Keulraesik

Více je někdy méně, chtěl bych říct... i když Classic je velmi příjemná podívaná, chvílemi IMHO svou překombinovaností, protahováním, natahováním, atd., ztrácela lehkost a šmrnc, které se mi tak líbily na My Sassy Girl. Režisér by si též mohl odpustit neustálé používání Pachelbelova kánonu, vhodné, resp. vtipné, to bylo jen při "music... stop". Fekální a výpraskovou vsuvku mohli taky vynechat, nenapadá mě, jaký tam měly význam. Též by bylo dobré držet se pravidla "nevstoupíš dvakrát do stejné řeky" a nevsázet a neskoncentrovat vše do posledních 5 minut, efektu Epilogu MSG už nedosáhnou. ___ Tolik asi k záporům, jinak jsem byl docela spokojený.. vlastně velmi spokojený. Lepší 4*. ___ P.S. Nejsem si jistý, jestli světlušky patří zrovna ke korejské romantice, ale stejně je nejhezčí romantická scéna se světluškami loučení Kenshina a Kaoru :) (18.02.2005)

Ufff... tak tohle jsem neměl sílu dokoukat do konce... hrozná nuda, romantické situace působí strašně křečovitě a jsou střídány trapnými rádobyvtipnými momenty. Z některých, jako například mazání kravinců po tvářích, se mi navíc zvedal žaludek. Son Ye-jin je sice roztomilá, ale to je fakt jediný klad toho to filmu. Jednoznačně jeden z nejhorších korejských romantických filmů, které jsem měl tu čest vidět. (06.03.2009)

Líbila se mi hodně hudební stopa, režisér má vážně skvělý hudební vkus a cit pro kombinaci scén se správnou hudbou. Příběh kupodivu i přes jistá klišé působí zajímavě a nenudí většinu času. Jenže ke konci už mi to přišlo nějaké celé překombinované, navíc některé scény a fórky tam byly jako pěst na oko, jiné byly naopak skvělé, prostě je to trochu nevyrovnané, přesto je to dobrý film, který stojí za to vidět už jen kvůli Ye-jin Son. (04.03.2009)

Je to skvelá romantická dráma z juhokórejskej produkcie. Má výborný príbeh odohrávajúci sa v dvoch časových líniách, jedna zo súčasnosti o dievčati, ktoré je zamilované do mladého režiséra, ale nanešťastie už on tvorí pár s jej kamarátkou a druhá odohrávajúca sa pred niekoľkými desiatkami rokov, kedy niečo podobné prežívala aj jej matka. Spracovanie sa mi veľmi páči, už úvodná scéna je v rámci žánru čistá dokonalosť, takže sa dá očakávať niečo výnimočné, čo sa aj stane, síce línia zo súčasnosti pôsobí po obsahovej stránke pomerne obyčajne, za čo ale môže aj menší priestor pre ňu, ale po ostatných je už skvelá, hlavnú pozornosť si ale zaslúži línia s jej matkou, tá je skvelo spracovaná od jej úvodu a aj počas priebehu, síce sa tu nájdu asi dve scény, ktoré síce nie sú zlé, ale moc mi tu nesedia, určite by som sa bez nich zaobišiel a pár ďalších je zase moc naťahovaných a tak sa ich pôsobivosť skôr znižuje, ale to je to jediné, čo na celom filme môžem vytknúť, inak sa na to pozerá vynikajúco, je tu plno nezabudnuteľných scén, okrem nezabudnuteľného úvodu si ma získali hlavne spoločenský tanec, beh v daždi, alebo aj zaujímavá situácia z vojny vo Vietname. A navyše k tomu ešte skvelo vymyslený záver, ktorý síce nie je až tak emocionálne silný, ale obsahovo mu nemám čo vytknúť. Herecké obsadenie je vynikajúce, dokonalá Son Ye-jin a teraz dokonca v dvoch úlohách, výborný Cho Seung-Woo a tomu ešte zaujímaví Lee Ki-Woo a Zo In-Sung. Ale žiadnej postave tu nemám čo vytknúť. Réžia je perfektá, jedine tie niektoré naťahované scény mi moc nesadli, ale inak je v rámci žánru dokonalá, Kwak Jae-young je skutočný majster žánru a podobne je žánrový vrchol aj technická stránka. No a nedá sa nespomenúť úžasná hudba, hlavne ten takmer všadeprítomný Canon od Pachelbela, ktorý je už dlhodobo mojou najobľúbenejšou skladbou vôbec a spoznal som ju práve tu, za čo má tento film moju veľkú vďaku, ale krásne sú aj zvyšné piesne. Už skončili časy, kedy bol pre mňa romantický žáner ten najpodradnejší, za čo mohla hlavne americká produkcia, ktorá s ním vôbec nevie pracovať a tak v jej podaní je prakticky neznesiteľný, ale toto je úplne iná úroveň, až na tých pár spomínaných nedostatkov, je to skutočná dokonalosť. 87% (16.11.2009)

"Dobrý deň, prosím si 20 deka kórejskej romantiky.". "Ale pane, kórejskú predávame vždy len v trojkilovom balení.". Aha, tak dobre, tak fajn. Dá sa, i keď čoho je veľa, toho je moc. No ak je nejaká kinematografia zručná v nadrozmernom dávkovaní uslzenej zaláskovanosti, je to práve tá juhokórejská. Nebojaca sa zároveň do príbehu nerušivo zakomponovať nielen dušu hrdinov, hľadajúcu skutočné city. Ale aj: skutočného strašidelného ducha, srandovného opileckého bezdomovca, scénu z reálnej vojny, hľadanie hovnivála medzi kravskými lajnami, pokus o samovraždu, reálne fackovanie, ako povzbudenie k záverečnému potlesku v divadle, testovanie výkalov adeptov vojenskej školy, vtrhnutie holubov do obývacej izby cez otvorené okno (toto sa mi raz stalo, no viac ako romantické - to bolo dezinfekčné - riadne zasrali koberce), lapanie svätojánskej mušky do dlane (podľa mojich analogických skúseností, svätojánska muška v dlani po dolapení takmer vždy zhasla svetielko), zmoknutie až na kožu a tak. Príjemná rozprávka. (18.02.2021)