Reklama

Reklama

Teprve devatenáctiletý Aljoša překvapil svého velitele, když na bojišti druhé světové války zneškodnil dva nepřátelské tanky. Namísto vyznamenání ovšem mladík požádá o krátkou propustku do rodné vsi, aby mohl matce spravit střechu. Cestou potkává veterány mířící domů, mladé brance směrem na frontu i mladou dívku, která si jen přeje být od války co nejdál. Dobrosrdečný Aljoša se snaží každému z nich aspoň trochu ulehčit: vyřídit pozdravy rodině, doprovodit zraněného vojáka nebo vyděšené dívce sehnat trochu vody. To vše ho ale zároveň vzdaluje od jeho původního cíle a zdá se, že svou matku nestihne ani pozdravit. Žádného ze zdržení ale Aljoša nelituje, zvláště ne setkání se Šurou... Sovětský válečný snímek o krátkých chvilkách laskavosti v těch nejtěžších časech natočil v roce 1959 Grigorij Čuchraj podle vlastního scénáře, který napsal společně s Valentinem Ježovem. Oba pak za svou práci získali řadu festivalových cen, nominaci na Oscara za scénář a cenu BAFTA za nejlepší zahraniční film. Lyrický snímek o křehkém poutu mezi dvěma mladými lidmi se na krajinu zuboženou válkou dívá smířlivě, někdy s nadhledem nad absurdními situacemi, jindy vážně – většinou však s nadějí. (Česká televize)

(více)

Recenze (73)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemně civilní film s docela zvláštním vyvrcholením. Úvodní "akční" scéna je sice úsměvná, není však patetická ani heroická, a zbytek příběhu tvoří jen sledování dvou milých mladých lidí, kteří se na malou chvíli setkají v zázemí. Asi nejsilnější scéna je ovšem ještě předtím, kdy se Aljoša setká s jiným vojákem chodícím o holích, kdy teprve po jeho setkání s manželkou se díky fantasticky sugestivnímu záběru dozvíme, že mu chybí jedna noha... ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Začátek se zničením dvou Tigerů je vážně nehoráznej nesmysl a velmi sráží výsledný dojem z jinak velmi povedeného filmu. Nechápu, že to neudělali jinak. Celkově jde o poměrně velmi jednoduchý a přímočarý příběh, který ale ani tak nic neztrácí ze své působivosti. Některé scény jsou ovšem hodně zjednodušené. Prostě protiválečných filmů není nikdy dost a u tohoto potěší, že tvůrci necpou divákovi ideologii a Stalina (ten není ani zmíněn). Sám nevím, proč hodnotím tak jak hodnotím, ale něco mi tam zřejmě chybělo, nenudilo mě to, ale ani nenadchlo. 70%. ()

Reklama

woody

všechny recenze uživatele

Hlášení rádia Jerevan: "Pozor pozor. Dnes se v kyjevském kině hraje rumunský pornografický film Baba dala vojákovi." Za pár minut. "Pozor pozor. Oprava předchozího hlášení rádia Jerevan. Nebude to v kyjevském ale v krakovském kině. Není to rumunský ale ruský film, není pornografický, ale panoramatický a není to Baba dala vojákovi, ale Balada o vojákovi." ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Jasné je, že tieto tzv. odideologizované sovietske agitky mali slúžiť najmä ľudu Západu na to, aby ukázali, že ide hlavne o ľudskosť, vieru v obyčajného človeka, jeho city a pocity. Je to podobné ako pri Osude človeka (nie je náhodné, že oba filmy vznikli v tom istom roku), hoci každý ukazuje čosi trochu iné: kým Bondarčukov Osud človeka ukazuje nezlomnosť roky zajatého vojaka a stratu jeho blízkych, aby i napriek týmto strádaniam našiel v sebe silu pokračovať ujatím sa vojnového sirotka, tak Balada o vojakovi ukazuje, akí boli prostí sovietski vojaci v čase mimo vojnovej vravy - nezlomní v ceste za vytýčeným cieľom, udatní ak bolo treba, nápomocní až za hrob a po rodnej poľa hrude túžiaci. Lásku, hoc v ošiali pudov, jemne vyznávajúci. Napriek tejto tzv. "neidovej ideologickosti" sú obidva filmy veľmi dobré. Charakterizuje ich podmanivý obraz, efektne a efektívne využívajúci čiernobiele tieňovanie slúžiace dokonalému emočnému podfarbeniu zobrazovaného, presvedčivý strih a suverénne herecké výkony. Oba filmy na mňa pôsobia rovnako silne dnes ako v čase detstva, keď som na ne s vyvalenými očami hľadel v telke, či na školskom filmovom predstavení. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Svého času buldozer festivalových ocenění po celém světě. Vzpomínám na jeho uvedení v televizi za komančů, kdy jsem si oblíbil nesmírně sympatickou ústřední dvojici mladých herců a nádherné vykreslení jejich milostného vztahu a emotivní vrchol filmu - letmé setkání syna se svojí matkou při jeho opušťáku, kdy ona se s ním skoro nestačí ani obejmout a on už musí zpět na frontu - mi tehdy téměř vehnal slzy do očí. I trocha toho nevtíravého protiválečného apelu nechybí. Krásně zahrané, krásně zrežírované, překvapivě sympaticky "nesovětské" a oproštěné od politického balastu. Velmi pěkný a příjemný film a zasloužený celosvětový úspěch. PS: Škoda, že stará ruská kinematografie je dnes v klatbě, přitom může nabídnout spoustu krásných filmových děl, nejenom stokrát přežvejkaného Mrazíka. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (5)

  • Plechovka masa, kterou stráže jedí, nese nápis „americké maso“. Odpovídá to realitě, protože Sovětský svaz byl zásobován v průběhu války dodávkami z USA, hlavně pak přes přistav Murmansk. (sator)
  • Film získal zvláštní cenu poroty na festivalu v Cannes. (Pavlínka9)
  • Režisér Grigorij Čuchraj si v tomto filmu dovolil žádat v tehdejší sovětské kinematografii nevídanou věc - výměnu již jednou schválených a potvrzených herců. Díky jeho umíněnosti se výměna podařila. (Jirka_Šč)

Reklama

Reklama