Temná pasáž

Jen sladká hloupost hrající si na film noir. Bacallová se na plátně spíš jen mihne. Děj je lineární až hamba. Chybí tomu dobrý scénář a dobrý režisér. Jediným opravdovým kladem filmu je sledování point of view hrdiny v první polovině, kdy se těšíme, až nahlédneme do tváře muže, o němž si myslíme, že ho hraje Bogart. Tou dobou to ale není pravda, protože Bogartův obličej přijde až po plastice. A mimochodem, alternativní název Slepá ulička je mnohem přesnější. S temnotou ani pasáží to nemá co dělat. (28.12.2009)

Po druhém zhlédnutí (poprvné na 1. ročníku Noir Film Festivalu) jsem nebyla tolik nadšená, ale pořád je to solidní noir natáčený v lokacích San Franciska, se subjektivní kamerou, která je rozhodně lepší než v Dámě v jezeře, a hlavně hromada hvězdiček padá na vrub B+B. Na DVD jsou zajímavé bonusy, doporučuju. (26.08.2014)

Jeden z najlepších filmov noir, jeden z najlepších filmov s Bogartom a možno jeden z tých, na ktoré si spomeniete na smrteľnej posteli... Klasické noir thrillery budujú napätie a atmosféru tajomna dosť stereotypnými prostriedkami. Dark Passage síce takisto nepohŕda žalúziami, diagonálami, nočnými taxíkmi, lacnými hotelmi, priblížením predného plánu "nadoraz" či cigaretovým dymom, predovšetkým však ohromuje 60-minútovou (!) "neprítomnosťou Bogeyho za jeho prítomnosti", tj. stotožnením objektívu kamery so zrakom hlavného hrdinu a následným "objektívnym" stotožnením hrdinu s divákom. Zorný uhol sa zmenšuje, čo filmárov núti koncentrovať sa len na to podstatné a kameru nabáda k parádnym kúskom. Dark Passage je o čosi lepší než Hlboký spánok. Divákovmu vkusu príliš nepodlieza. Zápletka je prehľadnejšia, výprava bohatšia (či lepšie povedané rafinovanejšia), réžia vynaliezavejšia, výsledný zážitok emocionálnejší a intenzívnejší. Napínavá jazda medzi dvoma piliermi Golden Gate Bridge naznačuje prechod z jednej identity hrdinu do druhej a mimovoľne tak pripomenie o jedenásť rokov mladšie Vertigo. Bogey i Stewart majú dokonca priateľky s rovnakou záľubou - v maľovaní. Pôsobivo vizuálne štylizované horúčkovité sny sa takisto neobjavujú v oboch filmoch náhodne. Darmo, bez klasiky nie je ďalšia klasika. (09.01.2005)

Způsob snímání v první půli je skvělý, protože kdy jindy se vám poštěstí, abyste připálili Lauren Bacall a ona se vám při tom dívala do očí. Jenže jakmile Bogart sundá obvazy a začne noirově hledat vraha své ženy, stane se z toho poutavě nasnímaná hra chyb. Taková, že laťka suspension of disbelief je někde ve výšce sanfranciské Coit Tower a divák, vracejíc se k tunelové symbolice, začne pomalu uvažovat, jestli to úvodní drsné válení sudu ze srázu nemělo fatálnější následek a veškeré další dění je jen poslední fantazií toho, co v něm leží. Čtvrtá hvězda budiž důsledkem mé naivní víry v tuhle teorii.. (15.02.2022)

Veľmi kvalitná kinematografická (alebo 'remeselná') stránka filmu, viaceré zábery sa doslova pýtali do historických kníh kinematografie. Pre mňa najzaujímavejší bol sugestívny štýl použitý v prvej polovici - "kamera v prvej osobe", čiže doslova stotožnenie pohľadu diváka a hlavnej postavy... Film veľa stratil na ťažkopádnom scenári s nezaujímavou zápletkou, ťažko uveriteľným konaním postáv a záverom bez výraznejšej pointy... škoda - pekný, ale hlúpy film (22.05.2011)