Osudová sázka

Typické americké nezávislé leto na čt2. Loser Vincent Gallo je tak nesympatický, ako je Christina Ricci sladká. Gallo si napísal sám hudbu k filmu a na natáčanie exteriérov použil dom svojich rodičov. Dokázal pre svoj úlet zohnať niekoľko známych hercov. Takže za snahu (jeho výzor dojmy ako inteligencia alebo ctižiadostivosť nevyvoláva) mu zvyšujem hodnotenie, intuitívne vo mne film vyvoláva viac číslovku tri. "Špinavý" nezávislý autorský film. (28.05.2012)

Nejlepší na tomhle filmu je podle mě Christina Ricci - Billy Brown má fakt kliku, že tuhle Laylu potkal. Scény, kdy si před jeho rodiči vymýšlí, aby v jejich očích vypadal lépe, nebo focení či stepování v kuželkárně, jsem si fakt vychutnal. Billy se prostě narodil ve špatný den - matka kvůli porodu propásla zápas, kdy její oblíbený klub poprvé a naposledy vyhrál Superbowl, a celý život to Billymu vyčítá. A vypadá to, že on se s tím konečně vyrovnal. Zatím jsem to viděl dvakrát a dvakrát se skvěle bavil. Vincent Gallo je dobře ulítlej a s Christinou tvoří dobrou dvojku, jeho rodiče... to je taky páreček :-). Pak obtloustlej kámoš Guma a Billova školní láska... Tohle je výborný film! (10.07.2006)

Nehodnotí se mi to snadno, protože jsem si na to nebyl stavu udělat jednoznačnej názor. Bylo to dobrý? Nebo to bylo špatný? Fakt celkem tápu. Ale přišlo mi to divný a nereálný, proto se přikláním ke 40ti procentům, a tedy k pouhým dvěma hvězdičkám. Kořínek vypadal jako světák, ale byl to totální mimoň a pobouchanec, což mu ale nezabránilo v tom, aby si obstaral na pomoc krásnou, mladou holku, kterou zaujal tím, že na ni byl hustej, a pak ji ještě dost brutálním způsobem unesl. Přesto mu holka udělala, co mu na očích uviděla..? Seznámila se s jeho ujetejma rodičema, přičemž kořínek byl pořád jak na cracku, holka se do něj ale totálně zcvokla. Jasně, každej to máme jinak, ale tohle jim nebaštím. Takhle to nefunguje. (07.10.2013)

Vincent Gallo je děsnej filmař - jednak ten film je dějově šíleně chudej a je to nehorázně natahovaný a celou dobu se to tváří děsně evropsky - rozuměj umělecky - ale přitom je to fakt k nevydržení jednak tím šíleně pomalým tempem ale kapitolou sama pro sebe je právě pan Gallo. On je hlavní postava celýho tohoto mimořádně prudivýho díla - Gallo je podle mě přesvědčen o své výjimečnosti a nejspíš i genialitě a proto nám to dává citelně pocítit - je to neuvěřitelně sebestředný a nesympatický chlap, alespoň teda ta postava, kterou hraje, ale podezřívám pana Galla, že to ani není herec, ale že hraje sám sebe. Když jsem před lety viděl jeho druhý režijní opus Brown Bunny, tak se jeho herecký projev mnoho nezměnil ani jeho režijní "metoda", která spočívá v tom, že předvádí, jak jeho postava (či on sám) neuvěřitelně trpí, a my máme dvě možnosti, buď s ním soucítit a nebo to s odporem sledovat a odsoudit jako protivnou exhibici a pózu - na mě to teda působilo právě jen jako nechutná exhibice Gallovy "geniality", jinými slovy jeho vlastního přesvědčení o své výjimečnosti. Filmařsky ale opravdu nic povznášejícího ani originálního - a sám Gallo je vrcholně nesympatický, a jeho postava, no prostě děs - byl to prostě tyran a pozér k nevydržení. Takže nikdy více tento majstrštyk nechci vidět. Fakt ne. Jediný, co se dá pochválit je výkon Christiny Ricci, která Galla s přehledem strčí jako herečka do kapsy, jedině díky ní se to jakž takž dalo přežít a potěšil i miniaturní výstup šíleného Mickeyho, kterému stačí jediná scéna, aby rozehrál svoji typickou charismatickou záležitost -nenucená mimika obličeje a utahaná kadence slov - a přesto zaujme daleko více než se to povedlo Gallovi na ploše celého filmu. (14.12.2011)

Billy (Vincent Gallo) hraje bastarda s ktorým sa nedá naplno stotožniť pokiaľ ste práve nevyšli z basy alebo Vás stávková kancelária minulý týždeň neožobračila o všetky prachy. Domnievam sa, že len vtedy sa dá aklamovať s podráždeným a prchkým správaním skrachovaného basistu. Lenže pôvab profilu takého hajzlíka spočíva v tom, že hneď ako narazí na nonšalantnú lolitu (Christina Ricci), ktorá naňho vyvalí svoje koz...ehm, kultivované komunikačné zbrane, tak medzi týmito dvoma indivíduami vznikne netabuľková chemická reakcia. Radosť pohľadieť ako sa diametrálne ambivalentné povahy dokážu návzájom oťukávať a pritom každý zvláda ostať aj sám sebou. V nemom úžase potom stačí absorbovať túto nízkonákladovú "outlandish" romancu plnú štipľavej psiny (rodičia), záhadných vyznaní (motel) a remeselného fištrónstva (variovanie perspektív, PIP, etc.). Úplne na vetvu z toho nie som, ale musím uznať, že takéto nenútené vzťahovky mi nadmerne sedia. (27.07.2011)