Restaurace

Dobře vystavěný příběh dvou osamělých již zralých lidí, kteří k sobě našli cestu a zdá se, že společné šťastné pouti životem již nic nezabrání . Bez přehnané romantiky typu červené knihovny. V hlavních rolích Z. Hadrbolcová (servírka v restauraci - odtud název) a J. Samek, drobnou úlohu jeho matky hraje N. Gollová. Scénář a režie: Vladimír Drha (27.09.2004)

Už druhý film tohoto režiséra v řadě (tím prvním byly Dotyky), který mě odzbrojil pravdivostí postav. Chyby se najdou (pomalé tempo, díky kterému se to zdá delší než to je/ řvaní na tetu a její hlasitý křaplavý hlas/ ženský v práci, jejichž úlohu jsem vůbec nepochopil), ale ona civilnost je natolik osvěžující, že rád přihodím hvězdu navíc. A hned spěchám stáhnout další Drhův film. (17.03.2014)

Melancholické intermezzo dvou osamělých lidí, odehrávající se v reálných kulisách brněnských restaurací, je vskutku pěkným, civilním příběhem, který ale přes všechnu nepředstíranou autentičnost v mnohém zestaral (přestože lze tuto skromnou televizní inscenaci vnímat i jako cenný dokumentární materiál). Proti hereckým výkonům Zdeny Hadrbolcové a Jiřího Samka nelze cokoli namítat, což ovšem neplatí u Nataši Gollové v roli nahluchlé staré tety, která mluví nepříjemným, křaplavým hlasem... Žalostný pohled. (10.11.2018)

Láska kvete v každém věku. Velmi civilně a uvěřitelně zahrané. Žádná romantická slaďárna, ale obyčejný příběh dvou postarších osamocených lidí (Zdenka Hadrbolcová a Jiří Samek), kteří k sobě náhodou najdou cestu a zalíbení. Rána na konec je nečekaná a hubu otevírající. Moc pěkně a lidsky natočeno, tak jak to umí Vladimír Drha. (29.03.2017)

Náhled do duší dvou osamělých lidí středního věku a do restaurací a náleven osmdesátých let. Život v osamění je smutný, a když konečně najdete zpřízněnou duši, přijde bohužel další rána. Putyky jsou hnusné, sevírky nepříjemné, ale veliká "Jiřinka", která unese v jedné ruce 6 půllitrů, je profík. Potěšila mě i stará nahluchlá dáma Nataši Gollové, která bere život i smrt s nadhledem. Tři a půl. (02.02.2021)