Říjnové nebe

Naivní, předvidatelný (ale skutečný zároveň) a velice americký sníměk o tom, jak si máte tvrdě jít za svými sny, i když posledních 16 let váš osud nesměřoval jinam než do dolů, lemováný výkřiky "Na co vesmír, my máme rock´n´roll!" anebo "Fárat já nikdy nepůjdu." Nemůžu si ale pomoc, na to aby se ŘÍJNOVÉ NEBE dostalo až na čtvrtou hvězdičku, chtělo by to trošku víc zvládnutý scénář s menším počtem děr. Jinak režisér RAKEŤÁKA a JUMANJI Joe Johnston umně buduje příjemnou atmosféru a lá NÁVRAT DO BUDOUCNOSTI a Chris Cooper je tu coby Homerův (slibný Gyllenhaal) táta hodně zajímavý. (29.01.2008)

Škoda předvídatelnosti (což je u takových filmů běžné) a ztráty tempa kolem poloviny, kdy se Homer vysíral v dolech, protože jinak to byl bezvadný příběh obyčejných lidí, kteří něco dokázali, i když je od toho všichni odrazovali a dokonce jim podráželi nohy. Člověk jednou za čas takovou inspiraci potřebuje a tahle byla moc pěkná. 85% (22.01.2018)

Slušnej doják, ve kterým ani tak nejde o nějaký NASA nebo rakety (to jen tak okrajově), ale jde tady o sbližování otce se synem. Fotřík, zarputilej horník, kterej nic jinýho neuznává a jeho mladej, kterej by zase pořád jen vystřeloval nějaký rakety :o). Asi to muselo bejt za studený války hodně horký téma, páč to vypadalo, že kosmem žil každej amík. To nám čechům tohle mohlo bejt u perdele, páč náš raketovej výzkum je a dycky bude nulovej :o). Ke konci filmu sem byl hodně dojatej, celkem slušnej počet slz mi teklo po tvářích. Určo stojí za to vidět, ale nevím co by mě přinutilo k tomu vidět to znovu... (07.04.2018)

Je ikonické, že jsem Říjnové nebe viděl den po TV filmu České televize Monstrum. Říjnové nebe totiž jasně ukazuje to, jak správný film podle skutečných událostí má vypadat, aby nepůsobil křečovitě, nudně a neforemně. Zatímco Monstrum se snažilo být filmem, kde je v popředí všechno od života autora, přes stavbu Stalinova pomníku, až po čistky padesátých let, je Říjnové nebe snímkem, které stojí na životě kluka, který se snaží vymanit ze sevření uhelného městečka a přesto najít blízký vztah se svým otcem, pro nějž je těžba uhlí vším. Ano, Říjnové nebe je komorním dramatem o tom, jak těžké je prosadit se a kolik obětí musíme přinést, abychom si uskutečnili své sny. Samotné pouštění raket je zde pouze jakousi kulisou, jež stojí za motivací postav (a spíše figuruje pro příběh jako hnací motor), ale nikdy není samotným centrem dění. Tou zůstává hlavní postava a jeho osobní vnitřní dramata. Říjnové nebe to vědělo a je kvalitativně na samotném vrcholu kvality. Monstrum naopak v této věci pohořelo. Velký palec nahoru a rád si tento film opět připomenu. 80% (29.05.2017)

Nehledím na komentáře ostatních.. Mně se ten film moc líbil. Skvělé herecké výkony, krásná hudba a poutavý příběh o splnění jednoho snu. Jistěže je předvídatelný, ale u kterého filmu se to neděje a stejně je to hit? Navíc skutečnost, že se tento příběh stal, v člověku vyvolá trochu jiné pocity a dívá se na něj hned jinak. Mám rád tenhle film a nedám na něj dopustit. 90% (24.11.2009)