Reklama

Reklama

Teprve devatenáctiletý Aljoša překvapil svého velitele, když na bojišti druhé světové války zneškodnil dva nepřátelské tanky. Namísto vyznamenání ovšem mladík požádá o krátkou propustku do rodné vsi, aby mohl matce spravit střechu. Cestou potkává veterány mířící domů, mladé brance směrem na frontu i mladou dívku, která si jen přeje být od války co nejdál. Dobrosrdečný Aljoša se snaží každému z nich aspoň trochu ulehčit: vyřídit pozdravy rodině, doprovodit zraněného vojáka nebo vyděšené dívce sehnat trochu vody. To vše ho ale zároveň vzdaluje od jeho původního cíle a zdá se, že svou matku nestihne ani pozdravit. Žádného ze zdržení ale Aljoša nelituje, zvláště ne setkání se Šurou... Sovětský válečný snímek o krátkých chvilkách laskavosti v těch nejtěžších časech natočil v roce 1959 Grigorij Čuchraj podle vlastního scénáře, který napsal společně s Valentinem Ježovem. Oba pak za svou práci získali řadu festivalových cen, nominaci na Oscara za scénář a cenu BAFTA za nejlepší zahraniční film. Lyrický snímek o křehkém poutu mezi dvěma mladými lidmi se na krajinu zuboženou válkou dívá smířlivě, někdy s nadhledem nad absurdními situacemi, jindy vážně – většinou však s nadějí. (Česká televize)

(více)

Recenze (77)

Lima 

všechny recenze uživatele

Svého času buldozer festivalových ocenění po celém světě. Vzpomínám na jeho uvedení v televizi za komančů, kdy jsem si oblíbil nesmírně sympatickou ústřední dvojici mladých herců a nádherné vykreslení jejich milostného vztahu a emotivní vrchol filmu - letmé setkání syna se svojí matkou při jeho opušťáku, kdy ona se s ním skoro nestačí ani obejmout a on už musí zpět na frontu - mi tehdy téměř vehnal slzy do očí. I trocha toho nevtíravého protiválečného apelu nechybí. Krásně zahrané, krásně zrežírované, překvapivě sympaticky "nesovětské" a oproštěné od politického balastu. Velmi pěkný a příjemný film a zasloužený celosvětový úspěch. PS: Škoda, že stará ruská kinematografie je dnes v klatbě, přitom může nabídnout spoustu krásných filmových děl, nejenom stokrát přežvejkaného Mrazíka. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pomerne krátko po vojne sa Grigorijovi Čuchrajovi podarilo nakrútiť film z vojnového obdobia, ktorý nie je vojnový. Iba jeho súčasníci dokážu oceniť výnimočnosť tohto počinu. Ďalším malým zázrakom je apolitičnosť filmu a takmer chýbajúci pátos. Samozrejme, že nad vykreslením láskavých sovietskych dôstojníkov je treba na chvíľu prižmúriť obe oči, pousmiať sa nad odobratím prineseného mydla nehodnej žene a rovnako aj na úvodnej naháňačke tanku s budúcim hrdinom. Ale to je všetko. Ostatné tvorí poetika v ruskom háve, sympatická dvojica mladých ľudí s modernou, takmer neruskou Žannou Prochorenkovou a dej s viacerými silnými scénami. Prehliadnuť treba príšernú technickú kvalitu filmu, ktorá pripomína filmy nakrútené Dovženkom alebo Ejzenštejnom. Celkovo ide o film, u ktorého Made in USSR neznamená varovanie. ()

Reklama

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Dobrých balad o vojácích je málo. Jinak je balad o vojácích hodně. Zpravidla je hrdina nápadně kladný a někdo mu ale nepřeje, takže končí tragicky. Zde voják dostane vyznamenání, to nechce, raději chce na pár dnů domů. Za maminkou, které teče voda do chalupy skrz špatnou střechu. Nadřízený se diví, že vyznamenání nechce, a dává přednost prkotinám, ale dobře tedy. jenomže co pak následuje, to je katastrofa pro velkou ideologii. Voják se cestou domů zamiluje, a nechce se mu zpátky na vojnu. Střechu opraví, mamince pomůže, ale skrz odměnu je z něho náhle jiný člověk, protože pokud by ho nadřízený nepustil domů, tak by se cestou nezamiloval a to má pak následky pro celou společnost, která přišla o vojáka. Pokud by takových případů bylo v Sovětské armádě 20%, tak by nikdy nemohla porazit žádnou armádu. Že film dostal nominaci na Oscara bylo politické rozhodnutí, Američanům se líbilo, kdyby bylo v SSSR víc takových vojáků... ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Dnes je 3.5. 2020 v kalendáři má svátek Alexej. Takže má svátek Alexej Aljoša Skvorcov. Ruský voják, který je pohřben daleko od rodné země. U vesnice (možná už součást většího města) s cizím jménem. Každé jaro na jeho hrob cizí lidé přinášeli květiny a nazývali ho ruským vojákem osvoboditelem. Dnes možná někteří potomci, těch co mu nosili květiny, chtějí odstranění jeho hrobu, možná barví jeho hrob na růžovo a nazývají ho ruským uchvatitelem. Asi jsem rusofilní, ale bych rád kdyby jsme některé věci nedělali. Protože bez vojáků Rudé armády jako byl Ajloša by Osa byla mnohem hůř poražena. Ve filmu se moc nebojuje i tak tu válku popisuje mnohém lépe než akční velkofilmy. Není tolik politický jako jiné sovětské filmy a je příjemně lidský. Film jedna báseň tedy spíše balada. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Moj Prvy Grygoryj Cuchraj a hned priemerny film. Na pozadi Velkej Vlasteneckej Vojny /eufemisticke oznacenie od Josifa V. Stalina/ sa odohral pribeh lasky on + ona. A dalej? No a dalej hovno. Oprava strechy ci pivnice ci coho ma nezaujima a prilis sa tliacha o medziludskych vztahoch a o medziludskych emociach - a to viac, nez je zdrave. 50 % ()

Galerie (25)

Zajímavosti (11)

  • V slovenských titulkoch sa uvádza, že vojak povie, že je zo "Soslovky", pričom aj s minimálnou znalosťou ruštiny je zreteľne počuť, že vojak v ruskom origináli povie "Sosnovka". Je to overiteľné aj cez Google mapy, Sosnovka je dedina ďaleko od Moskvy, na Sibíri. (andykanadan)
  • Režisér Grigorij Čuchraj si v tomto filmu dovolil žádat v tehdejší sovětské kinematografii nevídanou věc - výměnu již jednou schválených a potvrzených herců. Díky jeho umíněnosti se výměna podařila. (Jirka_Šč)
  • Film byl nadabován do češtiny již v roce 1961, dabing se však nedochoval. Poté Československá televize Brno vytvořila další dabing, a to v roce 1967. S tímto dabingem, který již nese znaky stáří, Česká televize film odvysílala v roce 2020. (sator)

Reklama

Reklama