bonneville vypadá, že jen vlaje za svou partnerkou hlavně proto, že to přesně vystihovalo existenci manžela Johna až do propuknutí zhoubné nemoci. ()
„Podstatou lásky je touha po štěstí a cesta k jeho nalezení“. Skutečný příběh ženy, která nalezla lásku, jenž přetrvala i když neúprosná nemoc vyhrávala nad slovy, myšlenkami, intelektem. Zůstala jí láska a trpělivost muže s kterým léta společně nacházeli štěstí. Výborné herecké páry a především vynikající Judi Dench v roli ženy, které se ztrácí svět „Cítím jako bych se potápěla do tmy“. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (4)
- Timothy West a Samuel West, kteří ve filmu ztvárnili starší a mladší verzi postavy jménem Maurice, jsou ve skutečnosti otec se synem. (Stanislaus)
- Po Titanicu (1997) jde o druhý film, v němž si zahrály dvě herečky (Kate Winslet a Judi Dench) jednu postavu (Iris), za jejíž ztvárnění byly obě nominovány na Oscara. Pro Kate Winslet to tak byla po Rose z Titanicu druhá nominace za ztvárnění mladší verze postavy, kterou v obou snímcích hrála. (Stanislaus)
- Dame Jean Iris Murdochová, ztvárněná ve filmu, byla britská prozaička a filozofka irského původu. Její romány jsou většinou fantaskní povahy s filozofickým podtextem. Typické jsou časté odkazy na díla Tolstého a Dostojevského a další ruské realisty. (kenny.h)
Reklama