Nahý oběd

Na některé filmy se podívám proste z čiré zvědavosti, ale v tomhle podniku jsem si připadal, tak trochu jako exot. K beatníkům mám všeobecný respekt, ať už byli jacíkoliv. Croenbergovi jsem se zatím vyýbal a asi dále budu. Do tohohle filmového kroužku nepatřím, takže si mě klidně vylučte. K dobru filmu přidávám opravdu sugestivní režii a fakt, že ač jsem se celou dobu ošíval nad tím vším, co jsem viděl, tak Nahý oběd dokázal udržet celou dobu moji pozornost, a to se cení. Asi půjdu o dům dál, tohle není pro mě. (01.07.2007)

David Cronenberg uvažoval o adaptaci slavného Burroughsova románu delší dobu, jenže nevěděl jak a za co. Oba tvůrce přes diametrální rozdílnost prostředí, které je formovalo a rozdílnost povah spojuje vysoká míra kreativity a to, že se nenechají svazovat konvencemi a předsudky. Vzhledem ke své a především spisovatelově pověsti a skandálnímu obsahu díla pochopitelně nemohl získat podporu velkých studií. Peripetie kolem vzniku snímku by samy vydaly za další film. Protože je Nahý oběd bytostně surrealistická záležitost, která se dá doslovně natočit výhradně jako kreslený film nebo extrémně drahý digitálně vytvořený velkofilm bez šance na kasovní úspěch, Cronenberg napsal scénář, který použil literární předlohu jen jako východisko. Je to film o tom, jak spisovatel William Lee alias Borroughs píše Nahý oběd, jaká tvůrčí muka přitom prožívá a jak jím zmítají démoni drogové závislosti a sexuální fantazie. Často se objevují snové vidiny a drogové halucinace. Provokativní, těžko stravitelný kousek, který rozhodně není pro každého, sklidil nadšené ovace kritiky a odnesl si několik odborných ocenění, z tržního hlediska ale celkem logicky propadl. Základním motivem Cronenbergova filmu je osamělost a z toho vyplývající flustrace vysoce nadaného jedince obklopeného a ohrožovaného konvenčním okolím. Celkový dojem : 95 %. Po herecké stránce koncert P. Wellera a J. Davis. (13.06.2006)

S autorom predlohy som sa oboznámil prostredníctvom diela "Města rudých nocí", ktoré majú s týmto počinom mnoho spoločných znakov, či už to je homosexualita, zvrátenosť, absurdný príbeh a samozrejme, všade prítomné drogy a s nimi spojené halucinačné výjavy, čiže ideálna látka na adaptovanie pre klasika podivností Davida Cronenberga. Jeho Nahý obed však považujem za jeden z jeho najslabších počinov, ktorému chýba celistvejší príbeh, ktorý by ma dokázal upútať viacerými fragmentmi, než len pár zvrhlo - roztomilými pasážami s chrobákmi, rozprávajúcimi, vykonávajúcimi násilie, či pohlavný styk a vtipnou roličkou Roya Scheidera. (12.04.2009)

Ve filmech Davida Cronenberga mám zalíbení. Více než tři hvězdy jsem dal jen Mouše, ale tím nechci říct, že by se mi tenhle film nelíbil. Moc pěkně jsem se přenesl do pavučiny halucinací, prolínání reality s fikcí a surrealismu. Atmosféra filmu a jeho depresivnost se mi moc líbila ( neustále se nacházíme v uzavřeném prostoru, i když je záběr v ulici, nikde se neobjeví panoramatický pohled ). Prostě se jednou za čas rád kouknu na "nenormální" film. "Normální" se natáčí pořád. Peter Weller je rozhodně lepší než v Robocopovi. (03.04.2004)

Na moje prekvapenie, ide o celkom príjemný a pohodový mindfuck, oblečený v noir šate. Nevyrve vám to mozog z hlavy ale ako hovorím, je to stále poctivý mindfuck, s ktorého vám iracionalita deja nedá vysvetliť nič, pretože je to tak absurdné, že iba čumíte a hltáte ďalšie scénky. Takže, príbeh sleduje patálie jedného deratizátora. Jeho manželka objaví silné drogové účinky jedu, ktorý chlapík používa na zabíjanie švábov. Proste si to roztopí a pichne do žily ako heroín. Takto si všimne, že mu z jedu dosť ubúda a u nich v práci to dostávajú na prídel... Po čase mu už nechcú dať ďalšie dávky. Jeho kamoši mu dajú echo a za chvíľku objaví svoju ženu ako si to pichá. Samozrejme aj on je riadne namočený do drog, takže to vyskúša a tu sa začína riadny mindfuck. V práci ho zhabajú policajti a zavedú ho na stanicu aj s tým práškom. Vysvetľuje im, že ide o jed na hmyz ale oni tomu neveria ale dajú mu šancu. S tašky vytiahnu obrovského švába a položia do prášku. Odídu zo slovami, pokiaľ "zomrie, tak mu veria". Obrovský šváb však začne rozprávať z otvoru na bruchu, že je s tajnej vyšetrovacej organizácie a on je jeho agent v utajený.. Prikáže mu nech zabije svoju ženu. On z cely ujde a zhodou náhôd, nechcene svoju ženu zabije, tým splnil plán. Polícia po ňom pátra, takže odchádza na tajné miesto interzone, kde sa opäť stretáva zo švábom ktorý sa vytvoril z písacieho stroja. Dostal príkaz, nech všetko zdokumentuje. Písanie na švába pôsobí erotgénne, vzrušuje ho a dychčí, keď na ňom hlavná postava píše. Celé to tajné miesto je obsadené homosexuálmi a šváb sa ho stále snaží presvedčiť, nech sa preorientuje aj on, bude to mať jednoduchšie. Po čase i uvedomí, že je závislý na droge, ktorá v skutočnosti neexistuje ale bojí sa prestať, pretože absťáky sú silné. Hovorím, celé je to padnuté na hlavu ale o to s toho mám lepší a intenzívnejší zážitok. Najdrsnejšia scénka bola, keď si to rozdali dvaja buzeranti, s čoho bol jeden iba prezlečený za človeka, v skutočnosti to bola obrovská stonožka. Nepríjemný pohľad na takýto sexuálny styk. Všetko to čo napísal, brali jeho kamaráti v realite ako neskutočne dobré a pútavé sci-fi, ktoré musí vydať ako knihu. Snímka sa objavila v realite veľmi málo krát.. Možno to boli tri flashe. Takže celé to bolo zachytené, akoby sa snímala iba hlava pod vplyvom drog. Zaujímavé. (27.07.2015)